1945

[editovat] Události

[editovat] Leden

• 15. ledna – Pět dělostřeleckých pluků 1. čs. armádního sboru se v prostoru Jasla úspěšně podílelo na zahájení útočné operace proti německým vojskům.
• 19. ledna – Rozpuštění polské Zemské armády.
• 25. ledna – Zformování 1. smíšené letecké divize v SSSR.

[editovat] Únor

• 4. února – Zahájení Jaltské konference.
• 24. února - Americká armáda obsazuje Manilu a ostrovy Iwo Jima, 1.400 km od Tokia

[editovat] Březen

• 3. března - Finsko vyhlašuje válku Německu
• 20. března – Adolf Hitler vydal tzv. „Neronův rozkaz“ podle kterého pod sankcí okamžitého zastřelení nesměli zůstat občané Německa na územích získaných spojenci, měly být zničeny stavby a veškeré stroje a zařízení.
• 22. března - V Káhiře je vyhlášena Arabská liga, kterou tvoří Egypt, Sýrie, Irák, Libanon, Saúdská Arábie, Jemen, Arabská Palestina a Zajordánsko

[editovat] Duben

• 4. dubna – Začalo Gruzínské povstání na Texelu.
• 12. dubna - Umírá prezident Roosevelt, úřadu se ujímá Harry Truman.
• 19. dubna – Vypálení osady Ploština německými nacisty, masakr civilního obyvatelstva.
• 21. dubna – Jednotky 3. americké armády vstoupily na čs. území a dobyly Aš.
• 23. dubna – Vyhlazení osady Prlov německými nacisty.
• 25. dubna – Osvobozen koncentrační tábor Dachau.
• 26. dubna – Vojska 2. ukrajinského frontu osvobodila Brno.
• 28. dubna - Benito Mussolini a jeho milenka Clara Petacci jsou zastřeleni italskými partyzány
• 30. dubna – Jednotky 4. ukrajinského frontu osvobodily Ostravu.
• 30. dubna – A. Hitler páchá v Berlíně sebevraždu.
• 30. dubna - Francouzské ženy jdou poprvé k volbám.
• Skončila Laponská válka – válka mezi Finskem a Německem (od září 1944).

[editovat] Květen

• 1. května – V Přerově vypuklo povstání, začátek květnového povstání českého lidu.
• 2. května – Němci popravili v Terezínské pevnosti 56 českých vlastenců.
• 5. května – V Praze začíná povstání proti německé okupaci.
• 5. května – Příslušníci SS vyhladili obec Javoříčko.
• 6. května – Jednotky americké armády osvobodily Plzeň.
• 6. května – 7. května – Masakry českých civilistů (žen, starců a dětí) jednotkami SS v Praze.
• 6. května - proběhl Velkomeziříčský masakr.
• 8. května – Konec druhé světové války v Evropě.
• 9. května – Tankové jednotky Rudé armády pronikly do Prahy.
• 11. května – U Slivice na Milínsku padají poslední výstřely Druhé světové války v Evropě.
• 20. května – Skončilo Gruzínské povstání na Texelu.
• Československo obnoveno bez Podkarpatské Rusi.

[editovat] Červen

• 1. června - Japonci opouští Okinawu po 82 dnech bojů a ztrátě kolem 100 000 vojáků
• 18. června/19. června - příslušníci československé armády vedení Karolem Pazúrem spáchali masakr na Švédských šancích, jednu z nejbrutálnějších masových vražd moderní české historie
• 22. června - Německo je rozděleno na 4 okupační zóny pod správou USA, VB, Francie a SSSR
• 26. června – byla podepsána Charta Spojených národů.

[editovat] Červenec

• 1. července – Německo je rozděleno mezi spojenecké okupační síly.
• 16. července – V Nevadské poušti na letecké základně Alamogordo proběhl první pokusný jaderný výbuch.
• 17. července – Zahájena jednání Velké Trojky v Postupimi.

[editovat] Srpen

• 2. srpna – Ukončena jednání Velké trojky v Postupimi.
• 6. srpna – Spojené státy shazují uranovou atomovou bombu Little Boy na Hirošimu, v okamžiku zabito 80 tisíc lidí.
• 8. srpna – SSSR vyhlásil válku Japonsku.
• 9. srpna – Spojené státy shazují plutoniovou atomovou bombu „Fat Man“ na město Nagasaki v 23:02 místního času, odpovídající síle 22 kilotun TNT. Pravděpodobně bylo zabito 60 až 80 tisíc lidí, dalších 60 tisíc zraněno.
• 25. srpna - Ho Či Min vyhlašuje Vietnamskou demokratickou republiku

[editovat] Září

• 2. září – Oficiální konec 2. světové války ve světě.

