2005

2005 (MMV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

[editovat] Události

[editovat] Leden

• 1. ledna - Ukrajinský premiér Viktor Janukovyč oznámil v novoročním televizním projevu, že podá demisi. Janukovyč byl v opakovaném druhém kole prezidentských voleb poražen opozičním kandidátem Viktorem Juščenkem.
• 1. ledna - Předsednictví Evropské unie převzalo Lucembursko.
• 3. ledna - Český státní rozpočet za rok 2004 skončil se schodkem 93,5 miliardy Kč. Schodek je o 21,5 miliardy korun nižší, než předpokládal návrh rozpočtu. Na jeho snížení má zásluhu vyšší příjem státu zejména z daní.
• 6. ledna - Ukrajinský nejvyšší soud zamítl stížnost Viktora Janukovyče, bývalého ukrajinského předsedy vlády, proti výsledku opakovaného druhého kola prezidentských voleb. Janukovyč v nich prohrál s opozičním kandidátem Viktorem Juščenkem.
• 9. ledna - Novým palestinským prezidentem byl dle očekávání zvolen Mahmúd Abbás. Získal 62,3 procent hlasů při volební účasti kolem 66 %. Jeho nejúspěšnější protikandidát, Mustafa Barghútí, obdržel 19,8 % hlasů.
• 14. ledna - Evropská sonda Huygens úspěšně přistála na povrchu Saturnova měsíce Titanu. Na Zemi vyslala přes mateřskou sondu Cassini snímky a další vědecká data pořízená během sestupu i po přistání.
• 15. ledna - Mahmúd Abbás byl slavnostně uveden do úřadu palestinského prezidenta. Ve stejný den rezignovali na protest proti údajným volebním machinacím v prezidentských volbách desítky členů volebních komisí. V nejnovějších srážkách bylo zabito 6 palestinských ozbrojenců a jedno izraelské dítě utrpělo těžké zranění při minometném palestinském útoku na osadu, kterou Izrael v rozporu s mezinárodním právem vybudoval v okupované Gaze.
• 20. ledna - George W. Bush složením přísahy zahájil své druhé období jako prezident USA.
• 24. ledna - Nový ukrajinský prezident Viktor Juščenko jmenoval do funkce premiérky kontroverzní vůdkyni opozice Juliji Tymošenkovou. Rusko již dříve vydalo na Tymošenkovou zatykač kvůli údajnému podplácení. Jmenování Tymošenkové bylo oznámeno v den, kdy je Juščenko na své první zahraniční cestě - oficiální návštěvě Ruska.
• 30. ledna - V Iráku proběhly volby do Prozatímního národního shromáždění. Odhady účasti se pohybují kolem 60 procent.

[editovat] Únor

• 1. února - Nepálský král Gjánéndra vyhlásil v zemi výjimečný stav a ujal se na 3 roky sám moci.
• 12. února - Palestinské militantní skupiny Hamas a Islámský džihád po rozhovorech s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem odmítly podepsat formální závazek o příměří, fakticky však hodlají dodržovat klid zbraní v konfliktu s Izraelem.
• 12. února - v Brazílii byla zavražděna americko-brazilská řeholnice a ochránkyně přírody a lidských práv Dorothy Stang. Její smrt přiměla brazilskou vládu vyslat do státu Pará rozsáhlé policejní a vojenské síly k uklidnění situace a zastavení dalších vražd, nelegálních záborů půdy a kácení pralesů.
• 13. února - Podle volební komise je vítězem iráckých voleb, které se konaly 30. ledna, aliance šiítských skupin, která získala 47,6 % hlasů. V 275členném národním shromáždění by měla obsadit 132 míst. Druhé místo obsadila koalice kurdských stran s 26 % a uskupení Američany dosazeného premiéra Ajáda Alávího je třetí s 14 % hlasů. Volební účast dosáhla 58 %. V sunnitské provincii Anbar však hlasovala jen 2 % voličů.
• 16. února - Kjótský protokol o omezení emisí skleníkových plynů vstoupil v platnost. - Komisař NHL Gary Bettman oznámil, že celá sezóna 2004–05 se kvůli probíhající stávce ruší. Ke zrušení sezóny profesionální sportovní soutěže kvůli odborářským sporům došlo poprvé v americké historii.
• 24. února - Palestinský parlament schválil novou vládu vedenou Ahmadem Kurájou.
• 27. února - Nejúspěšnějším filmem letošních Oscarů se stal film Letec s pěti trofejemi. - V Japonsku byl proražen nejdelší suchozemský tunel na světě v délce 26,5 km. Železniční tunel podchází pohoří Hako na trati z Tokia do Aomori na severu Japonska.

