Sojuz-Apollo
| Kosmické lodě mise | |
|---|---|
 |
|
| Údaje o misi (Sojuz) | |
| Jméno mise:: | Sojuz 19 |
| Volací znak: | Союз (Sojuz - „Union“) |
| Počet členů posádky: |
2 |
| Start: | 15. července, 1975 12:20:00 UTC Bajkonur |
| Apogeum: | 231 km |
| Perigeum: | 218 km |
| Oběžná doba: | 88.92 min |
| Sklon dráhy: | 51.76˚ |
| Přistání: | 21. července, 1975 10:50:00 UTC 57° N 67° E |
| Trvání: | 5 d 22 h 30 min 54 s |
| Počet obletů Země: |
96 |
| Hmotnost: | Sojuz 6,790 kg |
| Znak mise | |
 |
|
| Údaje o misi (Apollo) | |
| Jméno mise: | Apollo 18 |
| Volací znak: | Apollo |
| Počet členů posádky: |
3 |
| Start: | 15. července, 1975 19:50:00 UTC Kennedyho vesmírné středisko LC-39B |
| Apogeum: | 231 km |
| Perigeum: | 217 km |
| Oběžná doba: | 88.91 min |
| Sklon dráhy: | 51.75˚ |
| Přistání: | 24. července, 1975 21:18:00 UTC |
| Trvání: | 9 d 1 h 28 min 24 s |
| Počet obletů Země: |
148 |
| Hmotnost: | CSM 14,768 kg DM 2,012 kg |
| Snímek posádky | |
 portrét členů mise Sojuz-Apollo (L-R: Slayton, Stafford, Brand, Leonov, Kubasov) |
|
| Posádka mise Sojuz-Apollo | |
Program Sojuz-Apollo nebo také Apollo-Sojuz Test Project byl první společný let Spojených států amerických a Sovětského svazu v roce 1975. Program, vycházející z dohody mezi prezidentem USA Richardem Nixonem a předsedou Rady ministrů SSSR Alexejem Kosyginem podepsané v Moskvě 24. května 1972, ukončil éru vesmírného závodu o dobytí Měsíce a začal slibovat mezinárodní spolupráci v kosmických programech obou kosmických velmocí.
Obsah |
[editovat] Příprava
Pro spojení obou lodí byl třeba speciální spojovací modul o hmotnosti 2112 kg ve tvaru válce, který sloužil především jako přechodová komora mezi loděmi, naplněnými odlišnou atmosférou o odlišných tlacích. Lodě Sojuz byly naplněny směsí dusíku a kyslíku při běžném tlaku, lodě Apollo používaly atmosféru čistého kyslíku o sníženém tlaku. Spojovací modul také zajistil kompatibilitu spojovacích uzlů a obsahoval navíc vědeckou aparaturu.
Vyzkoušením všech připravovaných úprav bylo smyslem letu Sojuzu 16 osm měsíců před společným letem.
[editovat] Apollo
Kosmická loď Apollo ASTP se spojovacím modulem určeným pro připojení Sojuzu, umístěný místo lunárního modulu, vystartovala na raketě Saturn IB. V katalogu COSPAR získala označení 1975-066A a byla poslední lodí Apolla ve vesmíru.
[editovat] posádka
Thomas Stafford (již dříve letěl na Gemini 6A, Gemini 9A, Apollo 10, v Apollo-Soyuz byl velitel)- Vance Brand (zde v Apollo-Soyuz letěl do kosmu poprvé jako pilot velitelského modulu, později absolvuje lety v STS-5, STS-41-B, STS-35).
- Donald Slayton (poprvé letěl zde, v Apollo-Soyuz jako pilot spojovacího modulu, dál už do kosmu neletěl)
[editovat] Sojuz
Kosmická loď Sojuz byla vybavená speciálním androgynním stykovacím zařízením. Podle COSPARu získala číslo 1975-065A.
[editovat] posádka
Alexej Leonov (2) - zde v Sojuzu 19 velitel, již dříve letěl s Voschodem 2- Valerij Kubasov (3) - na Sojuzu 19 byl technikem, za sebou zkušenost z letu Sojuzem 6, později letěl v Sojuzu 36
[editovat] Průběh letu
Z kosmodromu Bajkonur vystartoval 15. července 1975 Sojuz 19 ve 12:20 světového času (UTC) , kosmická loď Apollo odstartovala z mysu Canaveral přesně v 19:50 UTC. Raketa Saturn IB po startu zamířila k Sojuzu a 17. července 1975 v 16:12:30 UTC byl spojovací manévr úspěšně dokončen asi o šest minut dříve než se očekávalo. Po spojení vesmírných lodí probíhaly především formální akce jako například výměna vlaječek mezi posádkami, podepisování dokumentů a televizní přenosy, ale také předání semínek, které byly později zasazeny ve dvou zemích.
[editovat] Experimenty
Apollo se 19. července odpoutalo od Sojuzu a jeho úkolem bylo udělat umělé zatmění slunce pozorovatelné ze Sojuzu. Apollo se vzdálilo od Sojuzu asi 200 metrů a po pořízení snímků sluneční koróny sovětskými kosmonauty se opět vrátilo zpět, a spojilo se s Sojuzem.
Další experiment, který měl zjistit koncentraci atomového kyslíku a dusíku v kosmickém prostoru prováděla posádka Apolla, která vysílala ultrafialové paprsky k Sojuzu, na kterém bylo umístěno speciální zrcadlo. Odražené paprsky pak vzdalující se Apollo zachycovalo.
[editovat] Přistání
Sojuz po provedení experimentu přistál 21. července v 10:50 na pevnině. Apollo přistálo 24. července ve 21:18 na mořskou hladinu. Mise byla velkým technickým i politickým úspěchem. Jediný vážnější problém se stal díky chybě posádky Apolla při sestupové fázi, která způsobila tvrdší přistání na hladině a unikání škodlivého kysličníku dusičitého do kabiny. Kosmonauti se začali dusit, Brand ztratil na chvíli vědomí. Po přistání byli dopraveni na loď New Orleans s pomocí žabích mužů a vrtulníku. Naštěstí nebyl nikdo zraněn, nicméně posádka musela strávit 14 dní ve vojenské nemocnici v Honolulu na Havajských ostrovech.
[editovat] Zajímavosti
Program Sojuz-Apollo byl částečně inspirován filmem z roku 1968 Marooned, ve kterém je posádka Apolla zachráněna ruskou kosmickou lodí. I když bylo vybavení vyvinuté pro Apollo-Sojuz Test Project pouze na jedno použití, dovolil NASA udržet pilotované lety po skončení letů na Měsíc a k vesmírné stanici Skylab. Protože Saturn IB a velitelský modul Apolla zbyly po zrušení dalších letů na Měsíc, byl Apollo-Sojuz Test Project jedním z nejlacinějších pilotovaných vesmírných programů, který kdy byl uskutečněn.
Na počest společného letu byla planetka objevená v roce 1977 sovětským astronomem Nikolajem Černychem pojmenována (2228) Soyuz-Apollo.[1]
Na čs.trhu se prodávaly cigarety s filtrem s dvojjazyčným nápisem Sojuz-Apollo a Apollo-Sojuz.
[editovat] Znak mise
Znak mise Apollo-Sojuz Test Project nosila americká posádka modrým plátem vlevo, aby se četla Apollo-Sojuz a sovětská posádka červeným plátem vlevo, aby se četla Sojuz-Apollo.
[editovat] Reference
- ↑ SCHMADEL, Lutz D.. Dictionary of Minor Planet Names. 5.. vyd. New York : Springer Verlag, 2003. Dostupné online. ISBN 3540002383.
[editovat] Zdroje
[editovat] Literatura
- CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. [s.l.] : Práce, 1982.
- PACNER, Karel. Sojuz volá Apollo. Praha : Albatros, 1976.
[editovat] Externí odkazy
 |
Související články obsahuje Portál Kosmonautika |
| Program Apollo | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Skylab Skylab 4 |
15. července – 24. července 1975 Sojuz-Apollo |
Nástupce: STS-1 |
| Program Sojuz | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Sojuz 18 |
15. července – 21. července 1975 Sojuz-Apollo |
Nástupce: Sojuz 20 |
| Pilotované vesmírné programy vlády USA |
| Současné: Space Shuttle | ISS (mezinárodní) | Constellation (projekt) |
| Ukončené: Mercury | X-15 (suborbitální) | Gemini | Apollo | Skylab | Sojuz-Apollo (se SSSR) | Shuttle-Mir (s Ruskem) |
| Zrušené: MISS | Projekt Orion | X-20 Dyna-Soar | Manned Orbiting Laboratory | Freedom (nyní ISS) | Orbital Space Plane |
| Sovětské a ruské vládní pilotované vesmírné programy | ||
| Současné: Sojuz | ISS (společný) | Kliper (projekt) | ||
| Ukončené: Vostok | Voschod | Saljut | Sojuz-Apollo (společný) | Mir | ||
| Zrušené: Zond (měsíční Sojuz) | raketa N-1 | Spiral | Almaz (začleněný do programu Saljut) | Buran |
Sojuz-Apollo v jiných jazycích: Dansk, Deutsch, English, Español, فارسی, Suomi, Français, עברית, Magyar, Italiano, 日本語, Nederlands, Polski, Português, Русский, Slovenčina, Svenska, Türkçe, Українська, 中文
Stránka byla naposledy upravena v Stránka byla naposledy editována 21. 11. 2008 v 11:46.
Veškerý text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License (Autorské právo pro podrobnosti).