Albuminový papír (bílkový papír) je historický materiál pro zhotovování fotografickýchpozitivů z negativu. Tímto pojmem se označuje i celý proces zhotovování – albuminový tisk. Je založen na vytvoření světlocitlivé vrstvy chloridu stříbrného, fixovaného do albuminu z vaječného bílku. Vynalezl jej Louis Désiré Blanquart-Evrard v roce 1850.[1] Albuminový papír se stal dominantní technologií zhotovování pozitivů po prakticky celou druhou polovinu 19. století. U tohoto postupu neprobíhá vyvíjení ve speciální lázni, ale obraz vzniká během osvitu a proces je ukončen pouze ustálením.
Nejprve je třeba vytvořit emulzi z vaječného bílku, rozředěného v poměru 1:1 s vodou s přídavkem chloridu sodného.
Tímto roztokem je z jedné strany potřen papír.
Papír se usuší.
Těsně před použitím je papír namočen na cca 5 min z jedné strany do roztoku dusičnanu stříbrného. Tento proces musí probíhat za nepřítomnosti UV záření (v temné komoře pouze s červenou lampou).
Na ještě vlhký papír se (zvětšovacím přístrojem nebo kontaktně) exponuje negativ. Obraz vzniká přímo při expozici.
Dostatečně exponovaný pozitiv se ustálí roztokem sirnatanu sodného (cca 15 min) a poté opláchne vodou.
Během všech operací je třeba postupovat opatrně, aby nedošlo k mechanickému poškození albuminové vrstvy.
Marshall, F.A.S. Photography: the importance of its applications in preserving pictorial records. Containing a practical description of the Talbotype process (London: Hering & Remington; Peterborough, T Chadwell & J Clarke, 1855).
EDER Josef Maria, Ausführliches Handbuch d. Photographie 1.Band 1.Teil Geschichte der Photographie 2.Hälfte, Verlag Wilhelm Knapp/ Halle (Saale) 1932
Ihrke Gerhard, Zeittafel zur Geschichte der Photographie, VEB Fotokinoverlag, Leipzig 1982
Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Last minute Kréta
Obrázky, zvuky či videa k tématu albuminový papír ve Wikimedia Commons 
