Žulová

Žulová
Věž kostela při pohledu ze západního svahu.
znak
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0711 541575
kraj (NUTS 3):	Olomoucký (CZ071)
okres (NUTS 4):	Jeseník (CZ0711)
obec s rozšířenou působností:	Jeseník
pověřená obec:	Javorník
historická země:	Slezsko
katastrální výměra:	14,75 km²
počet obyvatel:	1 327 (23. 7. 2007)
zeměpisná šířka:	50° 18’ 33’’
zeměpisná délka:	17° 05’ 53’’
nadmořská výška:	290 m
PSČ:	790 56 až 790 65
zákl. sídelní jednotky:	4
části obce:	2
katastrální území:	2
adresa městského úřadu:	Hlavní 36 79065 Žulová
starosta / starostka:	Zdeněk Lučan
Oficiální web: http://sweb.cz/heide/ E-mail: ou.zulova@jen.cz
Zdroje k infoboxu a částem obce

Žulová původně Frýdberk (německy Friedberg) je město na západě Českého Slezska, v severozápadní části okresu Jeseník. Leží 15 km severozápadně od Jeseníku, 56 km severně od Šumperka a asi 16 km jihovýchodně od česko-polského hraničního přechodu Bílý Potok/Paczków. Město se rozkládá při soutoku říčky Vidnávky a Stříbrného potoka v Žulovské pahorkatině. Západně od města se začínají zdvihat vrcholky Rychlebských hor. Povrch města je velmi členitý, nejníže položená je část okolo náměstí (asi jen 290 m), nejvyšším vrcholem je Boží hora (525 m) s novogotickou kaplí. Ve východní části katastru obce najdeme Velký rybník (11 ha) , největší rybník na Jesenicku.

[editovat] Historie

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1266, kdy je v seznamu majetku vratislavského biskupství poprvé jmenován hrad Vridenberg (Frýdberk). Hrad obývala skupina loupeživých rytířů, kteří drancovali široké okolí. Za třicetileté války byl hrad vypleněn Švédy.

Až koncem 17. století se město začalo vzpamatovávat z válečných škod a požárů. Postupně byly obnovovány dvory v podhradí a dosud zachovalé objekty hradu byly využity jako pivovar. Městečko v podhradí se postupně rozšiřovalo, stěhovaly se sem rodiny řemeslníků (zejm. tkalců).

Zrekonstruovaná budova radnice na náměstí v Žulové.

S úplném zrušením nevolnictví, v roce 1850, byly v rakouském Slezsku zrušena všechna knížectví i stavovská panství status minor a nahrazeny nový systémem politických a soudních okresů. Tehdejší Frýdberk dosud náležející k Niskému knížectví byl začleněn do politického okresu Frývaldov (od roku 1947 přejmenován na Jeseník) a pod soudní okres Vidnava. Po roce 1850 se také začíná rozvíjet těžba kamene v okolí města (zejm. žuly). V roce 1886 byla založena odborná škola pro zpracování kamene.

Roku 1918 se stal Frýdberk součástí Československa, v jehož rámci se stal 1. prosince 1928 spolu s celou stávající Slezskou zemí součástí nově zřízené Země Moravskoslezské, přičemž i nadále zůstával součástí politického okresu Frývaldov a soudního okresu Vidnava.

Po Mnichovu byl Friedberk 1. října 1938 začleněn do nacistického Německa jako součást Sudetoněmeckých území (Sudetendeutsche Gebiete) a 1. dubna 1939 byl stále v rámci okresu Frývaldov (nyní s německým názvem Landkreis Freiwaldau) začleněn do říšské župy Sudety (Reichsgau Sudetenland) jako součást vládního obvodu Opava (Regierungsbezirk Troppau).

Po 2. světové válce se Frýdberk vrátil k Československu znovu jako součást Země Moravskoslezské a 16. května 1945 byl v jejím rámci začleněn do Slezské expozitury země Moravskoslezské. Současně zde došlo ke znárodnění lomů. V tomto období také byla řešena otázka odsunu sudetských Němců, kteří také v tehdejším Frýdberku tvořili většinu obyvatel. Po dosídlení města novými obyvateli došlo také ke změně názvu z dosavadního "Frýdberk" na uměle vytvořené české "Žulová". K tomuto kroku, konkrétně na Jesenicku velmi rozšířenému, došlo k 5. únoru 1948.

K 1. lednu 1949 byly komunistickým režimem zrušeny samosprávné země včetně dosavadní Slezské expozitury, a Žulová byla nyní v rámci trošku zmenšeného okresu Jeseník začleněna do nesamosprávného a uměle vytvořeného Olomouckého kraje. V roce 1949 byl ze zabavených majetků vratislavského kláštera vytvořen Státní statek Žulová, který byl o 2 roky později sloučen se Státním statkem Javorník, aby mohl být v roce 1961 opět osamostatněn.

