Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Akrozomální reakce (také akrozomová reakce nebo akrosomální/akrosomová exocytosa) je exocytóza akrozomu (specifické organely spermií), která usnadní spermii proniknout glykoproteinovým obalem vajíčka – zonou pellucidou a umožní spojit se s vajíčkem (fúze gamet). U savců mohou akrozomovou reakci mohou podstoupit jen kapacitované spermie (spermie, které pobývaly určitou dobu v samičím reprodukčním traktu dokud plně nedozrály)
Obsah |
U většiny druhů savců má vajíčko dvě obálky – shluk granulózních buněk cumulu oophorus a glykoproteinový obal – zonu pellucidu. Právě kontakt se zonou pellucidou je přirozeným spouštěčem akrozomální reakce. Samotná zona pellucida se skládá převážně ze tří glykoproteinů – ZP1, ZP2 a ZP3, přičemž se předpokládá, že právě ZP3 je hlavním stimulátorem. Nicméně sám o sobě (bez ZP1 a ZP2) akrozomální reakci chopen vyvolat není.
Akrozomální reakce je příkladem děje kontrolovaným poměrně složitými [[signalizační kaskáda}signalizačními kaskádami]], jejichž vzájemné propojení a interkace dodnes nejsou plně objasněny Akrozomální reakce je kontrolována pomocí enzymů PKA,PKC a PLC a výrazně zvýšenou koncetraci Ca2+ a depolymerací aktinu. Celý regulančí proces navazuje a úzce souvisí s kapacitací
prostředí pohlavního traktu samice způsobí:
PKA modifikuje a aktivuje:
interakce se zonou pellucidou: ještě se zvýší aktivita PKA a PKC a dojde k aktivaci PLC
(Navázání T a V-Snare na sebe, způsobí změnu jejich konformace, prudce se kolem sebe obtočí a přitáhnou membrány k sobě)
| zkratka | český název | anglický název | reakce |
| ROS | reaktivní kyslíkové readikály | reactive oxygen species | - |
| cAMP | cyklický adenosylnmonofosfát | cyclic adenosylmonophosphate | aktivace různých enzymů |
| PKA | proteinkináza A | proteinkinase A, cAMP dependentní proteinkináza | fosforylace proteinů na Ser/Thr |
| PKC | proteinkináza C | proteinkinase C, Ca2+ dependentní (a DAG dependentní) protein kináza | fosforylace proteinů na Ser/Thr |
| PLD1 | fosfolipáza D1 | phospholipase D1 | hydrolýza fosfatidylcholinu na kyselinu fosfatidovou (PA) a cholin |
| PLC | fosfolipáza C | phospholipase C | fosfatidylinosituolbisfosfátu (PIP2) na inositoltrifosfát (PI3) a diacylglycerol (DAG) |
Odhalená vnitřní akrozomální membrána na sobě nese specifické proteiny (proteinové receptory - z proteinové rodiny ADAM), které jsou schopné interagovat s jinými proteiny na plazmatické membráně vajíčka (integriny, CD9). Touto interakcí dojde k přiblížení a nakonec i spojení těchto membrán – tedy k fúzi gamet.
Obsah akrozomu tvoří různé lytické enzymy:
nebo také nespecifická akrozomální reakce. V průběhu kapacitace (či po ní) některé spermie podstoupí zonou pellucidou nevyvolanou akrozomální reakci a uvolní tak obsah akrozomu. Předčasně akrozomově zreagované spermie (jinak označované za spermie s porušených/ chybějícím akrozomem) mají výrazně sníženou šanci oplodnit vajíčko.
Při výzkumu oplození a plodnosti (neboli fertilizace a fertility) je často zapotřebí vyvolat akrozomovou reakci . Proteiny zony pellucidy (ZPp) nejsou standardně komerčně dostupné (obzvláště lidské) . Důvodem je nefunkčnost transgenních ZPp. Využívá se tedy jiných látek, které jsou schopné akrozomovou reakci vyvolat úměle. Nečastější je použití ionoforu Ca2+ (např. A23187 nebo ionomycin), který zprůchodní membránu pro Ca2+ a způsobí tak výrazné zvýšení cytoplazmatické koncetrace tohoto iontu. Dále se používá progesteron, který také dokáže zvýšit koncetraci cytoplazmatického Ca2+.[7] Vysoká koncetrace Ca2+ u kapacitované spermie pak vede k akrozomové reakci. Úspěšnost akrozomální reakce lze dokázat běžnými histologickými barveními (např. May-Grünwaldovo barvení) nebo lektinovými studiemi (např. pomocí WGA, ConA) anebo protilátkami proti specifickým akrozomálním proteinům (např. akrosin) (akrozomálně zreagované spermie už tyto proteiny nemají, popř. pouze vázané na vnitřní akrozomální membránu)
K suspenzi kapacitovaných spermií v kapacitačním médiu se přidá A 23187 (konc. 10µM) a spermie se nechají inkubovat při T = 37°C, 5% CO2 atmosféře a 100% vlhkosti vzduchu po dobu 30min.[8]