Absolutní monarchie

Absolutní monarchie je státní zřízení, kde panovník (monarcha) disponuje nárokem na samostatnou státní moc. Šlechta ztrácí své postavení ve feudálním systému výměnou za privilegia ve státním a vojenském aparátu. Monarcha je „legibus absolut us“ (latinsky „zákonu nadřazen“), což znamená, že zákonům, které sám vydává, nepodléhá. Zřejmě nejproslulejším příkladem nároku na absolutní vládu monarchy je Král Slunce Ludvík XIV., jehož chápání sebe sama podle výroku „L'état, c'est moi“ (česky „Stát jsem já“) můžeme chápat přímo jako prototyp tohoto uspořádání. Absolutní mocenský nárok však nebylo možné trvale uplatňovat proti aristokracii (šlechtě) a měšťanstvu, usilujícím o vlastní rozvoj. Proto tam, kde systém absolutní monarchie zůstal dodnes, převzal některé prvky republiky nebo demokracie. Navzdory potížím s určením rozsahu představy můžeme dnes mezi absolutní monarchie zařadit tyto země (2006): Brunej, Vatikán, Saúdská Arábie, Svazijsko a případně i další arabské monarchie v Perském zálivu. V Nepálu byl dosavadní absolutní král v předjaří roku 2006 nucen ustoupit z některých ze svých širokých pravomocí a v roce 2008 byl komunistickým pučem sesazen.

[editovat] Související články

• Konstituční monarchie
• Parlamentní monarchie
• Republika

Tento politický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.