[editovat] Říjen

• 18. října – Zahájen mezinárodní vojenský tribunál, viz norimberský proces.
• 24. října – Začala platit Charta spojených národů (OSN).
• 26. října – Konec možnosti vydávání prezidentských dekretů v Československu.

[editovat] Listopad

• 20. listopadu – Začátek norimberského procesu.
• 29. listopadu - Tito vyhlašuje Federativní lidovou republiku Jugoslávie

[editovat] Prosinec

• Československo bylo přinuceno postoupit Sovětskému svazu Podkarpatskou Rus.

[editovat] Vědy a umění

• V Nag Hammadi (Egypt) byla nalezena tzv. gnostická knihovna.

[editovat] Nobelova cena

• za literaturu: Gabriela Mistralová Chile
• za medicínu: Alexander Fleming, Ernst Boris Chain, Sir Howard Walter Florey – za objev penicilínu a jeho léčebného účinku na různé infekční choroby
• za fyziku: Wolfgang Pauli – za objev Pauliho vylučovacího principu
• za chemii: Artturi Ilmari Virtanen – za výzkumy agrokultur a výživové chemie
• za mír: Cordell Hull USA

[editovat] Narození

Česko

• 14. května - Yochanan Vollach, izraelský fotbalista
• 26. června – Ondřej Neff, český spisovatel
• 24. července – Michael Janík, český písničkář
• 2. září – Ladislav Potměšil, český herec
• 12. listopadu – Miroslav Paleček, český písničkář
• 17. prosince – Miloš Čižmář, moravský archeolog

Svět

• 10. ledna – Rod Steward, zpěvák
• 19. června – Aung San Suu Kyi, barmská politička
• 20. června – Shekhar Mehta, keňský motorista, jezdec rallye a motoristický funkcionář († 11. dubna 2006)
• 8. srpna – Štěpán Rak, český kytarista

[editovat] Úmrtí

Česko

• 20. března – Jaroslav Kratochvíl, český spisovatel (* 17. ledna 1885)
• duben – Josef Čapek, český malíř a spisovatel (* 23. března 1887)
• 25. května – Vilém Kurz, český klavírista a pedagog (* 23.prosince 1872)
• 21. června – Josef Hora, český básník (* 8. července 1891)
• 27. června – Emil Hácha, československý politik (* 12. července 1872)
• 28. července – Alois Šmolík, český letecký konstruktér (* 16. dubna 1897)

Svět

• 23. února – Alexej Nikolajevič Tolstoj, ruský spisovatel (* 10. ledna 1883)
• 9. dubna – Georg Elser, němec, nezdařilý atentátník na Adolfa Hitlera (* 4. ledna 1903)
• 12. dubna – Franklin Delano Roosevelt, americký prezident (* 30. ledna 1882)
• 21. dubna – Walter Model, německý generál (* 24. ledna 1891)
• 28. dubna – Benito Mussolini, italský fašistický vůdce (* 29. července 1883)
• 30. dubna – Adolf Hitler, nacistický vůdce (* 20. dubna 1889)
• 30. dubna – Eva Braunová, přítelkyně, později manželka Adolfa Hitlera (* 6. února 1912)
• 2. srpna – Pietro Mascagni, italský hudební skladatel (* 7. prosince 1863)
• 25. srpna – Willis Lee, americký admirál a sportovní střelec, pětinásobný olympijský vítěz 1920 (* 11. května 1888)
• 24. října – Vidkun Quisling, norský fašistický politik
• 30. listopadu – Paul Masson, francouzský cyklista, trojnásobný olympijský vítěz 1896 (* 30. listopadu 1874)
• 4. prosince – Thomas Morgan, americký genetik a nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství (* 25. září 1918)
• 11. prosince – Charles Fabry, francouzský fyzik, spolutvůrce Fabry-Pérotova interferometru (* 11. června 1867)
• 28. prosince – Theodore Dreiser, americký spisovatel (* 27. srpna 1871)
• Hendrik Bulthuis, holandský esperantista (* 1865)

[editovat] Hlavy států

• Československo – Edvard Beneš – exilová vláda v Londýně a po osvobození Praha
• Protektorát Čechy a Morava – Emil Hácha (do května)
• USA
  • Franklin Delano Roosevelt (do dubna, zemřel)
  • Harry S. Truman
• Velkoněmecká říše
  • Adolf Hitler
  • Karl Dönitz (od Hitlerovy smrti do zániku Třetí říše)
• Japonsko – Hirohito
• Papež – Pius XII.
• SSSR – Josef Vissarionovič Stalin de facto, Michail Ivanovič Kalinin de iure

[editovat] Související články

• 1945 v letectví

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

1945