[editovat] Březen

• 3. března - Americký miliardář Steve Fossett úspěšně zakončil sólový oblet Země bez mezipřistání nebo doplnění paliva. Jeho letadlo GlobalFlyer Virgin Atlantic přistálo na letišti Salina v americkém státě Kansas ve 20:48 SEČ po 67 hodinách a jedné minutě letu. Z tohoto letiště Fossett 1. března vzlétl.
• 4. března - V letošních českých filmových cenách Český lev se nejúspěšnějším snímkem stalo Horem pádem režiséra Jana Hřebejka, které obdrželo celkem pět ocenění (nejlepší film, režie, scénář, herečka v hlavní roli (Emília Vášáryová) a nejlepší plakát). Cenu za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli získal Jaša Kulťasov za výkon ve filmu Král zlodějů.
• 8. března - Italský ministr zahraničí Gianfranco Fini požaduje, aby USA „identifikovaly a potrestaly“ osoby zodpovědné za střelbu na vůz s osvobozenou italskou novinářkou Guilanou Sgrenovou. Fini odmítl podezření Sgrenové, že se cílem americké palby stala záměrně, nesouhlasí však ani s americkým tvrzením, že vůz s italskými špióny a Sgrenovou jel příliš rychle. - Ruské zvláštní jednotky v Čečensku zabili vůdce čečenských separatistů Aslana Maschadova.
• 10. března - Český Nejvyšší soud zcela zprostil viny Michala Zítka, který v roce 2000 vydal český překlad knihy Adolfa Hitlera Mein Kampf (Můj boj). Zítko byl obviněn z podpory a propagace hnutí potlačujících lidská práva a odsouzen soudy nižšího stupně, Nejvyšší soud však dnes konstatoval, že obžalovaný neměl v úmyslu taková hnutí propagovat.
• 14. března - V Čínské lidové republice byl přijat zákon opravňující vojenský zásah v případě vyhlášení samostatnosti Tchajwanu.
• 15. března - Českého mobilního operátora Oskar Mobil koupila britská společnost Vodafone. - Na Labské boudě v Krkonoších bylo naměřeno 335 cm sněhu, což je nejvyšší dosud naměřená sněhová pokrývka v Česku. Labská bouda ovšem měří sníh jen od roku 1961, takže zde chybí záznamy ze zim bohatých na sníh v předchozích letech. (Tehdy měřily jen níže položené meteorologické stanice.)
• 16. března - Palestinské bezpečnostní síly převzaly od izraelské armády kontrolu nad městem Jericho na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu.
• 17. března - Na aukci v Paříži získala česká Národní knihovna cenný fragment latinského překladu Dalimilovy kroniky za 300 000 eur. Zakoupený fragment je podle odborníků nejvzácnějším bohemikem, jaké se na trhu objevilo v posledních nejméně osmdesáti letech.
• 31. března - Český premiér Stanislav Gross předal prezidentu Václavu Klausovi demise tří ministrů za KDU-ČSL. Gross prezidenta informoval, že hodlá navrhnout vyslance ČR u Evropské unie Jana Kohouta do funkce ministra zahraničí, dosavadního ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury Pavla Švagra do funkce ministra dopravy a poslance za ČSSD Radko Martínka do funkce ministra životního prostředí.

