Aktinium

Aktinium
Atomové číslo	89
Relativní atomová hmotnost	(227) amu
Elektronová konfigurace	[Rn] 6d1 7s2
Skupenství	Pevné
Teplota tání	asi 1050 °C, (1323 K)
Teplota varu	3198 °C, (3471 K)
Elektronegativita (Pauling)	1,1
Hustota	10 g/cm3
Registrační číslo CAS	7440-34-8
Atomový poloměr	1,95 Å (195 pm)
Výparné teplo	400 kJ/mol
Skupenské teplo tání	14 kJ/mol
Tepelná kapacita	27,2 J.mol-1.K-1
Ionisační energie Ac→Ac+	499 kJ/mol
Ionisační energie Ac+→Ac2+	1170 kJ/mol

Aktinium, chemická značka Ac, (lat. Actinium) je prvním členem z řady aktinoidů, radioaktivní kovový prvek.

[editovat] Základní fyzikálně-chemické vlastnosti

Aktinium je silně radioaktivní kovový prvek, který nemá žádný stabilní izotop. Ve sloučeninách se vyskytuje pouze v mocenství Ac⁺³ a svým chemickým chováním se podobá prvkům skupiny lanthanoidů. Čistý kov lze připravit redukcí fluoridu aktinitého parami lithia při teplotě 1100 – 1300 °C.

Aktinium je silně radioaktivní, září přibližně 150× intenzivněji než radium a ve tmě proto vydává namodralé světlo.

Objevil jej roku 1899 francouzský chemik André-Louis Debierne v uranové rudě.

[editovat] Výskyt, izotopy a využití

Přestože je známa řada izotopů aktinia, v zemské kůře se můžeme setkat pouze s izotopem ²²⁷Ac, který vzniká radioaktivním rozpadem uranu. Poločas rozpadu tohoto izotopu je 21,77 roku a uvádí se, že jedna tuna uranové rudy obsahuje přibližně desetinu gramu aktinia.

Z dalších izotopů stojí za zmínku např. ²²⁶Ac s poločasem rozpadu 29,4 hodiny nebo ²²⁵Ac s poločasem přibližně 10 dnů. Ostatní izotopy od atomové hmotnosti 206 po 236 amu se rozpadají mnohem rychleji. Všechny byly připraveny uměle bombardování jader těžkých prvků (např. radia) neutrony.

Praktický význam aktinia je pouze minimální, je možno jej použít například jako silný zdroj neutronů při experimentech s jadernými přeměnami.

[editovat] Související články

• Aktiniová rozpadová řada

[editovat] Literatura

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Aktinium

Wikislovník obsahuje slovníkovou definici slova aktinium.

• Greenwood N.N., Earnshaw A.: Chemie prvků II. 1. vyd. 1993. ISBN 80-85427-38-9