Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
| Afrikánština (Afrikaans) | |||
|---|---|---|---|
| Rozšíření: | Botswana, Jihoafrická republika, Malawi, Namibie, Zambie | ||
|
Počet mluvčích: |
5,966 miliónů |
||
|
Klasifikace: |
|||
| Písmo: | Latinka | ||
| Postavení | |||
| Regulátor: | není stanoven | ||
| Úřední jazyk: | Jihoafrická republika | ||
| Kódy | |||
| ISO 639-1: | af | ||
| --- |
|
||
| ISO 639-3: | afr | ||
| SIL: | AFK | ||
| Wikipedie | |||
| af.wikipedia.org |
|||
Afrikánština je západogermánský jazyk, kterým hovoří Búrové a další obyvatelstvo (indonéští a malajští přistěhovalci) v Jihoafrické republice a okolních zemích.
Obsah |
Kromě Jihoafrické republiky, kde je jedním z 11 úředních jazyků, se nejvíce užívá v Namibii (stotisícová menšina je důsledkem toho, že země byla ve 20. století jihoafrickým protektorátem). Menší skupiny rodilých mluvčích žijí např. v Botswaně, Zambii a Malawi. V samotné Jihoafrické republice je nejrozšířenější v oblastech Transvaal a Oranžsko.
Afrikánština nemá územní nářečí.
Afrikánština vznikla z jazyka nizozemských osadníků, kteří přišli do jižní Afriky v 17. století. Dále se už vyvíjela odděleně od nizozemštiny, byla ovlivňována angličtinou, němčinou, francouzštinou, portugalštinou, okolními africkými jazyky (zejména kojsanskými), ale i jazyky přistěhovalců z dalších tehdejších nizozemských kolonií v Indonésii a Malajsii.
Nejstarší známý afrikánský text byl kupodivu zapsán arabským písmem, protože byl určen malajským muslimským přistěhovalcům v Kapském Městě.
Ve druhé polovině 19. století byl zahájen proces standardizace afrikánštiny jako samostatného spisovného jazyka. Teprve roku 1925 byla však prohlášena druhým úředním jazykem Jihoafrické republiky (vedle angličtiny).
Afrikánština se píše latinkou. Afrikánská abeceda obsahuje písmena v následujícím pořadí:
| velké: | A | B | D | E | Ë | F | G | H | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y |
| malé: | a | b | d | e | ë | f | g | h | i | j | k | l | m | n | o | p | q | r | s | t | u | v | w | x | y |
| výslovnost: | a | b/p | d/t | e | e | f | ch/g/k | h | i | j | k | l | m | n | o | p | k | r | s | t | u | f | v | ks | ej |
Následující tabulka umožňuje srovnat pravopis některých afrikánských slov s jejich nizozemskými protějšky.
| AFRIKÁNSKY | NIZOZEMSKY | ČESKY |
| aksie | actie | akce |
| asseblief | alstublieft | prosím |
| eggenoot | echtgenoot | manžel |
| goeienaand | goedenavond | dobrý večer |
| lughawe | luchthaven | letiště |
| my | mijn | můj |
| oop | open | otevřený |
| oormôre | overmorgen | pozítří |
| saam | samen | dohromady |
| skool | school | škola |
| sleg | slecht | špatný |
| vir | voor | pro |
| voël | vogel | pták |
| vry | vrij | svobodný |
| waarskynlik | waarschijnlijk | pravděpodobně |
Afrikánština je velmi analytická, pravděpodobně nejanalytičtější z indoevropských jazyků. Na rozdíl od většiny z nich, v afrikánštině se nemění slovesný tvar v závislosti na osobě podmětu: ek is = jsem, jy is = jsi, hy is = je, ons is = jsme atd. Neexistují ani gramatické pády a podstatná jména nemají rod.
Zvláštním rysem afrikánštiny, který se nevyskytuje v jiných (spisovných) západogermánských jazycích, je dvojitý zápor: Hy kan nie Afrikaans praat nie. = doslova on moci ne afrikánsky mluvit ne. Předpokládá se, že tento rys mohla afrikánština převzít z francouzštiny nebo kojsanských jazyků. Dvojitý zápor se sice objevuje i v některých vlámských nářečích, ale tam jde o konstrukci jiného druhu, takže pravděpodobně nemají společný původ.
Přestože značná část afrikánské slovní zásoby odráží původ jazyka v nizozemštině 17. století, obsahuje i mnoho výpůjček z indonéských jazyků, malajštiny, kojsanských jazyků, portugalštiny, francouzštiny, angličtiny a jazyka xhosa. Důsledkem je mnoho výrazů odlišných od nizozemštiny; jako ukázka mohou posloužit názvy některých druhů ovoce:
| AFRIKÁNSKY | NIZOZEMSKY | ČESKY |
| piesang* | banaan | banán |
| lemoen | sinaasappel | pomeranč |
| suurlemoen | citroen | citrón |
|
afrikánsky |
Alle menslike wesens word vry, met gelyke waardigheid en regte, gebore. Hulle het rede en gewete en behoort in die gees van broederskap teenoor mekaar op te tree. |
|
nizozemsky |
Alle mensen worden vrij en gelijk in waardigheid en rechten geboren. Zij zijn begiftigd met verstand en geweten, en behoren zich jegens elkander in een geest van broederschap te gedragen. |
|
česky |
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
| Germánské jazyky |
|---|
| Západogermánské: |
| Hornoněmecké: němčina | středoněmčina (západní (lucemburština | pensylvánská němčina) | východní) | hornoněmčina (alemánština (švábština | bodamská alemánština | alsaština | alemán coloniero | švýcarská němčina) | rakousko-bavorština | severohornoněmčina | jidiš) | vilamovština |
| Dolnoněmecko-dolnofrancké: dolnofrancké (nizozemština | lombardština | afrikánština) | dolnoněmčina |
| Anglofríské: anglické (angličtina | anglosasština | skotština | yolština) | fríské (západofríština | východofríština | severofríština) |
| Severogermánské: |
| Východní: švédština | dánština | norština (bokmål) | starogotlandština |
| Západní: norština (nynorsk) | islandština | nornština | faerština |
| Východogermánské: burgundština | gótština | krymská gótština | vandalština |