Al-´Ajún

Al-´Ajún (arabsky العيون; přepisováno též podle španělštiny El-Ajún, El Aaiún, či pofrancouzštělým Laayoune), je nejdůležitějším městem Západní Sahary, se zhruba 190 tisíci obyvatel (2008). Od roku 1975 je spravováno Marokem a má status provinčního města, jako hlavní město si jej však zároveň nárokuje Saharská arabská demokratická republika, zastupovaná ozbrojenou vlasteneckou organisací POLISARIO. Al-´Ajún je současně i názvem uprchlického tábora v alžírském Tindúfu.

[editovat] Dějiny

Jméno Al-´Ajún znamená v arabštině „prameny“ a odráží skutečnost, že město bylo založeno r. 1932 v místě, kde došlo k objevu značných zdrojů volné podzemní vody. Poměrně brzy se Al-´Ajún stal centrem Španělské Sahary (od r. 1946), zde také sídlil generální guvernér. V roce 1970 došlo k demonstraci vedené Mohammedem Bassirem, při níž španělská cizinecká legie střílela do davu a zabila 11 lidí, další stovky jich byly zatčeny a Bassiri zřejmě zemřel ve španělském vězení na následky týrání.

V roce 1975 podepsalo Španělsko, Maroko a Mauretánie dohodu o rozdělení Západní Sahary na dvě části, severní část zahrnující i Al-´Ajún připadla Maroku, jižní pak Mauretánii, a to navzdory protestům POLISARIO i OSN. V únoru 1976 fakticky skončila španělská správa nad tímto územím. V roce 1979 se Mauretánie vzdala jižní části Západní Sahary a celé území bývalé španělské kolonie obsadilo Maroko. Místní obyvatelé byli v dalších desetiletích namnoze pohlceni přistěhovalci z Maroka, nalákanými výhodnými životními podmínkami, mezi něž patří např. dotované nízké životní náklady, velké vládní investice do moderní infrastruktury apod. Státní úředníci zde mají výrazně vyšší mzdy než ve vlastním Maroku. Tyto skutečnosti vedly ke kromobyčejnému populačnímu růstu: v roce 1970 čítal Al-´Ajún toliko 24 tisíc obyvatel (z toho polovina Evropanů), dnes se přibližuje ke 200 tisícům.

[editovat] Galerie

Vnitřní město

Vojenské kontrolní stanoviště před městem

Satelitní obraz Al-´Ajún

[editovat] Související články

• Západní Sahara