Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
17. SS-Panzergrenadier Division „Götz von Berlichingen“ byla německá mechanizovaná pěchotní divize Waffen-SS, která bojovala během druhé světové války na západní frontě.
Obsah |
17. SS Panzergrenadier Division vznikla poblíž města Poitiers ve Francii dne 3. října roku 1943. Byla vytvořena většinou ze záložních jednotek a branců, z nichž valná většina byla rumunského původu.
Divizi byl udělen čestný titul Götz von Berlichingen, který pocházel z 15. století, kdy německý rytíř, který v bitvě přišel o svojí pravou ruku a začal proto nosit železnou ruku. V souvislosti s tím sloužil jako divizní znak železná sevřená pěst.
Neoficiálně byla nazývána LMA division v souvislosti s von Berlichingenovým slavným výrokem: „Er kann mich im Arsche lecken!“ („On mi může políbit prdel!“), zjednodušeno na „Leck Mich am Arsch“ („polib mi prdel“).
SS-Obersturmbannführer Otto Binge dohlížel na zformování divize společně s čerstvě povýšeným SS-Brigadeführerem Wernerem Ostendorffem, který převzal velení divize dne 30. října roku 1943. Divize Götz von Berlichingen byla dána pod vedení LXXX Armádního sboru, části Skupiny armád D (Heeresgruppe D) pod velením polního maršála Gerda von Rundstedta.
V únoru roku 1944, divizi Götz von Berlichingen stále chybí vojenská technika. Z rozkazu LXXX Armádního sboru, začne divize zabavovat vojenskou techniku Francie, která se snaží zmobilizovat své jednotky. Během března je většina jednotek divize plně motorizovaná.
Dne 1. června se divize Götz von Berlichingen nachází ve Thouars ve Francii se slabým několika měsíčním výcvikem, nedostatečným výcvikem důstojníků a poddůstojníků a bez tanků (pouze Pancéřový oddíl je vybaven samohybnými houfnicemi StuGs).
Po spojenecké invazi na Den D, byla divize Götz von Berlichingen odvelena do Normandie, aby se snažila zamezit spojenecký postup. Dne 11. června se divize dostává poprvé do boje a to když průzkumný oddíl narazí na výsadkáře americké 101. výsadkové divize poblíž města Carentan.
Ráno dne 13. června Američané zajistí město a začnou postupovat směrem na jih.
37. pluk pancéřových granátníků SS, podporovaný samohybnými houfnicemi StuGs z divizního pancéřového oddílu a 6. výsadkářským plukem plukovníka Friedricha von der Heydteho napadne postupující výsadkáře 101. výsadkové divize. Později nazvou Američané tuto událost jako Bitva o krvavou rokli. Němci bojují s několika výsadkovými rotami do doby než je zastaví přijíždějící tanky americké 2. obrněné divize, která spadá pod velení generála George S. Pattona.
Po zbytek měsíce se divize účastní těžkých u Villers Bocage poblíž měst Saint Lô a Coutances. Během tohoto období utrpí divize Götz von Berlichingen těžké ztráty a na začátku července je její síla zredukována na 8 500 mužů. Divize byla na linii postupu pro Operaci Cobra, a utrpěla těžké ztráty v důsledku pokusu zastavit spojeneckou ofensivu. Poté byla odvelena převzít část Mortainské ofenzívy s krycím názvem Operace Luttich. Po dalším neúspěchu byla divize rozdělena do čtyř bojových skupin (Kampfgruppes), a to: Kampfgruppe Braune, Kampfgruppe Gunter, Kampfgruppe Fick and Kampfgruppe Wahl. Tyto malé jednotky zařídili únik z obklíčení ve Falaisské kapse, ale utrpěly těžké ztráty a zbytek bojoval s Američany až konce měsíce, kdy byla divize stažena do města Metz k odpočinku a doplnění stavů.
