Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
| Alan Turing | |
|---|---|
| Narození | |
| Datum: | 23. červen 1912 |
| Místo: | London-Paddington |
| Úmrtí | |
| Datum: | 7. červen 1954 |
| Místo: | Wilmslow, Cheshire, Anglie |
| Citát | |
| Věda je jako diferenciální rovnice, náboženství jako omezující podmínka. | |
Alan Mathison Turing (23. červen 1912 – 7. červen 1954) byl významný britský matematik, logik, kryptograf a zakladatel moderní informatiky.
Turingovy největší vědecké zásluhy tkví v jeho článku „On Computable Numbers, with an Application to the Entscheidungsproblem“ z roku 1936. Zavádí v něm pojem Turingova stroje, důležitého teoretického modelu počítače, který je jedním ze základů dnešní informatiky, ten dále používá k tomu, aby dokázal, že problém zastavení má negativní řešení a nakonec dochází k tomu, že Hilbertem formulovaný tzv. Entscheidungsproblem, neboli problém rozhodnutelnosti, také neplatí.
Je autorem tzv. Turingova testu, což je myšlenka, která tvrdí, že za inteligentní můžeme stroj považovat v takové chvíli, kdy nerozlišíme jeho lingvistický výstup od lingvistického výstupu člověka.
Za druhé světové války byl Turing jedním z nejdůležitějších vědců, kteří v Bletchley parku luštili německé tajné kódy šifrované strojem Enigma. Toto úsilí bylo velice úspěšné a Angličané měli po větší část války k dispozici nepřátelskou komunikaci. Podle některých odhadů ušetřilo rozkódování Enigmy miliony životů a zkrátilo světovou válku o několik měsíců.[zdroj?] Turing však nebyl nijak oceněn a dokonce o své práci nemohl ani mluvit, jelikož by tím porušil státní tajemství.
Turingův osobní život byl nešťastný a je dodnes zkoumán mnohými životopisci. Byl značné podivínský, nadto homosexuál, což bylo ve Velké Británii až do roku 1962 trestné. V roce 1952 mu soud dal na výběr mezi vězením a chemickou „léčbou“. Turing se rozhodl pro druhou možnost, o dva roky později se však zabil kousnutím do kyanidem napuštěného jablka.
Na jeho počest je od roku 1966 udílena Turingova cena, která patří k nejdůležitějším informatickým oceněním.
Obsah |
Když se Alan Turing narodil, jeho rodiče se odstěhovali z Anglie zpátky do Indie (zde se dřív poznali), ale malého Alana s sebou nevzali, vychovávaly ho chůvy a příbuzní. Alan ani ve svém dětství nevykazoval výjimečnou inteligenci, byl průměrným žákem. Alana bavily hodně šachy, ale to i dnes baví hodně lidí.
Jedna příhoda je z jeho 14 let, když se Alan dostal na střední školu Sherborne. Ale první den, co měl Alan nastoupit do školy, byla stávka dopravců, a tak Alan vzal kolo a jel do školy, která byla daleko 100 kilometrů. O tomto výkonu se dokonce dlouho psalo v místních novinách.
Na střední škole byl Alan neohrabaný a většina spolužáků se mu vysmívala, byl šikanován a zesměšňován. Seznámil se s Christopherem Morcomem, dokonce se říká, že se do něj zamiloval. S Christopherem se hodně bavili o vědeckých novinkách, dělali vlastní pokusy. V roce 1930 Morcomen zemřel a to byla pro Alana rána, ze které se těžko vyhrabával, ale tato tragédie vlastně zapříčinila to, že se Alan s větší chutí pouštěl do pokusů.
Později se už zabýval hlavně AI (umělou inteligencí) u počítačů. Na tu dobu dost nezvyklé, protože počítače v té době sice byly, ale na úrovni ozubených koleček. První počítač čtvrté generace počítačů, které známe z domova, vynalezla firma IBM v roce 1981. To jsme trochu odbočili od Turinga. Ten ovšem vymyslel tzv. později nazývaný „Turingův test“, pak popsal Turingův stroj, čímž formalizoval pojem algoritmus.
Poté, co začala 2. světová válka, Alan Turing byl vedoucí skupiny hut 8 pro rozlušťování šifer německých jednotek, konkrétně letadel. Po 2. světové válce byl Turing zavřen do ústavu a odsouzen za „hrubou neslušnost a sexuální zvrhlost“, prý hlavně kvůli tomu, že byl homosexuál. A zde Alan Turing spáchal sebevraždu 7. června 1954 ve Wilmslow, Cheshire, Anglie. Alan Turing byl génius na svou dobu velice „zvláštní“, na toto ale doplatí většinou všichni lidé, kteří předčí dobu, ale musíme říct – nebýt Alana Turinga, asi by všechno to o umělé inteligenci nebylo a za to si zaslouží uznání.
V roce 1966 se začala udělovat cena za Turingův test. Uděluje ho Asociace pro výpočetní techniku. Svou povahou něco jako Nobelova cena. Socha Turinga byla odhalena v Manchesteru 23. června 2001. To je v Sackville parku, mezi University Manchester, stavbou na ulici Whitwortha, a ulicí kanálu „homosexuální vesnice“. To označuje 50. výročí jeho smrti. Pamětní plaketa byla odhalena u jeho bývalé rezidence, Hollymeade, v Wilmslow 7. června 2004.