[editovat] Duben

• 1. dubna - Česká Poslanecká sněmovna neschválila návrh ODS na vyslovení nedůvěry vládě. Pro návrh se ve jmenovitém hlasování vyslovili poslanci ODS a KDU-ČSL (včetně stávajících ministrů za tuto stranu), proti návrhu hlasovali poslanci ČSSD a většina klubu US-DEU. Tři poslanci z US-DEU a všichni poslanci KSČM se hlasování zdrželi, což má z hlediska výsledku hlasování stejný význam, jako kdyby hlasovali proti návrhu. 78 poslanců tedy hlasovalo pro návrh, 76 proti a 44 se zdrželo, 2 poslanci se hlasování ze zdravotních důvodů nezúčastnili. - Někteří čeští ministři hodlají v reakci na výsledek hlasování o důvěře vládě podat demisi. Již 2. dubna tak hodlá učinit Vladimír Mlynář za US-DEU, o demisi uvažuje ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš (nestraník za ČSSD). - US-DEU se večer rozhodla, že bude požadovat demisi celé vlády. Pokud to ČSSD odmítne, podají demisi i dva zbývající ministři za tuto stranu: Pavel Němec a Karel Kühnl.
• 2. dubna - Papež Jan Pavel II. ve 21:37 SELČ zemřel.
• 7. dubna - Český premiér Stanislav Gross (ČSSD) po jednání předsednictva ČSSD oznámil, že by se mohl vzdát funkce předsedy vlády výměnou za pokračování bývalé koalice ČSSD - KDU-ČSL - US-DEU pod jiným sociálnědemokratickým premiérem.
• 19. dubna - Konkláve kardinálů římskokatolické církve zvolila ve Vatikánu nového papeže. Stal se jím německý kardinál Joseph Ratzinger a přijal jméno Benedikt XVI.
• 22. dubna - Dosavadní italský premiér Silvio Berlusconi, který 20. dubna podal demisi, sestavil novou vládu. Ta nyní musí získat důvěru parlamentu.
• 25. dubna - Předsedové stran bývalé české vládní koalice - ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU - podepsali smlouvu o politické spolupráci, která má umožnit vznik nové vlády v čele s dosavadním ministrem pro místní rozvoj Jiřím Paroubkem (ČSSD). Dosavadní předseda vlády Stanislav Gross následně podal demisi, kterou prezident Václav Klaus přijal. - Do rukou Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) se dobrovolně vydal bývalý náčelník generálního štábu jugoslávské armády Nebojša Pavković. Pavkovič je u ICTY obviněn z válečných zločinů, které měl spáchat v Kosovu během občanské války v letech 1998 - 1999.
• 28. dubna - Španělský parlament ratifikoval ústavu Evropské unie. Již v únoru se pro její schválení vyslovili španělští občané v referendu.
• 29. dubna - USA a Itálie oficiálně oznámily, že se nedohodly na výsledku vyšetřování okolností smrti italského agenta Nicoly Calipariho. Toho 4. března zastřelili američtí vojáci, když zahájili palbu na automobil převážející na bagdádské letiště propuštěnou italskou novinářku Giulianu Sgrenovou. Sgrenová byla při incidentu raněna a Calipari, vůdce skupiny italské zpravodajské služby, byl zabit.
• 30. dubna

