Aporetika

Aporetika (z řeckého aporetikos – nakloněný k pochybování, od aporos, bezradný, bez prostředků, a od aporeó nevědět kudy kam, váhat) je umění diskutovat a rozebírat obtížné problémy, které nemají řešení a s nimiž si nikdo neví rady. Dovednost vidět je bez předsudků a nepodléhat snadným zjednodušujícím "řešením". Později také synonymum pro skepticismus.

Aporetika charakterizuje Platónovy rané dialogy (Lachés, Charmidés, Lysis, Eutyfrón, Menón) a někteří badatelé se domnívají, že se k ní opět vrátil v pozdním věku, zejména v dialogu Theaitétos.^[1] V moderní filosofii se k aporetice hlásí například Jacques Derrida.

Aporétikové čili "pochybovači" se podle Diogena Laertského nazývali žáci Zenóna z Eleje, na rozdíl od dogmatiků, kteří vědí a učí. První považují svět za záhadný, druzí za srozumitelný.^[2]

[editovat] Odkazy

Související články obsahuje Portál Filosofie

[editovat] Reference

1. ↑ T. Chappell, Plato on knowledge in the Theaetetus [1]
2. ↑ Diog. Laert. Proem. 16; http://www.textlog.de/1089.html

[editovat] Související články

• Aporie
• Noetická skepse
• Skepticismus

[editovat] Externí odkazy

• Aporetika, Slovník cizích slov
• (en)
• T. Chappell, Plato on knowledge in the Theaetetus (Stanford enc. of philosophy) [2]

[editovat] Literatura

• Vladimír Neff: Filosofický slovník pro samouky aneb Antigorgias

V tomto článku je použit překlad textu z článku Aporetik na německé Wikipedii. Číslo revize nebylo určeno.