Aramejské písmo

Aramejské písmo vzniklo v první polovině 1. tisíciletí př. Kr. a nahradilo původní fénické písmo, kterým se aramejština zapisovala předtím. S rozšiřováním aramejštiny jako mezinárodního jazyka v celé oblasti (od 8. století př. Kr.; mimo jiné úřední jazyk perské říše a diplomatická řeč mezi všemi zeměmi úrodného půlměsíce) se rozšířilo i aramejské písmo a nahradilo jiné místní abecedy, mezi nimi i staré písmo hebrejské. K nahrazení mohlo dojít díky příbuznosti a značné podobnosti těchto semitských jazyků. Všechny tyto jazyky si však aramejské písmo více či méně přizpůsobily.

Aramejské písmo se však vyvíjelo i nadále. Jeho kurzivní podoba se stala syrským písmem a vedla též k vytvoření palmýrského a mandejského písma. Na jejich základech se pak vyvinulo dále písmo arabské, mongolské a další.

Dnes se aramejština píše buď hebrejskou abecedou (biblická aramejština, židovská novoaramejština a talmudická aramejština) nebo abecedou syrskou (syrština a křesťanské novoaramejské dialekty). Mandejština používá nadále mandejskou abecedu.

Stejně jako písma, která z aramejského vznikla, má aramejština znaky jen pro souhlásky (celkem 22), samohlásky se nevyznačují.

Co se týká podoby písma, pro značnou podobu aramejského a hebrejského písma odkazuji (zatím) na heslo hebrejské písmo

Název	Forma	Hebrejský ekviv.	Výslovnost
Alef		א	bez výslovnosti; ā, ē
Bet		ב	b, v
Gimel		ג	g
Dalet		ד	d
He		ה	h
Wáw		ו	w (anglické); ō, ū
Zajin		ז	z
Chet		ח	h, v dnešní výslovnosti ch
Tet		ט	emfatické t
Jod		י	j; ī, ē
Kaf		ך / כ	k, ch
Lamed		ל	l
Mem		ם / מ	m
Nun		ן / נ	n
Samek		ס	s
Ajin		ע	hrdelní nenapodobitelná hláska
Pe		ף / פ	p, f
Cade	,	ץ / צ	české c
Qof		ק	q (hrdelní k)
Reš		ר	r
Sín/Šín		ש	obvykle š; v některých slovech s
Taw		ת	t