Hledat:

Invia.cz Pojeďte do Egypta Kanárské ostrovy Dovolená - Turecko Dominikánská republika Madeira Last minute
 

Andorra

Další významy jsou uvedeny na stránce Andorra (rozcestník).
Andorrské knížectví
Principat d'Andorra
Principauté d'Andorre
Principado de Andorra
vlajka Andorry
vlajka
znak Andorry
znak
Hymna: El Gran Carlemany, Mon Pare
Geografie

Location Andorra Europe.png Poloha Andorry

Hlavní město: Andorra la Vella
Rozloha: 468 km² (204. na světě)
z toho 0,26 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Coma Pedrosa (2946 m n. m.)
Časové pásmo: +1
Poloha: 42°33′30″ s. š., 1°33′19″ v. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 77 281, z toho Španělé 43 %, Andořané 33 %, Portugalci 11 %, Francouzi 7 %, jiní 6 % (183. na světě, 2016)
Hustota zalidnění: 147 ob. / km² (69. na světě)
HDI: 0,824 (velmi vysoký) (30. na světě, 2010)
Jazyk: katalánština, používá se také francouzština a španělština
Náboženství: katolické 86 %, ostatní 14 %
Státní útvar
Státní zřízení: parlamentní diarchie
Vznik: 1278 (vytvořeno jako kondominium; moderní ústava 1993)
Hlava státu: francouzský prezident Emmanuel Macron, zástupován Patrickem Strzodou
urgellský biskup Joan Enric Vives Sicília, zastupován Josepem Mariou Maurim
Předseda Výkonné rady: Antoni Martí
Měna: euro (EUR)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 020 AND AD
MPZ: AND
Telefonní předvolba: +376
Národní TLD: .ad
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Andorra je knížectví v jihozápadní Evropě ležící mezi Francií na severu (56,6 km hranice) a Španělskem (63,7 km hranice) na jihu v nadmořské výšce 900 až 2946 metrů nad mořem. Tento malý stát leží v kruhovité kotlině obklopen hřebeny Pyrenejí.

Andorra je 16. nejmenší zemí na světě podle rozlohy (468 čtverečních kilometrů), 11. nejmenší podle počtu obyvatel (asi 77 000) a šestou nejmenší v Evropě. Její hlavní město Andorra la Vella, jež se nachází v údolí řeky Valira, je nejvýše položeným hlavním městem Evropy, leží 1023 metrů nad mořem. Andořané jsou románská etnická skupina, katalánského původu. Úředním jazykem je katalánština, ačkoli se běžně mluví také španělsky, portugalsky a francouzsky.

Andorra je členem několika mezinárodních organizací jako OSN (od 1993) a Rada Evropy. Není členem Evropské unie, přijala však euro. Andorra je diarchií (dvojvládím), v níž se o roli monarchy z titulu své funkce dělí francouzský prezident a urgellský biskup (viz heslo spolukníže Andorry). Celé území státu Andorra je součástí Urgellské diecéze s episkopálním sídlem ve městě Urgell ve Španělsku).

Andorru navštíví každoročně okolo 10 milionů turistů. V roce 2013 měli obyvatelé Andorry nejvyšší očekávanou délku života na světě, více než 81 let.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Andorry.

V roce 803 osvobodil Karel Veliký (742-814) s podporou místních obyvatel území zpod nadvlády muslimských Maurů, za což měli získat tzv. list svobody. První zmínka o malém pyrenejském knížectví z roku 805 se nachází právě v této Karolinské listině. Vnuk Karla Velikého, Karel II. Holý, daroval v roce 843 území španělskému hraběti z Urgellu. Potomci hraběte ho následně roku 1133 darovali biskupovi ze Seo de Urgell. Biskup se kvůli zajištění míru v oblasti v roce 1159 domluvil s rodem Caboetů na smlouvě, která svěřila Andorru jako léno Caboetům, přičemž svrchovaná moc náležela církvi. Později, když caboetský nárok zanikl, přešlo dědictví na hrabata z Foix, došlo k rozporům s biskupem, a tak se roku 1278 Andorra díky Paréagské smlouvě potvrzené papežem stala kondominiem pod vládou dvou spoluknížat (dnes prezidenta Francie a španělského biskupa ze Séo de Urgell). Práva těchto knížat tedy přešla nejprve na rod hrabat z Foix, a poté v důsledku vymření linie pánů z Foix a postupným dědictvím (Foix → Foix-Béarn → Foix-Grailly → d'Albret → Bourboni) na Jindřicha IV. (15891610) a s ním na francouzskou korunu.