Na začátku září roku 1944 byly do divize rozděleny dva nové pluky a to 49. a 51. SS Panzergrenadier Regiment. Avšak těžká technika a děla StuGs přijíždějí příliš pomalu. Dne 8. září je divize poslána zpět do bojů s úkolem zničit nově vytvořené předmostí přes řeku Mosela, kterou drží 5. a 80. americká pěchotní divize. Po těžkých bojích se divize Götz von Berlichingen stahuje do oblasti Sárska a začne se připravovat k obraně města Metz. Během následujících dvou měsíců se divize zúčastní velmi těžkých bojů v Sársku okolo města Forêt De Facq a utrpí těžké ztráty.
Dne 8. listopadu zasáhne velení divize bombový útok Letectva Spojených států, který zabije třičtvrtě velitelského štábu. Divizi Götz von Berlichingen, která je silně oslabena a bez veškerého velitelského uspořádání, dovolí Adolf Hitler se stáhnout pryč z města Metz.
Zbytky divize se stáhnou ke Maginotově linii poblíž města Faulquemont, aby se doplnily stavy a její muži si odpočinuli. Během této doby spadá divize Götz von Berlichingen do XIII. SS Korps pod velením SS-Gruppenführera Maxe Simona. Spojenecké jednotky osvobodí město Metz dne 22. listopadu roku 1944.
Když se divize v polovině listopadu roku 1944 stáhla zpět na Maginotovu línii, tak její síla byla snížena na 4 000 mužů a 20 obrněných vozidel. Během počátku prosince roku 1944 byly pluky pancéřových granátníků posíleny muži z Volksdeutsche. Avšak kvalita těchto posil byla značně nižší než klasické složení divize. Navzdory tomu byla divize na konci roku 1944 opět „papírově“ silná a tak se jako část XIII. SS Korps pod velením SS-Gruppenführera Maxe Simona účastní Operace Nordwind, poslední nešťastné ofenzívy na západní frontě.
Divize Götz von Berlichingen společně se 36. Volksgrenadier division účastní bojů proti 44. a 100. pěchotní divizi okolo města Rimling, které se nachází na hranicích Německa a Francie. pro tento útok je divize posílena rotou tanků Panther z 21. pancéřové divize, dvěma rotami plamenometných tanků Flammpanzer 38 ze Panzer-Flamm Kompanie 352 & 353 a 653. oddíl těžkých stíhačů tanků, který byl vybaven stroji Jagdtiger. Divizi se nepodaří získat moc území a je nucena bojovat za špatných povětrnostních podmínek. Stejně tak ztráty na straně spojenců jsou vysoké. Po zapojení do této těžké bitvy se 7. armádou spojených států byla dne 3. ledna většina divizního personálu rozpuštěna. Posily, které byly tvořeny z důstojníků Wehrmachtu, dorazily následující den.
Dne 10. ledna roku 1945 je však velitel divize SS-Standartenführer Hans Lingner zajat nepřátelskou hlídkou ze 114. pěchotního pluku ze 44. pěchotní divize, když se jeho auto převrátí na kluzké vozovce. Jeho řidič padne v boji hned na místě nehody a Lingner, jeho pobočník Untersturmführer Jund a Unterscherführer Weissenborn jsou zajati Američany. Jeho funkci převezme prozatímně 21. ledna jeden z důstojníků Wehrmachtu plukovník Gerhard Lindner než je nahrazen SS-Standartenführer Fritzem Klingenbergem. Divize se účastní Operace Nordwind až do 25. prosince téhož roku.
Do začátku roku 1945 se divize Götz von Berlichingen podílela na obraně Západního valu, avšak 18. března Američané prorážejí linii obrany a divize se snaží bránit. Dne 22. března téhož roku je SS-Standartenführer Fritz Klingenberg zabit v boji a jeho funkci zastane dočasně do 24. března SS-Obersturmbannführer Vinzenz Kaiser, než je nahrazen SS-Standartenführerem Jakobem Fickem. V samý den co padne Klingenberg, začnou vojáci opouštět vozidla a divize se dává na ústup přes řeku Rýn v Německu.