[editovat] Květen

• 2. května – Počátek vysílání zpravodajského kanálu ČT24 veřejnoprávní televizní stanice Česká televize.
• 5. května – Ve volbách do Dolní sněmovny Spojeného království Velké Británie a Severního Irska potřetí v řadě zvítězili labouristé. Získali 356 mandátů z celkových 646. Konzervativci mají 197, liberální demokraté 62 a další strany 30 mandátů. Labouristé ztratili 47 obvodů, v nichž zvítězili v minulých volbách, a nezískali žádný nový obvod. Konzervativci si polepšili o 33 poslanců a liberální demokraté o 11 poslanců.
• 13. května – Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR vyslovila 101 hlasy z 200 důvěru vládě premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD). Pro hlasovali všichni poslanci ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU, proti ODS, KSČM a nezařazený poslanec Tomáš Vrbík.
• 15. května – Mistrem světa v ledním hokeji se stalo mužstvo Česka, ve finále porazilo mužstvo Kanady v poměru 3:0.
• 16. května - V České republice vznikl ojedinělý projekt sítě středních škol EDUCAnet, využívajících při výuce všech předmětů informačních technologií - notebooků, jež mají studenti po celou dobu studia k dispozici, a dynamických e-learningových řešení, jež nahrazují statické učebnice.
• 17. května – Německý kancléř Gerhard Schröder v Praze po setkání s předsedou české vlády Jiřím Paroubkem odmítl výroky předsedy bavorské zemské vlády Edmunda Stoibera na adresu České republiky. Stoiber na Sudetoněmeckých dnech v Augsburgu označil odsun Němců z Československa po 2. světové válce za největší etnickou čistku ve 20. století. - Přijetím Varšavské deklarace skončil v polském hlavním městě summit Rady Evropy, která sdružuje všechny evropské státy s výjimkou Běloruska. Běloruský režim je v závěrečné deklaraci kritizován jako autoritářský. Deklarace vytyčuje jako priority boj proti xenofobii, antisemitismu, neonacismu a obavám z islámu.
• 21. května – V Havaně na Kubě skončilo dvoudenní setkání asi 200 disidentů uspořádané Shromážděním na podporu občanské společnosti na Kubě (APSC). Účastníci akce, která proběhla na pozemku jednoho z organizátorů setkání, vyslechli mj. pozdravný projev amerického prezidenta Bushe. Kubánské úřady setkání umožnily, ale nedovolily účast na něm politikům a novinářům ze Západu; někteří z nich přicestovali na Kubu s turistickým vízem. Známý kubánský disident Oswaldo Payá z Křesťanského hnutí osvobození celou akci kritizoval. Podle něj předsedkyně APSC Martha Beatriz Roqueová spolupracuje s kubánskými bezpečnostními silami a svými vazbami na představitele tvrdé linie v kubánském exilu dává kubánské vládě záminku pro další zásahy proti disidentům.
• 29. května – Francouzští voliči v závazném referendu odmítli návrh ústavy Evropské unie. Při téměř 70% účasti se pro přijetí smlouvy vyslovilo 45 % voličů, 55 % bylo proti. Francouzský prezident Jacques Chirac, který intenzivně agitoval za přijetí ústavy EU, prohlásil, že přijímá suverénní rozhodnutí voličů, které podle něj ale ztíží obranu francouzských zájmů v Evropě. Není zatím jasné, jaké důsledky bude mít francouzské „Ne“ pro smlouvu, která musí být před vstupem v platnost ratifikována všemi členskými zeměmi EU.
• 31. května – Po více než 30 letech byla v USA odhalena totožnost důležitého informačního zdroje v aféře Watergate, která vedla v roce 1974 k demisi tehdejšího prezidenta Richarda Nixona. Mužem, který novinářům z deníku Washington Post prozradil klíčové informace a který byl označován přezdívkou „Deep Throat“, byl tehdejší náměstek ředitele FBI Mark Felt. Informaci zveřejnil sám Felt a Washington Post ji potvrdil.

[editovat] Červen

• 5. června - Obyvatelé Švýcarska v referendu schválili připojení země k tzv. schengenskému prostoru Evropské unie. Mezi státy tohoto prostoru jsou zrušeny hraniční kontroly osob, ovšem o to přísněji jsou střeženy vnější hranice tohoto prostoru. Pro připojení Švýcarska k Schengenskému prostoru se vyslovilo 54,6 procenta hlasujících. Švýcarští voliči také většinou 58 % schválili zavedení registrovaného partnerství pro homosexuály.

