Albert Veliký

Svatý Albert Veliký
Učitel církve
Narození:	kolem 1193/1206, Lauingen, Bavorsko
Úmrtí:	15. listopadu 1280, Kolín nad Rýnem
Svátek:	15. listopad; v Rakousku 16. listopad
Blahořečen:	1622
Svatořečen:	1931 papežem Piem XI.
Úřady:	Biskup, dominikán
Uctíván církvemi:	římskokatolická církev
Atributy:	biskupské roucho, kniha, psací pero, berla, mitra
Patronem:	teologů, přírodovědců, studentů přírodních věd, horníků

Svatý Albert Veliký (Albertus Magnus, Albert z Böllstadtu) (1193 nebo 1206/1207 Lauingen – 15. listopadu 1280 Kolín nad Rýnem) byl jedním z nejvýznamnějších středověkých učenců, a nejvýznamnějším německým představitelem vrcholné scholastiky, zabýval se studiem filozofie, teologie i přírodních věd. Pro svoji všestrannost byl nazýván „doktor universalis“. Patří mezi učitele církve a je patronem vědců a studentů přírodních věd.

Malba Joose van Genta, 1475

[editovat] Původ a studia

Albert pocházel z rodiny švábského rytíře, byl však omylem považován za syna hraběte z Böllstadtu. Vytudoval právní fakulta na univerzitě v Padově, kde také vstoupil do řádu menších bratří. Je patronem vědců.

[editovat] Kariéra

Po studiích v Itálii začal Albert přednášet na řádové teologické škole v Kolíně nad Rýnem, kde byl velmi oblíbeným učitelem. Jeho žákem se stal druhý slavný dominikánský učenec Tomáš Akvinský. Po určité době působení v Německu, se odebral na pařížskou Sorbonnu, aby se tu zabýval studiem Aristotelova díla. V letech 1254 - 1257 působil jako provinciál řádu v Německu. Tehdy musel hájit názory dominikánů v papežské kurii, kde vedl polemiku s averoismem zastávaným učenci ze Sorbonny.

Roku 1260 byl jmenován biskupem ve významném říšském městě Řezně, ale již 1262 požádal o uvolnění z funkce, a dále se věnoval do konce svého života výlučně výuce a vědecké činnosti.

[editovat] Dílo

Albert Veliký po sobě zanechal rozsáhlé dílo (jeho sebrané dílo tvoří 21 obsáhlých svazků), zasahující mnoho oblastí lidského vědění, proto se mu dostalo přízviska "doctor universalis". Kromě toho, že komentoval bibli, shromáždil a zpracoval ohromné množství materiálu z oboru filozofie, metafyziky, logiky, etiky, právní vědy a řady přírodovědných oborů (prováděl empirické výzkumy), který se mu však nepodařilo spořádat podle jednotného systému. V jeho práci pokračoval Tomáš Akvinský a dovršil ji.

Albert Veliký využil pro křestanskou teologii Aristotelova díla, které chtěl zbavit nánosu islámské interpretace arabských filosofů. Aristotelovy práce nejen vykládal a komentoval, ale také samostatně doplňoval vlastními myšlenkami. Aristotelismus pokládal za slučitelný s novoplatoinismem.

Byl kanonizován roku 1662 a v roce 1931 byl prohlášen papežem Piem XI. učitelem církve. Jeho svátek se slaví 15. listopadu.

Související články obsahuje Portál Středověk

Související články obsahuje Portál Křesťanství

Tento článek o světci je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Tento článek o filosofovi je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.