Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky a klenoty
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky a klenoty
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Anděl (z řeckého ἄγγελος angelos „posel“) je nadpřirozená duchovní bytost podřízená Bohu či bohům. V židovství se prvotní význam jako „Boží posel“ (v hebrejštině řeckému ἄγγελος odpovídá přesně termín מלאך male'ách „posel“) vyvinul v pojednání o bytosti duchovního řádu mezi Bohem a člověkem (pozdní židovství a křesťanství) a rovněž si zachoval charakteristiky prostředníka mezi Bohem a člověkem.
Obsah |
Starý zákon (Tanach) považuje existenci andělů za prostý fakt. Boží poslové (malachim) jsou v Tóře i v dalších biblických knihách výslovně tímto termínem označeni. Dalším výrazem, kterým jsou andělé v hebrejské Bibli označeni, jsou Bnej Elohim tj. „Synové Boží“. Tento výraz má jak neutrální tak i negativní konotace - v Genesis dochází ke svazkům mezi lidmi a syny Božími a následkem toho stihne zemi trest v podobě potopy, v knize Jób je mezi Syny Božími zmíněn i Satan. Konečně posledním výrazem, vztahujícím se někdy k andělům, je slovo Elohim. Ačkoli se toto slovo běžně používá k označení Boha (viz Boží jména v judaismu), v některých biblických pasážích je toto slovo vykládáno jako „andělé“ nebo „soudci“. Není jisté, zda vládnou svobodnou vůlí a zda mají vlastní nezávislou inteligenci nebo pouze slouží jako prostředníci - tlumočníci mezi Bohem a člověkem. Zároveň je také diskutabilní jejich postavení vůči člověku - není jisté, zda jsou andělé na vyšší nebo nižší úrovni než člověk. Podle midrašů jsou andělé často skryti v Bibli za výrazy jako „muž“ (ha-iš). Pokud Bible hovoří o anonymním muži, který se „náhodou“ vyskytuje na určitém místě v určitou dobu, jedná se pravděpodobně o anděla nebo anděly (Gn 18, 2; 19,1; 37,15-17; Jz 5,13-15). Někdy není jasné, zda se jedná o anděla nebo samotného Boha (Gn 32, 25). Jinde je zřejmé, že anděl může být pro některé lidi neviditelný a nechá se spatřit pouze určité osobě (Nu 22,23-33).
Zatímco Bible je na jména andělů skoupá, množství jmen uvádí židovská pobiblická literatura, midraše, Talmud a později mystické spisy. Židovská angelologie se svou hierarchií andělů tvoří základ pozdější angelologie křesťanské. Během pozdno starověku se také objevují první zmínky o tzv. padlých andělech, tj. andělech, kteří sešli na zcestí a odvrátili se od Boha. S těmito padlými anděly bývají ztotožňováni „Synové Boží“ ze 6. kapitoly knihy Genesis. Za vůdce padlách adělů jsou podle některých anonymních spis považováni Šemchazaj a Azazel. Jméno Šemchazaj je pravděpodobně perského původu.
Dalšími skupinami andělů jsou Serafim (ohniví andělé), Cherubíni, Ofanim (okřídlené bytosti) a Chajot (dosl. živé bytosti).
Podle některých vědců jsou andělé relikty starších pohanských kultů. Řada příběhů z Bible má své paralely i v bájích starých Sumeřanů a dalších obyvatel Blízkého východu. Během kompilace starozákonních textů v období babylónského zajetí se bohové vystupující v těchto paralelních textech „infiltrovali“ i do židovských náboženských textů, avšak nemohli obstát v ideovém souboji s jediným Bohem a přeměnili se proto v jeho posly - anděly.
V křesťanství je anděl považován za dokonalou duchovou bytost obdařenou rozumem a vůlí, která slouží Bohu. V Novém zákoně mají důležitou roli.
V islámu má anděl charakter bytosti plně přátelské Bohu. Andělé tvoří Boží dvůr, zaznamenávají činy lidí, vedou lidi k poslednímu soudu a jsou strážci pekla. Anděl Gabriel je výslovně zmiňován jako duch od Boha, který přináší Mohamedovi Korán. Andělé v islámu nemají (stejně jako kdokoliv jiný) moc přímluvy u Boha, což znamená, že modlit se lze jen přímo k Bohu.
Podle islámské tradice (neuvedené v Koránu) navštíví každého mrtvého ihned po smrti andělé Munkar a Nakír, kteří se dotazují na jeho víru.
Výjimku z plné poslušnosti tvoří padlý anděl Iblís (ďábel), který se odmítl poklonit před Adamem. Iblís je ale jinde zmiňován i jako džin, podobně jako je občas coby džin zmiňován Šajtán (satan).
Naukou o andělech se zabývá angelologie (angel = anděl, logos = věda, nauka). Angelologie rozeznává sedm (arch)andělů:
Ve fantasy a hororech se mohou vyskytovat jak andělé zcela odpovídající náboženskému významu, tak andělé jako rasa bytostí (nebo něco mezi). Ve druhém případě se obvykle jedná o silné magické bytosti mající mnoho společného s démony, přestože obvykle stojí na opačné straně nebo fakt, že tomu tak není, je součást zápletky. Pokud pak na sebe anděl bere tělo, jedná se o bezpohlavní lidskou postavu s labutími křídly. Obvykle je navíc oblečený do volného bílého šatu a při objevení nebo používání magie září.
Bytosti s andělským vzhledem jsou populární také v japonských animovaných komiksech (manga), filmech a seriálech (anime). Bytosti však nemusejí mít nutně žádnou magickou moc a i jejich podoba se různí (kromě toho, že vždy mají křídla). Objevují se např. v dílech Haibane renmei (šedokřídlí), Neon Genesis Evangelion (poslové) nebo Megatokyo. Na rozdíl od evropských andělů, kteří si vystačí s dvěma křídly, japonští mohou mít někdy křídel i více - digimon Lucemon ze čtvrté série seriálu Digimon jich má dokonce deset.
Podobně pojatí andělé se objevili i v českém komiksu Muriel a andělé (Miloš Macourek a Kája Saudek, 1968).
Opakem angelologie je démonologie. Zabývá se ďábly a démony.
Angelologie dějin, synchronicita a periodicita v dějinách, Emil Páleš, 2. rozšířené vydání v češtině, 1. díl, Nadace Sophia, Bratislava 2004
| Křesťanská angelologie | ||
|---|---|---|
| První sféra |
 |
|
| Druhá sféra |
||
| Třetí sféra |
Knížectva • Archandělé • Andělé |
|
| Andělé |
Gabriel • Rafael • Anael • Michael • Samael • Zachariel • Orifiel |
|