1. červenec 1960 znamenal další komunistickou reformu veřejné správy. Tehdy byl zrušen Olomoucký kraj, tak i Okres Jeseník, a Žulová se stala součástí Severomoravského kraje, okresu Šumperk. V letech 1960 - 1989 docházelo v Žulové k výstavbě panelových bytovek a objektů tzv. „občanské vybavenosti“, což se ale neblaze promítlo zejm. do vzhledu náměstí. V roce 1976 byly k Žulové v rámci integrace obcí připojeny Kobylá nad Vidnavkou a Skorošice. K jejich osamostatnění došlo v letech 1990 (Skorošice) a 2001 (Kobylá).

Mariánské náměstí v Žulové.

Po pádu komunismu se stala aktuální otázka obnovení okresu Jeseník z důvodu nadměrné vzdálenosti odlehlých koutů tehdejšího Šumperska do okresního města Šumperka. Nový okres byl vytvořen k 1. lednu 1996. V červenci 1997 postihly také Žulovou povodně. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status města. ^[1]

[editovat] Pamětihodnosti

• Kostel svatého Josefa, kdysi gotický hrad zvaný Frýdberk - z hradu se zachovala zdaleka viditelná věž a kusy opevnění
• Socha svatého Jana Nepomuckého
• Novogotická kaple na Boží hoře - původní kaple byla vystavěna již v roce 1713, v roce 1864 byla ale značně poničena neznámým vandalem a proto musela být znovu vystavěna v letech 1878-1886
• Sloup se sochou Panny Marie
• Historický kamenný most

Boží hora (525 m) s novogotickou kaplí (přiblíženo).

[editovat] Části obce

• Žulová - 1 124 obyv. (2001)
• Tomíkovice - ves 3 km severně od Žulové při silnici na Velkou Kraš, 246 obyv. (2001)

Autobusové stanoviště na náměstí v Žulové.

[editovat] Statistické údaje

K 23. červenci 2007 žilo ve městě 1 327 obyvatel. 15 % tvořily děti do 15 let. Podle údajů z posledního sčítání lidu se 86 % obyvatel přihlásilo k národnosti české, 5 % k národnosti slovenské, 3 % k národnosti moravské a 2 % k národnosti německé. 24 % obyvatel se uvedlo jako věřící. Z toho 87 % se přihlásilo k církvi římskokatolické. Ke dni sčítání byla zjištěna 15 % nezaměstnanost, v současnosti (k 31.12.2006) je však situace ještě horší, nezaměstnanost dosahuje až 18 %. Nejvíce pracujících je zaměstnáno v průmyslu a ve stavebnictví.

[editovat] Doprava

Žulovou prochází silnice I/60 spojující Jeseník s Javorníkem a s hraničním přechodem do Polska. Navazuje na ni silnice II/456 do Staré Červené Vody a Velkých Kunětic. Dále zde najdeme také síť silnic III. třídy spojující Žulovou s okolními obcemi a osadami.

Ve městě má stanici lokální železniční trať 295 Lipová lázně - Javorník ve Slezsku. Na katastru obce najdeme také zastávku v Tomíkovicích. Provoz na trati je relativně hustý, tvoří ho asi 11 párů vlaků.

Velmi významná je také doprava autobusová. Městem prochází místní linky Jeseník-Javorník-Bílá Voda , Jeseník-Žulová-Bernartice-Javorník , Jeseník-Vidnava a Jeseník-Písečná-Černá Voda-Žulová. Spojení do okresního města tak v pracovní dny zajišťuje až 25 párů spojů.

Zachovalá řada starých řemeslnických domů u Mariánského náměstí v Žulové.

[editovat] Turistický ruch

Okolí Žulové je turisticky velmi atraktivní. Město lze využít jako výchozí bod výletů do Rychlebských hor, k Nýznerovským vodopádům, k jeskyni Na Pomezí v Lipové, do lázní Jeseník nebo do Vidnavy. Městem prochází červená turistická trasa Javorník - Jeseník a modrá trasa Horní Lipová - Nýznerovské vodopády - Žulová - Černá Voda.

Z přírodních zajímavostí jmenujme zejména výše zmíněné Nýznerovské vodopády na Stříbrném potoce, četné kamenolomy v okolí městečka, nebo tzv. Venušiny misky při cestě na Vidnavu.

Město nemá příliš mnoho ubytovacích kapacit. Většinou jde spíše o menší pensiony nebo ubytování v soukromí. Nejbližší hotel je v obci Černá Voda. Naprosto nedostačující jsou možnosti stravování.

[editovat] Služby

Ve městě sídlí základní a mateřská škola a místní knihovna. V provozu je zdravotní středisko. Dostačující je možnost nákupů - od prodejen potravin (největší je samoobsluha JEDNOTY na náměstí) přes řeznictví a zelinářství až po drogerie a obchody s textilem.

[editovat] Reference

1. ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Žulová

• Hrad Frýdberk

Tento článek o Česku je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.