Anilin
| Anilin | |
|---|---|
  |
|
| Obecné | |
| Systematický název | aminobenzen, benzenamin, fenylamin |
| Triviální název | anilin |
| Funkční vzorec | C6H5NH2 |
| Sumární vzorec | C6H7N |
| Vzhled | bezbarvá (na světle žloutnoucí) kapalina s charakteristickým zápachem |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 62-53-3 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 93,13 g/mol |
| Teplota tání | -6,3 °C |
| Teplota varu | 184,13 °C |
| Hustota | 1,027 g/cm³ |
| Viskozita | 4,4 mPa•s (20 °C) |
| Disociační konstanta pKb | 9,37 |
| Rozpustnost ve vodě | 36 g/l (20 °C) |
| Dipólový moment | 1,55 D |
| NFPA 704 | |
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Anilin, nazývaný též aminobenzen, benzenamin nebo fenylamin, je bezbarvá olejovitá kapalina. Na vzduchu se snadno oxiduje a barví se na žlutou až hnědou barvu. Je toxický, má zásaditou reakci.
V přírodě se nachází v černouhelném dehtu, průmyslově se vyrábí redukcí nitrobenzenu. Používá se při výrobě barviv a léčiv. V současnosti má tato látka největší využití jako reakční komponenta při výrobě polyuretanů.
Obsah |
[editovat] Příprava
Průmyslově se anilin vyrábí většinou z benzenu, a to ve dvou krocích. Prvním krokem je nitrace benzenu pomocí nitrační směsi kyseliny dusičné a kyseliny sírové. Vzniklý nitrobenzen se poté hydrogenuje při teplotě 600°C za použití katalyzátoru niklu.
[editovat] Toxicita
K otravě dochází požitím, nadýcháním nebo vstřebáním kůži. Projevuje se cyanózou (modrofialové zbarvení kůže a sliznic způsobené nedostatečným okysličováním krve). Anilin je krevní jed a způsobuje oxidaci krevního barviva hemoglobinu na methemoglobin. Působí také na centrální nervový systém, proto postižený jeví podobné známky jako opilec. Zmodrání kůže se projevuje v první řadě na rtech, uších, nosu a nehtech. Dalším symptomem je bolest hlavy. Smrtelná dávka je 1 g, snižuje se však účinkem ethanolu.
Po požití jako první pomoc podáme 100–200 ml parafinového oleje (ne však jiného oleje či tuku!) a vyvoláme zvracení. Doporučená je konzumace černé kávy. Nesmí se podávat mléko, alkohol či tuky. Postiženého uložíme na čerstvý vzduch a zařídíme převoz k nemocničnímu ošetření.
[editovat] Chemické reakce
[editovat] Aromatická elektrofilní substituce
Dusík v aminové skupině má volný elektronový pár, který jednak způsobuje zásadité vlastnosti (dle Lewisovy teorie kyselin a zásad) a jednak aktivuje benzenové jádro pro elektrofilní substituce. Substituční reakce dokonce probíhá tak rychle, že je obtížné ji zastavit v prvním kroku a vznikají trisubstituované deriváty. Obsazují polohy ortho a para vzhledem k aminoskupině. Možností, jak připravit monosubstituovaný derivát, je oslabit účinek aminoskupiny acetylací za vzniku acetanilidu a v dalším kroku provést substituci.
[editovat] Diazotace a kopulace
Diazotace a kopulace jsou základní reakce pro přípravu barevných látek jako například Sudan III, který má ohnivě červenou barvu. Tato barviva se obecně nazývají azosloučeniny, protože obsahují azo skupinu : -N=N-.
- Nejprve se reakcí anilinu s dusitanem v prostředí zředěné kyseliny chlorovodíkové připraví benzendiazoniová sůl. To je poměrně stálá, pevná látka iontového charakteru. Na obou dusících je delokalizovaný kladný náboj a chlor je zde ve formě chloridu.
- V druhém kroku dochází ke kopulaci benzendiazoniové soli s nukleofilním činidlem, které má přebytek elektronů. Vzniká azosloučenina. Pokud je nukleofilním činidlem aromát - například fenol nebo arylamin -, pak je ve výsledné molekule konjugovaný systém dvojných a jednoduchých vazeb, který je zachycuje kvanta světelného záření a nám se jeví jako barevný.
[editovat] Literatura
Svoboda, Jiří: Organická chemie I, Vysoká škola chemicko-technologická, Praha 2005
Anilin v jiných jazycích: العربية, Български, Català, Dansk, Deutsch, English, Español, Eesti, Suomi, Français, עברית, Magyar, Italiano, 日本語, 한국어, Latviešu, Nederlands, Norsk (bokmål), Polski, Português, Română, Русский, Slovenčina, Svenska, Türkçe, Українська, Tiếng Việt, 中文
Stránka byla naposledy upravena v Stránka byla naposledy editována 11. 11. 2008 v 05:56.
Veškerý text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License (Autorské právo pro podrobnosti).