Život

Wikislovník obsahuje slovníkovou definici slova život.

živé organizmy (Biota)
Vědecká klasifikace
Nadříše/Říše
nebuněčné organismy(?) priony(?) viry(?) Archea bakterie (Bacteria) jaderní (Eucaryota) živočichové (Animalia) houby (Fungi) Amoebozoa rostliny (Plantae) Chromalveolata Rhizaria Excavata mimozemský život (hypoteticky)

Život je perioda mezi narozením (např. oplodněním vajíčka) a smrtí organismu.

Život je také proces, součástí kterého jsou živé bytosti neboli organismy. Část planety Země, kde se vyskytují živé organismy, se nazývá biosféra. Životní procesy živých organismů a vše co s nimi souvisí zkoumá vědní obor biologie.

[editovat] Vznik života

Podrobnější informace naleznete v článku Vznik života.

Vědecká teorie předpokládájící, že vznik a vývoj života probíhal postupně hromaděním nahodilých změn a jejich selekcí (tj evolucí) se nazývá evoluční teorie.

[editovat] Život jako součást biosféry

Život na korálovém útesu je velmi bohatý

Naopak na poušti nepanují příliš vhodné podmínky pro život, a proto se zde vyskytuje druhů méně

Podrobnější informace naleznete v článku Organismus.

V současné době je znám život pouze na Zemi. Nedá se však vyloučit výskyt života i v jiných místech vesmíru.

Z pohledu dnešní vědy je pro definování tvora jako živého třeba, aby splňoval tyto podmínky: schopnost samostatně se rozmnožovat, schopnost pohybu, růstu a příjmu energie. Ovšem tyto podmínky občas nemusí být splněny vždy všechny. Opakem živého je pak neživý neboli abiotický.

Mezi vědci nepanuje shoda, zda je možné za život považovat některé nebuněčné organismy, například viry. Někteří vědci se spíše přiklánějí k názoru, že se jedná o jakési neživé fragmenty DNA někdejších organismů.

Jednotlivé podmínky pro definování živého tvora jsou problematické, protože každá z nich může být splněna jak živým tvorem, tak neživým objektem (např. krystaly rostou). Pro každou také platí, že ji nějaký živý tvor nemusí splňovat.

Pojem "život" by snad bylo možno lépe vymezit na základě porovnání objektu, který považujeme za živý s objektem, který za živý nepovažujeme a zároveň se od prvního neliší ničím jiným než tím, že není živý. Lze tedy porovnat například živou buňku a buňku, která právě ztratila život. Hmota buňky se ani neztratila, ani nepřibyla, ale od okamžiku ztráty života se mění její struktura ve shodě s druhou hlavní větou termodynamickou. Nastal tedy jiný směr chemických reakcí, který se od směru reakcí živé buňky liší tím, že není řízený. Řízení procesů tak, aby byla jednak udržena integrita a funkčnost objektu navzdor nahodilým destruktivním procesům zvenku, a případně vykonávání nějaké další funkce (například rozmnožování) je tudíž (řízení procesů) hlavní nutnou podmínkou.

Nelze však stále rozhodnout, zda postačující. Pak by totiž bylo nutno atribut života přiznat i jakémukoli technickému zařízení, které tuto podmínku splní. Kdyby se však podařilo laboratorně z neživých látek vytvořit objekt nerozlišitelný od živé buňky, bylo by vhodné mu atribut života také přiznat. Jinak by k nutným podmínkám přibyla i podmínka původu, která není v praxi testovatelná.

[editovat] Související články

• Prehistorický život

[editovat] Externí zdroje

• Kauffman, Stuart. The Adjacent Possible: A Talk with Stuart Kauffman. Retrieved Nov. 30, 2003 from [1]