• 25. června - V parlamentních volbách v Bulharsku zvítězila opoziční socialistická strana, která získala 31 % odevzdaných hlasů. Dosud vládnoucí Liberální strana má 20 %, strana turecké menšiny získala 12 % a radikální nacionalisté ze strany Útok dostali 8 %. Není jasné, zda se vítězným socialistům podaří sestavit vládu.
• 26. června - Americký ministr obrany Donald Rumsfeld potvrdil zprávy britského týdeníku Sunday Times, podle nichž USA vedly tajné rozhovory s vůdci iráckých povstalců. Podle Sunday Times se zástupci čtyř povstaleckých skupin setkali se čtyřmi americkými důstojníky 3. a 13. června ve vile asi 60 kilometrů severně od Bagdádu. Rumsfeld neuvedl o rozhovorech žádné podrobnosti a prohlásil, že pozornost věnovaná této věci je „přehnaná“. Jedna z povstaleckých skupin, která se měla rozhovorů zúčastnit, svoji účast na nich popřela. Ohledně vyhlídek na porážku iráckých povstalců Rumsfled uvedl, že „povstání mohou pokračovat pět, šest, osm, deset, dvanáct let“.

[editovat] Červenec

• 1. července - Dolní komora německého parlamentu nevyslovila důvěru vládě Gerharda Schrödera. Schröder, který stojí v čele koaličního kabinetu SPD a Strany zelených, si nevyslovení důvěry přál, neboť mu umožnilo požádat prezidenta Horsta Köhlera o vypsání předčasných voleb. Schröder k tomuto kroku sáhl po porážce své strany SPD v regionálních volbách. Není však jasné, zda prezident jeho žádosti vyhoví.
• 2. července - Sérii koncertů Live 8 v deseti městech po celém světě navštívilo asi 1,5 milionu diváků a několik set milionů dalších sledovalo živý televizní přenos. Koncerty, které proběhly ve Filadelfii, Barrii (Kanada), Torontu, Tokiu, Moskvě, Johannesburgu, Berlíně, Římě, Paříži a Londýně, měly upozornit na chudobu v rozvojových zemích, zejména v Africe. Organizátoři akce doufají, že tak ovlivní jednání skupiny G 8, která sdružuje nejvlivnější země světa.
• 4. července - Modul vypouštěný sondou NASA nazvanou Deep Impact se podle plánu srazil s kometou Tempel 1. Sonda tak mohla analyzovat výtrysk hmoty z jádra komety.
• 6. července - Mezinárodní olympijský výbor rozhodl na zasedání v Singapuru, že letní olympijské hry v roce 2012 uspořádá Londýn.
• 7. července - V Londýně bylo při třech explozích v metru a jednom v autobuse zabito nejméně 50 lidí a nejméně 700 dalších bylo zraněno. Celá síť londýnského metra byla uzavřena a byla zastavena i autobusová doprava v centrální části města. - BBC uvedla, že k atentátům v Londýně se přihlásila dosud málo známá skupina „Tajná organizace skupina al-Káida organizace islámské svaté války v Evropě“. Podle prohlášení na jejích webových stránkách mají být útoky odplatou „britské sionistické křižácké vládě“ za „masakry páchané Británií v Afghánistánu a Iráku“. Prohlášení, jehož autenticitu není možné ověřit, dále varuje dánskou a italskou vládu před stejnou odplatou, pokud nestáhnou své vojáky z Iráku a Afghánistánu.
• 9. července - Cenu Křišťálový glóbus za nejlepší film získal na 40. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary polský snímek „Můj Nikifor“.
• 21. července - V Londýně vybuchly tři nálože v metru a jedna v autobuse. Nikdo nebyl zabit a jen jedna osoba byla zraněna. Podle britské policie útoky spáchaly sebevražední atentátníci, ovšem výbušná zařízení v jejich zavazadlech selhala - explodovaly pouze rozbušky, nikoli vlastní nálože. K zodpovědnosti za útoky se přihlásila muslimská skupina Brigády abú Háfize Masrího, která má být součástí sítě al-Kajdá.
• 22. července - Britská policie zastřelila ve stanici metra v Londýně 27letého Brazilce žijícího v Londýně. Podle tvrzení policie se muž před ní snažil uprchnout a policisté ho podezřívali z příslušnosti k teroristické skupině. Policie později prohlásila, že se jednalo o tragickou nehodu a že muž nebyl s teroristy nijak spojen.
• 23. července - Při třech výbuších v egyptském turistickém letovisku Šarm-aš-Šajk na pobřeží Rudého moře bylo zabito nejméně 88 lidí včetně řady zahraničních turistů. Přes 200 lidí bylo zraněno. Při jednom z útoků najel sebevražedný útočník s autem naloženým výbušninami do hotelu, který se po explozi částečně zřítil. Další dvě nálože explodovaly na parkovišti a poblíž pouliční kavárny. K zodpovědnosti za útoky se dosud nikdo nepřihlásil.
• 26. července - Z Kennedyho kosmického střediska na Floridě odstartoval raketoplán Discovery. Jde o první let raketoplánu od katastrofy Columbie před dvěma a půl lety.
• 29. července - Byl oznámen objev planetky (nyní trpasličí planety) 2003 UB313, která má větší rozměry než planeta Pluto.
• 30. července - Česká policie zasáhla proti účastníkům technoparty Czechtek 2005, který se konal na louce poblíž obce Mlýnec na Tachovsku. Při zásahu bylo na obou stranách zraněno několik desítek lidí. Legálnost zásahu i vlastního Czechteku je předmětem diskusí. Majitelé okolních pozemků podali na účastníky trestní oznámení.

