Hledat:

Invia.cz Last minute Tunisko Dovolená v Chorvatsku Pojeďte do Egypta Bulharsko Last minute Kréta
 

Žilina

Tento článek je o městě na Slovensku. Další významy jsou uvedeny na stránce Žilina (rozcestník).
Žilina
Žilina

Hlavní náměstí
Žilina – znak
znak
Žilina – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 342 m n. m.
Stát Slovensko Slovensko
kraj Žilinský
okres Žilina
tradiční region Horní Pováží
Administrativní dělení 19 místních částí
Žilina
Žilina
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 80,03[1] km²
Počet obyvatel 81 273 (31.12.2013[2])
Správa
Status město
Starosta Igor Choma[3] (Smer-SD)
Vznik 1069
Oficiální web www.zilina.sk
Adresa obecního úřadu Nám. obetí komunizmu 1
010 01 Žilina
Telefonní předvolba 041
PSČ 010 01
Označení vozidel ZA
NUTS 517402
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žilina (německy Sillein nebo Silein, maďarsky Zsolna, polsky Żylina, latinsky Solna) je krajské a okresní město na Slovensku, 170 km severovýchodně od Bratislavy, na soutoku řek Váhu a Kysuce v Žilinské kotlině, 28 km od hranic s Českem. Jedná se o důležité průmyslové i dopravní centrum, sídlo univerzity a od roku 2008 i biskupa římskokatolické žilinské diecéze. V roce 2016 zde žilo přes 81 000 obyvatel a bylo tak čtvrtým největším slovenským městem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Žiliny.

Dávná doba a středověký rozvoj[editovat | editovat zdroj]

Oblast dnešní Žiliny byla osídlena již v paleolitu, později tu existovalo halštatské hradiště a slovanské mohylové pohřebiště. V 9. století zde vznikl první románský kostel.[zdroj?] První zmínka o městu pochází z roku 1208, tehdy to ale byla malá slovanská osada, z níž se zachoval jen kostel sv. Štěpána. Počátkem 14. století založili němečtí osadníci nové město, které před rokem 1312 získalo městské práva, z roku 1381 pochází listina Privilegium pro Slavis krále Ludvíka I., která stanoví, že slovenští a němečtí obyvatelé mají mít ve správě města stejné zastoupení. Z roku 1378 pochází první, německy psaná část Žilinské městské knihy, obsahující Magdeburské právo a několik modliteb. Další část obsahuje slovenský překlad téhož od roku 1451 a další záznamy v němčině, slovenštině a latině.

V letech 1431 a 1434 město dobyli a vypálili husité. V 16. století přišla do města reformace, roku 1542 se zmiňuje střední škola a roku 1610 se zde konala významná synoda, která založila první protestantskou církevní organizaci v celých Uhrách. V 17. století probíhala rekatolizace města, které však po požárech a epidemiích v 18. století upadalo. Přesto zde vznikly barokní kostely sv. Barbory a sv. Pavla, jezuitské gymnázium (1691) a byl přestavěn i kostel Nejsvětější Trojice, od roku 2008 biskupská katedrála. V období baroka vznikl i dnešní Budatínský zámek a další kláštery a stavby.

Moderní doba[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1848 byla Žilina jedním z ohnisek národního obrození. K velkému oživení hospodářství a průmyslu přispělo železniční spojení Bohumín – Košice (1872) a trať do Bratislavy (1883). Po skončení první světové války, rozpadu Rakousko-Uherska a vzniku Československa se slovenské kraje připojily k tzv. Martinské deklaraci. Představitelé Žiliny byli mezi prvními a dokument podepsali už 2. listopadu 1918. Do března 1919 v Žilině zasedali celoslovenští zástupci, teprve poté se metropolí východní poloviny Československé republiky a krajiny Slovenské stává Bratislava.

Po poradě představitelů slovenských politických stran vyhlásil 6. října 1938 v Žilině Jozef Tiso autonomii Slovenska v rámci Česko-Slovenska a o den později byl prezidentem E. Benešem jmenován předsedou slovenské vlády. Město se nacházelo na hranici tzv. ochranné zóny, kterou nacistické Německo vytvořilo na severozápadním území Slovenska (většinou v horách) aby zajistilo svou vojenskou přítomnost v příhraničí vlastního území. Během Slovenského národního povstání, které trvalo od konce srpna do konce října roku 1944, se Žilina octla na osvobozeném území a nedaleko od ní byla vedena bitva o Strečnianský průsmyk. Cílem bylo získat kontrolu nad klíčovou železnicí v Pováží.

