1919

[editovat] Události

Česko

• 28. ledna – byla založena brněnská Masarykova univerzita
• 1. února – byly reorganizovány Československé legie v Rusku
• 6. února – založen Československý červený kříž
• 25. února – na tajné schůzi Národního shromáždění byla uzákoněna koruna československá jako měna Československé republiky
• 4. března – německé nacionalistické demonstrace v četných městech ČSR (Teplice, Kadaň, Nový Jičín aj.) Při střetech s četnictvem a vojskem bylo zabito celkem 53 osob.
• 8. dubna – zřízení Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké
• 16. dubna – Národní shromáždění schválilo zákon o pozemkové reformě. Záboru podléhal majetek orné půdy nad 150 ha nebo veškeré půdy nad 250 ha.
• 16. dubna – další rozšíření Brna o 23 okolních obcí, čímž vzniklo tzv. Velké Brno
• jaro – návrat legií z Francie
• 10. září – Podkarpatská Rus se stává součástí Československa
• 21. prosince – založen Svaz dobrovolného hasičstva, zastřešující organizace dobrovolných hasičských spolků
• Založen Svaz junáků – skautů RČS
• Libušín povýšen na město
• založena Československá strana lidová
• založení fotbalového klubu SK Sigma Olomouc
• založení fotbalového klubu SK Slavoj Vítkovice

Svět

• 1. ledna – Vilnius obsazen polskými jednotkami
• 5. ledna – do Minsku vstoupila Rudá armáda a běloruská vláda odešla do exilu; konec nezávislosti Běloruska
• 18. ledna – byla zahájena Pařížská mírová konference ve Versailles
• 21. ledna – Irsko vyhlásilo nezávislost
• 13. února – Klajpeda pod správou států Dohody
• únor – polským útokem začala Rusko-polská válka (skončila roku 1921)
• 11. dubna – založena Mezinárodní organizace práce
• 28. června – podepsána Versailleská mírová smlouva
• 2. července – první úspěšný přelet Atlantiku; vzducholoď R 34
• 14. července – Vilnius obsazen ruskými jednotkami
• 19. srpna – Afghánistán se stal nezávislým
• 10. září – Smlouva ze Saint-Germain-en-Laye, spojenci podepsali mír s Rakouskem
• 27. listopadu – Smlouva z Neuilly-sur-Seine, spojenci podepsali mír s Bulharskem
• Vilnius prohlášen hlavním městem Sovětské socialistické republiky Litvy a Běloruska
• Klajpeda pod správou států Dohody
• Moresnet součástí Belgie
• Benito Mussolini založil organizaci Fasci d'Italiani di Combattimento
• vzniklo Sársko
• konec pandemie Španělské chřipky
• Conrad Hilton založil Hilton Hotels Corporation

[editovat] Vědy a umění

• 25. dubna – založen Bauhaus, škola pro výtvarné umění, architekturu a umělecké řemeslo
• vyroben první prototyp Kaplanovy turbíny

[editovat] Nobelova cena

• za literaturu: Carl Spitteler
• za medicínu: Jules Bordet
• za fyziku: Johannes Stark
• za chemii: nebyla v tomto roce udělena
• za mír: Woodrow Wilson

[editovat] Narození

Česko

• 28. ledna – Ladislav Mňačko, slovensky píšící spisovatel († 24. února 1994)
• 14. února – Miroslav Zikmund, český cestovatel
• 24. srpna – Jaromíra Kolárová, česká spisovatelka († 21. ledna 2006)
• 28. srpna – Jiří Šust, český hudební skladatel († 1995)
• 30. srpna – Jiří Orten, český básník († 1. září 1941)
• 11. září – Ota Šik, československý reformní ekonom († 22. srpna 2004)
• 21. září – Zdeněk Petr, hudební skladatel populární hudby († 6. prosince 1994)
• 1. listopadu – Radovan Lukavský, český herec († 10. března 2008)
• 17. prosince – Tomáš Špidlík, český římskokatolický teolog
• 21. prosince – Ivan Blatný, český básník († 5. srpna 1990)

Svět

• 1. ledna – Jerome David Salinger, americký spisovatel
• 24. března – Lawrence Ferlinghetti, americký básník
• 8. dubna – Kiiči Mijazawa, japonský premiér 1991 – 1993 († 28. června 2007)
• 19. června – Robert Pinget, francouzský avantgardní spisovatel († 25. srpna 1997)
• 20. července – Edmund Hillary, novozélandský horolezec († 11. ledna 2008)
• 28. srpna – Godfrey Newbold Hounsfield, britský nositel nobelovy ceny za vynález počítačového tomografu († 12. srpna 2004)
• 30. září – Roberto Bonomi, argentinský automobilový závodník († 10. leden 1992)
• 22. října – Doris Lessingová, britská spisovatelka
• 11. prosince – Paavo Aaltonen, finský gymnasta
• Čao C´-jang, čínský politik († 17. ledna 2005)
• Richard Bergmann, rakouský a od roku 1939 anglický stolní tenista († 1970)
• 31. prosince – Artur Fischer, německý podnikatel a vynálezce, zakladatel firmy Fischerwerke

[editovat] Úmrtí

Česko

• 18. srpna – Stanislav Schulhof, český lékař a básník píšící v esperantu (* 12. listopadu 1864)

Svět

• 4. května – Milan Rastislav Štefánik, slovenský politik a generál francouzské armády (* 21. července 1880)
• 15. července – Hermann Emil Fischer, nositel Nobelovy ceny za chemii (* 9. října 1852)
• 8. srpen – Ernst Haeckel, německý biolog (* 16. únor 1834)
• 9. srpna – Ruggero Leoncavallo, italský hudební skladatel (* 23. dubna 1857)
• 27. srpna – Luis Botha, búrský generál a politik (* 17. září 1862)
• 22. října – Hermann Weingärtner, německý gymnasta, nejlepší sportovec olympiády 1896 (* 24. srpna 1864)

[editovat] Hlava státu

• Austrálie – předseda vlády William M. Hughes
• Československo – Tomáš Garrigue Masaryk
• Francie – Georges Clemenceau
• Kanada – předseda vlády Robert L. Bordon
• Německo – Philipp Schiedemann
• USA – Woodrow Wilson

[editovat] Související články

• 1919 v letectví

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

1919