[editovat] Srpen

• 8. srpna - Írán obnovil jaderný program v zařízení na zpracovávání uranu poblíž města Isfahán.
• 9. srpna - Americký raketoplán Discovery úspěšně přistál na letecké základně Edwards v Kalifornii ve 14:12 SELČ. NASA předtím zrušila plánované přistání raketoplánu na Kennedyho kosmickém středisku na Floridě z důvodu deštivého počasí.
• 14. srpna - Nedaleko od Atén spadlo kyperské letadlo typu Boeing 737 mířící z Kypru do Prahy. Na palubě bylo 115 cestujících a 6 členů posádky, nikdo zřejmě nepřežil. Mezi cestujícími bylo několik desítek kyperských dětí mířících do Prahy na výlet. Pravděpodobnou příčinou byla porucha na klimatizaci pilotní kabiny. Letadlo už 3/4 hodiny před pádem nikdo nepilotoval, piloti byli zřejmě udušeni.
• 16. srpna - 21. srpna proběhly Světové dny mládeže v Kolíně nad Rýnem
• 25. srpna - Nečekaně tvrdě postihl v noci Miami na Floridě hurikán Katrina. Větry o rychlosti téměř 140 km/h a mohutné lijáky se prohnaly severní částí rozlehlého velkoměsta o několik hodin dříve, než uváděla předpověď. Usmrtil tři lidi. Prudký vítr spolu s lijáky vyvracel stromy, zanechal dva milióny lidí bez proudu.

[editovat] Září

[editovat] Říjen

• 1. října - Z kazašského kosmodromu Bajkonur odstartovala k ISS raketa s lodí Sojuz, na jejíž palubě byl i třetí vesmírný turista Američan Gregory Olsen. Jeho úkolem na stanici během jedenáctidenní mise bylo pořídit fotografické snímky, provést tři lékařské experimenty pro ESA a další pokus týkající se dětí. Na palubě kosmické lodi byla i nová dvoučlenná posádka ISS Rus Valerij Tokarev a Američan William McArthur, kteří nahradili na orbitálním komplexu Rusa Sergeje Krikaljova a jeho amerického kolegu Johna Phillipse, kteří na stanici působili od dubna 2005.
• 12. října - Čína vyslala z kosmodromu Jiuquan svou druhou pilotovanou vesmírnou loď Šen-čou 6. Tchajkonauti Fej Ťün-lung a Nie Chaj-šeng strávili ve vesmíru pět dní a za tuto dobu 76 krát obletěli planetu.
• 21. října - V České republice začalo řádné digitální televizní vysílání, z počátku jen pro Prahu a část Středočeského kraje.