Po druhé světové válce (období socialismu)[editovat | editovat zdroj]

Po osvobození Rudou armádou a obnovení Československa měla Žilina 18 000 obyvatel, o čtyři roky později se stala při správní reformě státu centrem kraje. Od roku 1949 je v Žilině městská doprava a roku 1960 sem byla z Prahy přenesena Vysoká škola dopravní, roku 1996 přeměněná na univerzitu. Dochází k intenzivnímu rozvoji města budováním nových čtvrtí, avšak toto tempo značně zvolňuje krátce po další správní reformě, ve které Žilina statut krajského města ztratila a stala se součástí Středoslovenského kraje, jehož centrem je Banská Bystrica. Počátkem 70. let bylo v Dolném Hričovu vybudováno nové letiště. Staré mohlo být odstraněno a na jeho místě se mohla zajistit nová bytová výstavba.

Po roce 1989[editovat | editovat zdroj]

Během politických změn, které následovaly po Sametové revoluci, nastoupila i v Žilině soutěž více politických stran. Při prvních volbách do městského zastupitelstva byl zvolen za primátora kontroverzní nacionalistický politik Ján Slota, známý také jako předseda Slovenské národní strany. Slota byl primátorem města až do roku 2006. Za jeho vlády dochází k obnově historické části města, z hlediska dopravního pak veřejnou síť MHD posílila trolejbusová síť. Nedaleko od města byla na Váhu vystavěna Žilinská přehrada, jejíž první turbína se rozjela roku 1997. Po roce 2000 se první významnější událostí stala investice korejské automobilky Kia, jedna z největších ve Slovenské republice, v rámci které byl vybudován průmyslový závod nedaleko Žiliny.

Diecéze žilinská[editovat | editovat zdroj]

Katedrála s Burianovou věží

14. února 2008 papež Benedikt XVI. oddělil od nitranské diecéze několik farností a ustanovil novou diecézi v Žilině. 1. sídelním biskupem se stal pomocný banskobystrický biskup Tomáš Galis, který byl uveden do úřadu 15. března 2008.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Vzdělávání[editovat | editovat zdroj]

Žilina je univerzitním městem, z dřívější Vysoké školy dopravní vznikla roku 1996 Žilinská univerzita se sedmi fakultami a s inženýrskými i přírodovědnými obory. Kromě toho je zde řada středních a odborných škol a sídlí tu také Považská Galéria a Považské múzeum.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Dopravný podnik mesta Žiliny a Trolejbusová doprava v Žilině.

Žilina je významným dopravním uzlem, jímž prochází hlavní železniční koridor Bratislava – Žilina – Košice. Ze stanice dále vycházejí tratě do Čadce (pokračuje dále do Bohumína a Ostravy) a Rajce. Žilina má dálniční spojení s Bratislavou a mezinárodní letiště s pravidelným spojením do Prahy. Obchvat Žiliny je dobudován zatím jen zčásti.

Nedaleko od města se na řece Váh nacházejí přehrady Hričov a Žilinská přehrada.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

K Žilině byly ve 2. polovině 20. století připojeny následující obce:

  • Bánová
  • Brodno
  • Budatín
  • Bytčica
  • Mojšová Lúčka
  • Považský Chlmec
  • Strážov
  • Trnové
  • Zádubnie
  • Zástranie
  • Závodie
  • Žilinská Lehota

Nově vybudovaná sídliště:

  • Hliny – 60. léta
  • Vlčince – 70. léta
  • Solinky – 80. léta
  • Hájik – 80. a 90. léta

Za zmínku stojí, že v Žilině dávali sídlištím v zásadě lidová označení, což bylo v kontrastu s tehdejšími krajskými městy Banskou Bystricí a Košicemi, kde se pro sídliště vytvářela umělá označení poplatná době.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Aktuální počasí

Dolný Hričov, Slovenská republika

Aktuální počasí - Dolný Hričov, Slovenská republika21.11.2017 v 07:30 (UTC) byla
teplota 1 °C,
oblačno, slabý déšť se sněhem.

Aktuální vítr - Dolný Hričov, Slovenská republikaVítr vane rychlostí 2.1 m/s
ze západu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Registre obnovenej evidencie pozemkov [PDF 937 kB]. Bratislava: Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, 2014-07-22, [cit. 2015-01-21]. S. 4. Dostupné online. (slovensky) 
  2. Počet obyvateľov SR k 31. 12. 2013 [ZIP 187 kB]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, 2014-03-05, [cit. 2015-01-21]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2014-11-16. Igor Choma je v seznamu. Dostupné online.  
  4. http://www.zilina.sk/mesto-zilina-o-meste-partnerske-mesta Partnerská města na stránkách Žilina.sk

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Žilina&oldid=15540092
Stránka byla naposledy upravena 5. 11. 2017 v 17:10. Editovat celý článek Žilina.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy