Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Určité integrály je možné použít nejen v matematice k výpočtu délek křivek, obsahů ploch a objemů těles, ale také v jiných oblastech vědy.
S integrály se lze často setkat ve fyzice nebo v technice.
Obsah |
Pomocí určitého integrálu jedné proměnné lze určit např. obsah rovinného obrazce, délku oblouku rovinné křivky, obsah rotační plochy nebo objem rotačního tělesa.
Ve fyzice pak určitý integrál můžeme použít při výpočtu např. statických momentů, momentů setrvačnosti, těžiště tělesa nebo hmotnosti.
Mějme v kartézských souřadnicích zadanou funkci f(x), pro kterou na intervalu
platí
. Obsah ohraničený touto křivkou určíme jako (integrální) součet elementárních ploch dS = f(x)dx. Výsledný obsah tedy získáme ze vztahu

Není-li na celém intervalu
splněna podmínka
, lze pro výpočet obsahu použít vztahu

Je-li plocha vymezena dvěma křivkami f(x),g(x), přičemž
, pak je její obsah určen vztahem
![S = \int_a^b g(x)\mathrm{d}x - \int_a^b f(x)\mathrm{d}x = \int_a^b \left[g(x)-f(x)\right]\mathrm{d}x](/math/5/7/6/576c715b66460855c6a35fb3ac1fc361.png)
Je-li křivka, kterou je plocha omezena vyjádřena parametricky, tzn. x = φ(t),y = ψ(t) pro
, a pokud existuje spojitá derivace
, pak lze element plochy vyjádřit jako

V parametrickém vyjádření má tedy integrál tvar

Máme-li křivku r(φ) v polárních souřadnicích, pak obsah plochy ohraničené touto křivkou určuje integrál

Mějme křivku, která je v kartézských souřadnicích popsána spojitou funkcí f(x) na intervalu
.
Interval
rozdělíme body xk a budeme předpokládat, že je možné křivku funkce f(x) nahradit lomenou čarou, která prochází body (xk,f(xk). Vzdálenost mezi dvěma sousedními body xk označme lk. Celková délka lomené čáry dělená na n částí je tedy rovna součtu všech délek lk, tzn.
. Při zjemňování dělení se délka lomené čáry bude stále více blížit délce křivky. V limitním případě, tzn.
∞, bude délka lomené čáry rovna délce křivky.
Délku k-tého elementu lomené čáry lze vyjádřit jako
![l_k^2 = {(x_k - x_{k-1})}^2 + {[f(x_k)-f(x_{k-1})]}^2 = \Delta^2 x_k + {f^\prime(x_k)}^2 \Delta^2 x_k = \left[1+{f^\prime(x_k)}^2\right] \Delta^2 x_k](/math/e/2/e/e2eb602b44f29648946e289c869aac00.png)
odkud plyne

Celkovou délku křivky pak získáme součtem všech předchozích příspěvků pro dělení, při němž
, tzn.

V některých případech je vhodné upravit diferenciál (element) délky křivky dl na jiný tvar

Předchozí zápis lze použít v případě, že křivka je vyjádřena parametrickými rovnicemi, tzn. x = φ(t),y = ψ(t) pro
. Diferencováním parametrických rovnic podle t dostaneme
. Dosazením do předchozího vztahu pak dostaneme

Podobně postupujeme i v případě křivky zadané v polárních souřadnicích rovnicí r(φ). Transformací do kartézských souřadnic získáme parametrické rovnice x = r(φ)cosφ,y = r(φ)sinφ. Jejich diferenciací dostaneme po úpravě

Mějme v kartézských souřadnicích křivku, kterou popíšeme funkcí f(x), kde
. Rotací této křivky kolem osy x získáme rotační plochu P, jejíž obsah označíme S(P).
Element obsahu plochy určíme jako součin elementu délky křivky a obvodu (pro dané x), tzn.