[editovat] Listopad

• 25. listopadu – Slovácký verbuňk byl prohlášen Mistrovským dílem ústního a nemateriálního dědictví lidstva UNESCO

[editovat] Prosinec

• 2. prosince – 200leté výročí bitvy u Slavkova, velká rekonstrukce průběhu boje; největší vojenská rekonstrukce bitvy v Evropě
• 11. prosince - V souvislosti se začátkem platnosti jízdního řádu Českých drah na rok 2006 začaly mezi Prahou a Ostravou (severní trať) a mezi Prahou a Břeclaví (jižní trať) jezdit vlaky Pendolino.

[editovat] Věda a umění

• V Argentině byl popsán dosud největší objevený dinosaurus (a tím i suchozemský tvor vůbec) Puertasaurus.
• červenec – Španělský astronom José-Luis Ortiz Moreno nalezl na snímku pořízeném 7. března 2003 plutoid Haumea. Jeho zásluhy o objev však byly zpochybněny.

[editovat] Nobelova cena

• Nobelova cena za fyziku - Roy Glauber, John Hall, Theodor Hänsch
• Nobelova cena za chemii - Robert Grubbs, Richard Schrock, Yves Chauvin
• Nobelova cena za fyziologii a medicínu - Barry Marshall, Robin Warren
• Nobelova cena za literaturu - Harold Pinter
• Nobelova cena míru - Mezinárodní agentura pro atomovou energii, Mohamed El Baradei
• Nobelova cena za ekonomii - Robert J. Aumann, Thomas Schelling

[editovat] Narození

[editovat] Úmrtí

Česko

• 25. února – Hana Bělohradská, česká spisovatelka (* 12. ledna 1929)
• 4. dubna – Helena Zmatlíková, česká ilustrátorka dětských knížek (* 19. listopadu 1923)
• 16. dubna – Tomáš Vojtěch, český jezdec rallye (* 30. října 1973)
• 26. dubna – Josef Nesvadba, český spisovatel (* 19. června 1926)
• 18. května – Stella Zázvorková, česká herečka (* 14. dubna 1922)
• 26. května – Roman Hemala český herec (* 11. ledna 1925)
• 14. června – Leoš Suchařípa, český herec, překladatel a divadelní teoretik (* 16. února 1932)
• 25. června – Jiří Kodet, český herec (* 6. prosince 1937)
• 9. července – Petr Kabeš, český básník, překladatel a publicista (* 21. června 1941)
• 24. července – Pavel Dostál, český politik, spisovatel, dramatik a choreograf (* 25. února 1943)
• 10. srpna – Ilja Prachař, český herec (* 30. dubna 1924)
• 1. září – Richard Honzovič, český hlasatel a voiceover (* 17. března 1934)
• 19. října – Karel Novák, český herec a divadelní režisér (* 25. února 1925)
• 20. října – Eva Švankmajerová, česká výtvarnice a spisovatelka (* 25. září 1940)
• 26. října – Václav Král, český automobilový designer (* 1936)
• 17. listopadu – Petr Popelka, český herec ve Studiu Ypsilon (* 1943)
• 18. listopadu – Libuše Geprtová, česká herečka (Divadlo Na Zábradlí) (* 21. prosince 1941)
• 19. listopadu – Miroslav Červenka, český literární vědec, překladatel a básník (* 5. listopadu 1932)
• Josef Randa, český sochař (* 10. ledna 1933)