Roku 1419 bylo jak ze strany Francie, tak Aragonu vyhověno požadavkům na samosprávu, a tak došlo k vytvoření tzv. Zemské rady, předchůdkyni současné Generální rady. Za francouzské revoluce byl protektorát zrušen, jelikož byly paréagské dohody považovány za feudální přežitek. Překvapivě sama andorrská samospráva požádala Napoleona Bonaparta o obnovení francouzské suverenity. Reformní hnutí v letech 18661868 omezilo biskupskou moc (tzv. Nová reforma, kterou potvrdil jak biskup z Urgell, tak Napoleon III.)

Během první světové války vyhlásila Andorra symbolicky válku Německu. V roce 1933 byla krátce okupována Francií. V roce 1934 se v Urgellu bělogvardějec Boris Skossyreff (Skosyrev) prohlásil suverénním knížetem Andorry jako Boris I. a regentem za Jeho Veličenstvo francouzského krále, přičemž vyhlásil válku biskupovi ze Seo de Urgell (1934–1940), o několik dní později byl však španělskými úřady zatčen. Některé ruské zdroje ale uvádějí, že vládl Andoře do roku 1940/1. V tomto roce bylo zavedeno volební právo pro hlavy místních rodin.

V roce 1993 schválilo obyvatelstvo novou ústavu, jíž se Andorra stala suverénním parlamentním knížectvím. Ústava nahradila smlouvu z roku 1278, podle níž se španělský biskup Seu de Urgell a hrabě z Foix (od roku 1871 francouzský prezident) dělili o moc.

Státní zřízení[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Politický systém Andorry.
Mapa Andorry.

Andorrské snahy o vlastní reformy vyústily v tzv. „reformní zákon“, který ustanovoval Výkonnou radu, a tím odděloval výkonnou moc od legislativní. Starý feudální systém byl modifikován v roce 1993, když Andořané 14. března v referendu schválili první psanou ústavu, a tím byly dokončeny reformní snahy obyvatelstva. Od 4. května 1993 je Andorra parlamentní demokracií, ve které titulárními hlavami státu zůstávají francouzskými občany volený francouzský prezident a papežem jmenovaný biskup ze Séo de Urgell, kteří jsou v Andoře zastupováni místními zástupci. Ti se nazývají osobní reprezentanti, dříve vikáři. Spoluknížata se poprvé oficiálně setkala 25. srpna 1973.

Zvláštní dohoda mezi Španělskem a Andorrou z roku 1993 stanovuje pozici biskupa ze Séo de Urgell, který je jak ve Španělsku působícím biskupem, tak i hlavou andorrského knížectví jako mezinárodně chráněnou osobu se silnou imunitou.

Spoluknížatům podle ústavy zůstávají reprezentativní a symbolické funkce. Jejich legislativní a exekutivní pravomoci byly přeneseny na Generální radu. Přesto jsou ale stále spoluknížata zodpovědná např. za vyhlášení voleb, jmenování premiéra a dalších oblastí, kde jednají víceméně nezávisle na andorrských politicích. Generální rada je andorrským parlamentem. Je jednokomorová a má mezi 28 a 42 členy, z nichž je polovina volena celostátně a polovina je zastupiteli zvolenými v každé farnosti.

Vládu (výkonnou radu) představuje premiér (volený generální radou a jmenován spoluknížaty) a ministři, které jmenuje sám premiér. Současným premiérem je Antoni Martí. Ženy v Andoře získaly volební právo až v roce 1970. Státní svátek je 8. září (Svátek Narození Panny Marie).

