Aerobní

Aerobní proces nebo prostředí je takové, ve kterém je dostatečné množství molekulárního kyslíku (O₂). Množství kyslíku hodnotíme především dle potřeb mikroorganizmů, které v daném prostředí žijí. Opakem aerobního prostředí je prostředí anaerobní, kde není přítomen molekulární kyslík (O₂), nebo jen ve velmi malých koncentracích. Optimální aerobní podmínky jsou při koncentraci kyslíku ve volné atmosféře sledovaného prostředí (např. kompost) nad 14 % objemových. Dostatečné aerobní podmínky pro většínu mikroorganizmů jsou ještě při koncentracích do 3 % O₂, při dalším poklesu nastává přechod k anaerobnímu prostředí. V případě, že ve sledovaném prostředí kyslík prakticky není, mluvíme o striktně anaerobním prostředí.

[editovat] Literatura

• Adani F., Habart J., Vana J., Biological stability, dynamic respirometric index and waste management: Italian research and studies, UN PD, proceeding from workshop Environmental engineering in Agriculture, 25th september – 3th august 2003, Prague. ISBN 80-213-1106-1