Svět

• 11. ledna – Fabrizio Meoni, italský jezdec rallye (* 31. prosince 1957)
• 17. ledna – Charlie Bell, ředitel McDonald's (* 7. listopadu 1960)
• 17. ledna – Čao C'-jang, bývalý generální tajemník Komunistické strany Číny (* 1919)
• 20. ledna – Jan Nowak-Jeziorański, polský novinář (* 15. května 1913)
• 20. ledna - Per Borten, norský premiér (* 1913)
• 29. ledna – Ephraim Kishon, židovský spisovatel (* 23. srpna 1924)
• 29. ledna – Jose Luis Martinez, španělský koulař
• 2. února – Max Schmeling, německý sportovec, boxer (* 28. září 1905)
• 3. února – Zurab Žvanija, předseda gruzínské vlády
• 5. února – Gnassingbe Eyadéma, prezident Toga (* 26. prosince 1937)
• 10. února – Arthur Miller, americký spisovatel a dramatik (* 17. října 1915)
• 12. února – Dorothy Stang, americká řeholnice a bojovnice za lidská práva (* 7. června 1937)
• 14. února - Rafík Harírí, libanonský premiér (* 1944)
• 25. února – Peter Benenson, britský právník, zakladatel Amnesty International (* 31. července 1921)
• 3. března – Rinus Michels, nizozemský fotbalový trenér (* 9. února 1928)
• 6. března – Hans Bethe, německo-americký fyzik, držitel Nobelovy ceny (* 2. července 1906)
• 17. března – George Frost Kennan, americký diplomat (* 16. února 1904)
• 17. března – Andre Norton, americká autorka sci-fi (* 17. února 1912)
• 26. března – James Callaghan, bývalý předseda britské vlády (* 27. března 1912)
• 26. března – Paul Hester, australský hudebník, člen skupiny Crowded House (* 8. ledna 1959)
• 2. dubna – papež Jan Pavel II. (* 18. května 1920)
• 6. dubna – monacký kníže Rainier III. (* 31. května 1923)
• 24. dubna – Ezer Weizman, bývalý prezident Izraele (* 15. června 1924)
• 2. května – Robert Hunter, kanadský novinář a spoluzakladatel organizace Greenpeace (* 13. října 1941)
• 2. května - Wee Kim Wee, prezident Singapuru (* 1915)
• 22. května – Paul Ricoeur, francouzský filosof (* 27. února 1913)
• 20. června – Jack Kilby, americký elektroinženýr, vynálezce integrovaného obvodu (* 8. listopadu 1923)
• 6. července – Evan Hunter, americký spisovatel, známý spíše jako Ed McBain (* 15. října 1926)
• 6. července – Claude Simon, francouzský spisovatel (* 10. října 1913)
• 14. července - Cicely Saundersová, anglická lékařka a sociální pracovnice (* 22. června 1918)
• 17. července - Edward Heath, britský premiér (* 1916)
• 18. července – Amy Gillettová, australská sportovkyně (* 9. ledna 1976)
• 19. července – William Westmoreland, americký generál (* 26. března 1914)
• 20. července – James Doohan, americký herec (* 3. března 1920)
• 1. srpna - Fahd, saúdskoarabský král (* 1923)
• 6. srpna – Robin Cook, britský exministr zahraničí (* 28. srpna 1946)
• 6. srpna – Ibrahim Ferrer, kubánský zpěvák (* 20. února 1927)
• 12. srpna - Lakshman Kadrigama, srílanský ministr zahraničí (* 1932)
• 13. srpna - David Lange, premiér Nového Zélandu (* 1942)
• 16. srpna – Roger Schütz, zakladatel komunity Taizé (* 12. května 1915)
• 19. srpna – Mo Mowlamová, britská politička, exministryně pro Severní Irsko (* 18. září 1949)
• 3. září – William Rehnquist, americký státník (* 1. října 1924)
• 20. září – Simon Wiesenthal, rakouský aktivista za potrestání pachatelů holocaustu (* 31. prosince 1908)
• 10. října - Milton Obote, prezident Ugandy (* 1925)
• 28. října - Richard Smalley, americký chemik, objevitel fullerenů (* 6. června 1943)
• 9. listopadu - K. R. Narayanam, prezident Indie (* 1921)
• 25. listopadu - George Best, severoirský fotbalista (* 1946)
• 6. prosince - Devan Nair, prezident Singapuru (* 5. srpna 1923)

[editovat] Hlavy států

• Česká republika
  • Václav Klaus

• Maďarsko
  • Ferenc Mádl
  • László Sólyom

• Rusko
  • Vladimir Putin

• Ukrajina
  • Leonid Kučma
  • Viktor Juščenko

• Vatikán
  • Jan Pavel II. (1978-2005)
  • Benedikt XVI. (od 2005)

• USA
  • George Walker Bush

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

2005