Žlutice

Žlutice
Celkový pohled na Žlutice
znak vlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0412 555762
kraj (NUTS 3):	Karlovarský (CZ041)
okres (NUTS 4):	Karlovy Vary (CZ0412)
obec s rozšířenou působností:	Karlovy Vary
pověřená obec:	Žlutice
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	53,03 km²
počet obyvatel:	2653 (31. 12. 2007)
zeměpisná šířka:	50° 05' 30" s. š.
zeměpisná délka:	13° 09' 45" v. d.
nadmořská výška:	497 m
PSČ:	364 52
zákl. sídelní jednotky:	11
části obce:	9
katastrální území:	10
adresa městského úřadu:	Městský úřad Žlutice Velké náměstí 144 364 52 Žlutice
starosta / starostka:	Ing. Jaroslav Vojta
Oficiální web: http://www.zlutice.cz E-mail: meu@zlutice.cz
Žlutice Žlutice, Česká republika
Zdroje k infoboxu a částem obce

Žlutice (něm. Luditz) jsou město v jihovýchodní části okresu Karlovy Vary.

[editovat] Historie

Žlutice byly založeny zřejmě během slovanské kolonizace jako obchodní stanice na cestě z Prahy do Chebu.

První písemná zmínka o Žluticích pochází z roku 1186, kdy měly být majetkem kladrubského kláštera. V první polovině 13. století získal Žlutice Boreš z Oseka-Rýzmburka, Rýzmburků pak patřily do roku 1415. Od tohoto rodu pochází znamení hrabí v městském znaku. Datum povýšení Žlutic na město není známo.

V období Karla IV. již měly Žlutice organizovanou městskou správu, která vydávala listiny a knihy.

Žlutice a okolí byly opakovaně svědky několika šarvátek. Nejvýznamnější ale bylo střetnutí husitů vedených Janem Žižkou z Trocnova se svými protivníky na vrchu Vladař v roce 1421.

V roce 1415 prodal Jan Boreš z Rýzmburka svou polovinu Žlutic Jindřichu z Elstrberka na Plané, který brzy potom získal i tu druhou.

V roce 1426 se Žlutic zmocnil vojevůdce Jakoubek z Vřesovic. Žlutice se staly středem a také jeho sídlem odkud vládl nad téměř celým Loketských krajem. K obraně města postavil Jakoubek dva hrady – Nevděk a Mazanec.

Největšího rozmachu dosáhly Žlutice v období renesance. V roce 1515 dosáhly Vřesovicové propuštění žlutického panství do svobodného dědického držení. V roce 1537 prodaly Žlutice pánům z Plavna. V této době vzniká jedno z nejkrásnějších děl iluminátorského umění 16. století Žlutický kancionál, který je uložen v Památníku národního písemnictví v Praze. Do roku 1977 byl umístěn v městském muzeu kde je nyní uložena jeho faksimile.

Období rozkvětu doznívalo za vlády Lobkoviců z Hasištejna a Kokořovců z Kokořova, kteří městský hrad v druhé polovině 17. století přestavěli na barokní zámek s rozsáhlou zahradou.

Po třicetileté válce dochází k postupné germanizaci. Význam města poklesl po přenesení vrchnostenské rezidence v roce 1732 do Štědré a období rozkvětu definitivně ukončil velký požár zámku, který již nebyl obnoven zachovala se pouze Zámecká brána.

Význam Žlutic stoupl poté, co se staly sídlem soudního a politického okresu (1850–1948). Obyvatelstvo města se v té době živilo především zemědělstvím, další podniky vznikly až po vybudování železnice Blatno u/J – Žlutice/Bochov – Bečov n/T. (1897).

V letech 1938–1945 v důsledku mnichovské dohody připadlo pohraničí i ze Žluticemi Německu. V únoru 1945 se město stalo terčem náletu britského letectva, který však nezpůsobil větší škody.

Rozvoj města stagnoval až do 60. let. V roce 1968 byla ukončena výstavba vodní nádrže. Panelová sídliště se stavěla v 70. a 80. letech.

[editovat] Současnost

Žlutice se rozkládají ve svahu nad údolím řeky Střely v romantické krajině pod Vladařem.

Ke Žluticím jsou připojeny místní části:

• Knínice
• Protivec
• Ratiboř
• Skoky
• Verušice
• Veselov
• Vladořice
• Záhořice
• Žlutice

V současné době zde žije skoro 3 tisíce obyvatel.