Od 1. dubna je síla divize redukována na pouhých 7 000 mužů a je převelena k obraně Norimberku. Pokračovat v boji začíná opět až dne 24. dubna, kdy je poslána do bojů u města Donauwörth na řece Dunaj. Svůj poslední boj, kde je divize pořádně organizovaná svede u města Moosburg dne 29. dubna pod velením SS-Oberführera Georga Bochmanna.
Zde se pokusí Bochmann využít zajateckého tábora Stalag VII-A, aby získal čas pro překročení řeky Isar. Avšak jeho úsilí je zmařeno, když spojenecký velitel brigádní generál Charles H. Karlstadt zjistí co se Bochmann snaží udělat, proto rozkáže svým jednotkám, aby zaútočili na Moosburg, zajistili most přes řeku Isar a aby zachránili spojenecké zajatce z nedalekého tábora. Americká pěchota proto postupuje do města a bez jakéhokoliv zdržení dobývá obranné pozice divize Götz von Berlichingen ve městě. Ještě ten samý den zajme 14. obrněná divize přes 7 000 německý vojáků z nichž většina je od Waffen-SS.
Zbytky zcela zdecimované divize Götz von Berlichingen se vzdávají americkým jednotkám dne 7. května roku 1945 poblíž města Achensee v Rakousku.
Když byla divize Götz von Berlichingen souzena ve čtyřech případech válečných zločinů spáchaných v posledních dnech druhé světové války, tak televizní kanál The History Channel odvysílal dokument D-Day: The Secret Massacre (Den D: Soukromý masakr), kde obviňuje divizi ze zabití amerických výsadkářů během prvních dnů Bitvy o Normandii.
Zde divize Götz von Berlichingen zavraždila několik výsadkářů 507. výsadkového pluku armády Spojených států ze 82. výsadkové divize poblíž města Graignes ve Francii, kteří chybně seskočili na Den D. Podle dokumentu bylo něco kolem 200 amerických výsadkářů odděleno od svého pluku po dobu téměř jednoho týdne a během této doby nechali stahující se americké jednotky zraněné vojáky v kostele, kde se o ně starali místní lidé. Když byli zranění výsadkáři objeveni, tak je vojáci Waffen-SS popravili zraněné společně s několika francouzskými vesničany. Ovšem toto tvrzení nebylo nijak dokázáno.
Dokonce někteří z vojáků divize Götz von Berlichingen se samy měli stát obětmi válečných zločinů. V roce 1976 bylo zhruba 200 vojáků z 1. praporu 38. pluku pancéřových granátníků SS nalezeno a identifikováno v masovém hrobě v Norimberku. Zřejmě byli popraveni americkými jednotkami z malé vzdálenosti. Bohužel v souvislosti s případem v Graignes nebylo nic prokázáno.
Vrchní velení divize
Náčelníci štábu
Proviantní důstojníci
| Měsíc | Rok | Počet |
| 1. prosinec | 1943 | 4 125 |
| 30. prosinec | 1943 | 11 147 |
| 1. březen | 1944 | 10 236 |
| 1. duben | 1944 | 11 515 |
| 15. červen | 1944 | 18 354 |
| 30. červen | 1944 | 16 976 |
| 30. červenec | 1944 | 8 530 |
| 16. srpen | 1944 | 10 063 |
| 20. září | 1944 | 14 816 |
| 31. říjen | 1944 | 15 843 |
| 4. prosinec | 1944 | 4 000 |
| 15. leden | 1945 | 3 000 |
| 31. leden | 1945 | 16 173 |
| 2. únor | 1945 | 8 843 |
| 10. únor | 1945 | 13 252 |
| 28. únor | 1945 | 15 984 |
| 28. březen | 1945 | 11 313 |
| 7. duben | 1945 | 8 811 |