Andorra je neutrální stát a nemá armádu, pouze vojenského náčelníka, kterým je francouzský prezident. O obranu proti nepřátelské intervenci se starají Francie a Španělsko na žádost andorrské vlády (Smlouva o dobrém sousedství, přátelství a spolupráci). Francie a Španělsko se spolu s tím zavázaly neovlivňovat zahraniční vztahy Andorry. Jedinou povinností mužů od 16 do 60 let je naučit se zacházet se zbraněmi.[2]

Andorra sdílí s Francií a Španělskem zastoupení v zemích, kde nemá Andorra vlastní konzulát.

Administrativní rozdělení[editovat | editovat zdroj]

Mapa Andorry s označenými farnostmi a sídly
Podrobnější informace naleznete v článku Administrativní dělení Andorry.

Andorra sestává ze 7 farností (parròquies, jednotné číslo parròquia):

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Satelitní snímek Andorry v březnu 2003.
Pas de la Casa

Andorra leží ve východní části Pyrenejí mezi Španělskem a Francií. S rozlohou 468 km² je 6. nejmenším státem Evropy, velkým téměř jako Praha.

Je obklopena horami dosahujícími 3000 m n. m. Údolím řeky Valira probíhá hranice se Španělskem. Téměř polovina země leží v polohách nad hranicí lesa, jen na jihu je několik málo oblastí položených níže než 1000 m n. m. Na zalesněných svazích převažuje borovice černá.

Klima je podobné jako v okolních zemích, jenom je díky velkým nadmořským výškám v zimě víc sněhu a jsou chladnější léta. Nejvyšší hora Coma Pedrosa je vysoká 2946 m n. m., nejnižší bod je Riu Runer v výšce 840 m n. n. Nejvýše položené místo je Coma Pedrosa, 2946 m n. m.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Ekonomika Andorry.

Ačkoliv Andorra není oficiálně členem Evropské unie, je součástí celní unie EU. Pro obchod s průmyslovými výrobky je považována za člena EU, pro obchod se zemědělskými výrobky pak za nečlena. V zemědělství je zaměstnáno jen 1 % obyvatel a hlavním odvětvím je chov ovcí.

Hlavním zdrojem příjmů je cestovní ruch. Ročně navštíví Andorru až 15 milionů turistů, kteří si přijíždějí zalyžovat a především za nákupy. Obyvatelé Španělska a Francie využívají možnosti nákupu zboží bez daní. Andorra patří k tzv. daňovým rájům. Neplatí se tu žádné přímé daně a pouze 4% daň z přidané hodnoty (nově od 1. ledna 2006). HDP na obyvatele dosahuje přibližně 42 500 USD (2007).

Dříve se v Andoře platilo jak španělskými pesetami, tak francouzskými franky. Od roku 2002 se zde platí eury. Andorra od roku 2014 razí vlastní euromince.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Obyvatelstvo Andorry.
Pohled na hlavní město Andorrského knížectví.

Počet obyvatel se odhaduje na 77 281 (k 2016), přičemž ještě v roce 1900 Andorru obývalo pouze 5000 lidí. 33 % obyvatel jsou Andořané, kteří jsou etnickým původem Katalánci. Dále jsou v zemi Španělé 43%, Portugalci 11% a Francouzi 7,5% Jediným úředním jazykem je katalánština, nicméně španělština a francouzština jsou také běžně užívány. Lze se také setkat s používáním angličtiny a portugalštiny. Andorská vláda nicméně silně prosazuje používání katalánštiny. Financuje komisi pro katalánskou toponymii (la Comissió de Toponímia d'Andorra) a poskytuje bezplatné kurzy katalánštiny přistěhovalcům. Andorské televizní a rozhlasové stanice používají výhradně katalánštinu. Andorra je jednou ze čtyř evropských zemí (spolu s Francií, Monakem a Tureckem), které nikdy nepodepsaly Rámcovou úmluvu Rady Evropy o národnostních menšinách.