Žlutice patří do mikroregionu Vladař.

Kromě mateřské a základní školy tu sídlí též zvláštní škola, střední lesnická škola a základní umělecká škola.

Každoročně se zde koná Žlutická pouť a Žlutické divadelní léto.

Sloup Nejsvětější Trojice ve Žluticích

Hlavním centrem Žlutic je čtvercové Velké náměstí na kterém se nachází radnice a muzeum. Uprostřed náměstí se nachází kašna a vedle ní Sloup Nejsvětější Trojice z let 1701–1704 v severozápadní části náměstí se nachází Zámecká brána do zrušeného zámku. Poblíž města se nachází i smírčí kříž.

Z náměstí vybíhají rovnoměrně ulice, jedna z nich, ulice Dukelských Hrdinů, vede až ke kostelu Svatého Petra a Pavla.

Centrum města je městskou památkovou zónou.

[editovat] Zajímavé stavby

Muzeum

Muzeum Žlutice

Nachází se na Velkém náměstí v kdysi panském domě Zumrů z Herstošic zvavém Velký dům. Nejstarší historii dokumentují archeologické nálezy a vzácné listiny, mezi nimi též Žlutický kancionál. Mladší historii dokumentují plastiky a obrazy Kokořovců. Nachází se zde i Městská šatlava. Mueum je věnováno převážně husitství.

Radnice

Radnice Žlutice

Než byla postavena radnice lidé se scházely v soukromých domech. Po zřízení radnice zakoupilo město tzv. Velký dům, dnešní muzeum. V roce 1779 při velkém požáru radnice vyhořela a v roce 1781 byla znovu postavena. V roce 1870 byly na radnici nainstalovány hodiny. V roce 1905 byla budova opravena. V roce 1923 byla odkryt znak Kokořovců a Švamberků. Radnice je postavena v renesančním slohu.

Zámecká brána

Zámecká brána do zrušeného zámku ve Žluticích

Vznikla při přestavbě zámku v roce 1680, je trojdílná a jak je výše uvedeno nachází se v severozápadní části Velkého náměstí.

Kokořovský dvůr

Obrovská stavební hmota má základy asi už v době Rýzmburků. V roce 1680 byl dvůr s panstvím majetkem Ferdinanda Hroznaty z Kokořova. V témže roce začal s přestavbou dvora do dnešního stavu.

Kostel svatého Petra a Pavla

Kostel svatého Petra a Pavla ve Žluticích

Nejstarší architektonická památka se začala budovat v polovině 14. století. Je zaklenuta gotickými klenbami. V jižní lodi jsou zbytky nástěnných maleb z rkoku 1435.^[1] V kostele se také nachází varhany z let 1774–1775, které jsou dnes národní kulturní památkou.

Podzemí

Divadélko ve Žlutickém podzemí

Sklepy a chodby pod Žluticemi se stavěly od středověku až do 19. století a většinou jsou dvoupodlažní. Sklepení sloužilo pro uchovávání potravin a surovin. V dnešní době je část podzemí zpřístupněna, je zde umístěno malé divadlo a lapidárium.

[editovat] Doprava ve Žluticích

Autobus

Do města vedou autobusové linky z Karlových Varů, Toužimi, Plzně, Chýše a Mariánských Lázní.

Železnice

Přes Žlutice vedou 2 železniční tratě:

• Trať 161 Bečov nad Teplou - Blatno u Jesenice - Rakovník, osobní a nákladní doprava
• Trať 163 Protivec - Bochov, nákladní doprava

Ve Žluticích se nachází železniční stanice a zastávky:

• Žlutice - železniční stanice, asi 1 km od centra
• Záhořice - železniční zastávka, asi 1 km od centra Záhořic a asi 4 km od centra Žlutic
• Protivec - železniční zastávka (odbočka na trať č. 163), asi 1 km od centra Protivce a asi 6 km od centra Žlutic

Silniční spojení

Žluticemi prochází několik silnic druhé třídy:

• silnice II/193 - Žlutice-Stříbro-Horšovský Týn-Domažlice
• silnice II/205 - Vahaneč-Žlutice-Manětín-Město Touškov
• silnice II/226 - Záhořice-Chýše-Lubenec-Vroutek-Podbořany-Pšov u Podbořan

[editovat] Reference

1. ↑ Toulavá kamera 1, str. 41, ISBN 80-7316-228-8

• Plán města a Průvodce Žlutice

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Žlutice