Integrací tohoto vztahu pak dostaneme

Je-li křivka vyjádřena parametrickými rovnicemi x = φ(t),y = ψ(t), kde
, lze psát

Je-li křivka zadána v polárních souřadnicích rovnicí r(φ), pak transformací do kartézských souřadnic získáme parametrické rovnice x = r(φ)cosφ,y = r(φ)sinφ, čímž dostaneme

Mějme v kartézských souřadnicích křivku, kterou popíšeme funkcí f(x), kde
. Rotací této křivky kolem osy x získáme plochu P, která ohraničuje těleso o objemu V.
Uvažujme plochu S, která je ohraničena křivkou f(x), osou x a kolmicemi k ose x v bodech a a b. Otáčením této plochy kolem osy x získáme hledané těleso.
Pokud budeme předpokládat, že mezi body x a x + dx se hodnota funkce f(x) téměř nemění, pak získáme válec o poloměru f(x) a výšce dx. Jeho objem zapíšeme dV = πf(x)2dx. Integrací tohoto vztahu dostaneme celkový objem tělesa

Je-li osou rotace křivky osa y, má výraz pro objem takového tělesa tvar

Je-li objem tělesa určen rotací (kolem osy x) dvou křivek, které jsou určeny funkcemi f(x),g(x), přičemž
, pak má takové těleso objem
![V = \pi\int_a^b f^2(x)\mathrm{d}x - \pi\int_a^b g^2(x)\mathrm{d}x = \pi\int_a^b \left[f^2(x)-g^2(x)\right]\mathrm{d}x](/math/5/a/e/5ae5d21e2554314e845cfecb79896a75.png)
Je-li křivka vyjádřena parametrickými rovnicemi x = φ(t),y = ψ(t), kde
, pak dosazením do předchozích vztahů dostaneme

Dvojný integrál lze použít pro výpočet obsahu rovinného obrazce, objemu tělesa válcovitého tvaru nebo obsahu zakřivené plochy nad danou oblastí.
Ve fyzice lze dvojných integrálů opět použít pro výpočet statických momentů, momentů setrvačnosti, těžiště nebo celkové hmotnosti.
Obsah ohraničené oblasti Ω lze určit výpočtem dvojného integrálu
,kde x a y jsou kartézské souřadnice na oblasti Ω.
Mějme na oblasti Ω definovánu funkci z = f(x,y), přičemž předpokládejme, že na oblasti Ω je
. Objem tělesa válcovitého (nebo hranolovitého) tvaru, jehož dolní podstavou je oblast Ω v rovině xy a horní podstavu tvoří plocha z = f(x,y) (nad oblastí Ω), získáme výpočtem dvojného integrálu

Máme-li nad oblastí Ω definovány dvě funkce f(x,y),g(x,y) a pro všechny body oblasti Ω platí
, pak lze objem válcovitého (hranolovitého) tělesa omezeného dvěma plochami f(x,y),g(x,y) nad oblastí Ω určit ze vztahu
![V= \iint_\Omega \left[f(x,y)-g(x,y)\right]\mathrm{d}x\mathrm{d}y](/math/9/8/6/986307c1f206d3059715ce23eeeed069.png)
Mějme oblast Ω, nad níž je definována zakřivená plocha z = f(x,y). Obsah této plochy lze vypočítat pomocí dvojného integrálu
,kde
jsou parciální derivace funkce f(x,y) podle x a y.
Trojný integrál má ve fyzice důležité postavení. Umožňuje především určit objem trojrozměrné oblasti prostoru. Trojný integrál je však používán hlavně k výpočtu celkové hodnoty veličiny na základě znalosti jejího prostorového rozložení v dané oblasti. Příkladem může být např. určení celkové hmotnosti tělesa na základě prostorového rozložení hustoty hmotnosti. Trojný integrál lze také použít pro výpočet statických momentů, momentů setrvačnosti, těžiště a dalších veličin.
Je-li Ω trojrozměrná oblast, pak její objem lze vyjádřit trojným integrálem

Je-li známo rozložení nějaké veličiny v prostoru, např. hustoty hmotnosti ρ(x,y,z), pak celková hodnota veličiny, např. hmotnosti M, v dané oblasti Ω je dána trojným integrálem

Přímo z definice křivkových integrálů plyne, že je lze použít pro výpočet obsahu plochy, která je nad křivkou k omezena funkcí f(x,y) a také obsahu průmětu této plochy do jednotlivých souřadnicových rovin. Pro výpočet obsahu použijeme integrál prvního druhu, pro výpočet průmětů pak integrály druhého druhu.
Křivkový integrál lze použít také pro výpočet délky křivky k, kterou získáme ze vztahu

Na základě Greenovy věty lze také určit obsah plochy D, která je ohraničena uzavřenou křivkou k, tzn.