Drtivá většina obyvatel, 88.2% se hlásí k římskokatolické církvi.[3]

Dvě třetiny obyvatelstva nemají andorrskou státní příslušnost a nemají tudíž právo volit ve volbách. Kromě toho nesmějí být zvoleni předsedou vlády, nebo vlastnit více než 33% základního kapitálu soukromé obchodní společnosti.[4]

Vývoj počtu obyvatel mezi lety 1950 a 2000
1950 1960 1970 1980 1990 2000
6.197 13.377 24.364 37.332 52.778 66.458

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Kultura Andorry.
Sant Joan de Caselles

Nejznámějším andorrským spisovatelem je Albert Salvadó, autor knih pro děti, historických románů i detektivek. Píše v katalánštině i španělštině. Organizátorem andorrského literárního života byl dlouhá léta novinář a spisovatel Rossend Marsol Clua, který emigroval ze Španělska pro své proti-francovské postoje a katalánské vlastenectví. Nejznámější andorrskou hudební skupinou je metalová Persefone. Udržován je i folklór, například lidové tance contrapàs a marratxa, zvláště v oblasti Sant Julià de Lòria. Spolu s Katalánci Andořané udržují tradici tance zvaného sardana. Patronkou Andorry je Panna Maria Meritxellská a její svátek 8. září je také největším svátkem v zemi.

Andorra disponuje řadou velmi starých památek, často románských. K nejvýznamnějším patří kostel Sant Joan de Caselles nedaleko Canilla, kostel Sant Martí v La Cortinada nebo kostel v Santa Coloma.[5]

V roce 1997 byla založena státní Andorrská univerzita (Universitat d'Andorra). Velmi rozvinuto je na ní virtuální vyučování.

V oblasti sportu dosahují Andořané největších úspěchů ve skialpinismu, Ariadna Tudel Cuberesová a Sophie Dusautoir Bertrandová mají v tomto sportu bronzové medaile z mistrovství Evropy. Sjezdový lyžař Marc Oliveras získal stříbrnou medaili na zimní univerziádě roku 2015, Carmina Pallasová na stejné akci získala stříbro a bronz. Běžec Antoni Bernadó je prvním a dosud jediným člověkem, který běžel pět olympijských závodů v maratónu. Basketbalový klub BC Andorra hraje nejvyšší španělskou soutěž. Rugbyový klub VPC Andorra XV zase hraje francouzskou první ligu. Specifickou sportovní disciplínou, hojně provozovanou i v Katalánsku, je castell, stavění věží z lidských těl.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Global, regional, and national age-sex specific all-cause and cause-specific mortality for 240 causes of death, 1990-2013: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2013. Lancet. 2015-01-10, roč. 385, čís. 9963, s. 117–171. PMID: 25530442 PMCID: PMC4340604. Dostupné online [cit. 2018-11-20]. ISSN 0140-6736. DOI:10.1016/S0140-6736(14)61682-2. PMID 25530442. 
  2. Evropske mikrostaty - clenove Evropske Unie, bakalářská práce Lenka Procházková
  3. Table: Christian Population as Percentages of Total Population by Country. Pew Research Center's Religion & Public Life Project. 2011-12-19. Dostupné online [cit. 2018-11-20]. (anglicky) 
  4. BUSQUETS, Jordi. El Parlamento andorrano facilita a los hijos de los residentes la adquisición de la nacionalidad. El País. 1985-08-01. Dostupné online [cit. 2018-11-20]. ISSN 1134-6582. (španělsky) 
  5. 13 Top-Rated Tourist Attractions in Andorra | PlanetWare. www.planetware.com. Dostupné online [cit. 2018-11-20]. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Andorra (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Bureau of European and Eurasian Affairs. Background Note: Andorra [online]. U.S. Department of State, 2011-02-08 [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  • CIA. The World Factbook - Andorra [online]. Rev. 2011-08-16 [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Zastupitelský úřad ČR v Madridu. Souhrnná teritoriální informace: Andorra [online]. Businessinfo.cz, 2010-12-15 [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (česky) 
  • RODRIGUEZ, Vicente, a kol. Andorra [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Andorra&oldid=16701841
Stránka byla naposledy upravena 20. 11. 2018 v 19:08. Editovat celý článek Andorra.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy