Aškenázská výslovnost hebrejštiny

Aškenázská výslovnost hebrejštiny označuje druhy výslovnosti tohoto jazyka v židovských komunitách ve střední a východní Evropě. Důsledkem migrace se aškenázská výslovnost rozšířila do celého světa, hlavní centrum jejích uživatelů se nyní nachází v USA a Rusku.

[editovat] Rozdíly

Hlavním znakem aškenázské výslovnosti je absence rozdílu ve vyslovování hlásek alef a ajin (obě jsou vyslovovány jako ráz), v některých variantách je tento znak ještě doplněn vyslovováním [n] (כאשר se může namísto ka-ašer jako kanšer). Dalším je vyslovování třené hlásky tav jako [s] namísto [t] nebo [θ].

Ohledně vokálů je výslovnost značně nejednotná, např. hláska cholem je vyslovována jako diftong [oj], taktéž i jako [ej], [ou] nebo [au], kamec je je ve většině případů vyslovován jako [o], někdy též jako [u].

Až do 13. století se přitom aškenázská výslovnost hebrejštiny v zásadě nelišila od sefardské. Podle Maxe Weinricha nastal zlom po příchodu řady babylónských židů do Evropy ve 13. století, kteří s sebou přinesli babylónskou výslovnost, jež vycházela z tiberiadského systému. Aplikace této výslovnosti na aškenázské kulturní prostředí způsobila změny ve výslovnosti vokálů a ovlivnila následně i výslovnost nesemitského jazyka jidiš.

[editovat] Druhy

Protože původní západní výslovnost téměř vymizela s přesunem aškenázského židovstva na východ, rozlišujeme dnes pouze tři nejrozšířenější druhy výslovnosti, a to variace východní výslovnosti.

[editovat] Konzonanty

Aškenázská výslovnost hebrejštiny po najetí kurzorem na znak IPA se objeví jeho definice, po kliknutí na ikonku reproduktoru jeho zvuková ukázka
	Severovýchodní			Jihovýchodní			Střední
Písmeno	Přepis v ČJ	IPA	Zvuková ukázka	Přepis v ČJ	IPA	Zvuková ukázka	Přepis v ČJ	IPA	Zvuková ukázka
א	’ (ráz)	ʔ		’ (ráz)	ʔ		’ (ráz)	ʔ
בּ	b	b		b	b		b	b
ב	v	v		v	v		v	v
גּ	g	g		g	g		g	g
ג	g	g		g	g		g	g
דּ	d	d		d	d		d	d
ד	d	d		d	d		d	d
ה	h	h		h, (ráz)	h, ʔ		h, (ráz)	h, ʔ
ו	v	v		v	v		v	v
ז	z	z		z	z		z	z
ח	ch	x		ch	x		ch	x
ט	t	t		t	t		t	t
י	j	j		j	j		j	j
כּ	k	k		k	k		k	k
כ	ch	x		ch	x		ch	x
ל	l	l		l	l		l	l
מ	m	m		m	m		m	m
נ	n	n		n	n		n	n
ס	š	ʃ		s	s		s	s
ע	’ (ráz)	ʔ		’ (ráz)	ʔ		’ (ráz)	ʔ
פּ	p	p		p	p		p	p
פ	f	f		f	f		f	f
צ	c	ʦ		c	ʦ		c	ʦ
ק	k	k		k	k		k	k
ר	r	r		r	r		r	r
שׂ	s	s		s	s		s	s
שׁ	š	ʃ		š	ʃ		š	ʃ
תּ	t	t		t	t		t	t
ת	s	s		s	s		s	s

[editovat] Vokály

Výslovnost vokálů v aškenázské hebrejštině po najetí kurzorem na znak IPA se objeví jeho definice, po kliknutí na ikonku reproduktoru jeho zvuková ukázka
jméno vokálu	znak vokálu	Aškenázská hebrejština
ševa nach	ְ	prázdný vokál
ševa na	ְ	ə, e
chatef segol	ֱ	v severovýchodní e, jinak též ej
chatef patach	ֲ	a
chatef kamec	ֳ	v severovýchodní o, jinak u
chirek	ִ	v severovýchodní i, jinak též ə
chirek male	י ִ	i
cere	ֵ	v severovýchodní ej, jinak aj
cere male	י ֵ	v severovýchodní ej, jinak aj
segol	ֶ	v severovýchodní e, jinak též ej
patach	ַ	a
kamec	ָ	v severovýchodní o, jinak u
cholem	ׂ	v severovýchodní ej, v jihovýchodní j, ve střední oj
cholem male	וֹ	v severovýchodní ej, v jihovýchodní j, ve střední oj
kibuc	ֻ	u
šurek	וּ	u

[editovat] Související články

Související články obsahuje Portál Hebraistika

• Hebrejština
• Hebrejské písmo
• Fonologie