Rozhodčí řízení

Rozhodčí řízení (někdy též arbitráž) je mimosoudní způsob řešení sporů nezávislými a nestrannými rozhodci, který bývá využíván jako náhrada civilního procesu při řešení majetkových sporů. Rozhodčí řízení je neveřejné, což je spolu s jeho rychlostí a často i nižšími náklady ve srovnání s běžným soudním řízením považováno za jeho největší výhody.

[editovat] Vnitrostátní arbitráž

V České republice základní pravidla rozhodčího řízení upravuje zákon č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Kromě řízení, kdy na obou stranách stojí osoby z České republiky se může v některých případech vztahovat i na řízení s mezinárodním prvkem. V rámci rozhodčího není možné rozhodovat spory vzniklé v souvislosti s prováděním konkursu a vyrovnání, v souvislosti s výkonem rozhodnutí nebo spory, u kterých není možné o předmětu sporu podle občanského soudního řádu uzavřít smír.

[editovat] Rozhodčí smlouva

Smluvní strany se mohou již při uzavírání smlouvy dohodnout, že případné spory mezi nimi budou vyňaty z pravomoci obecných soudů a budou řešeny buď rozhodčím řízením u stálého rozhodčího soudu nebo rozhodčím řízením ad hoc. Pokud je takové ujednání součástí slouvy, označuje se jako rozhodčí doložka. Strany mohou také rozhodnutí svěřit spor do rozhodčího řízení učinit až po vzniku sporu a uzavřít samostatnou smlouvu o rozhodci. V obou případech půjde o platnou rozhodčí smlouvu jen tehdy, bude-li uzavřena písemně.

Pokud přesto výše uvedený spor jedna ze stran předloží obecnému soudu a druhá strana existenci platné rozhodčí smlouvy namítne (nejpozději současně s prvním úkonem v řízení), soud je povinen řízení zastavit.

[editovat] Řízení ad hoc a stálé rozhodčí soudy

Samotné rozhodčí řízení může být vedeno před rozhodci určenými v rozhodčí smlouvě či později stranami vybranými, v obou případech se označuje jako rozhodčí řízení ad hoc.

Druhou možnosti je rozhodčí řízení vedené u stálého rozhodčího soudu. Takový soud může být zřízen jen na základě zákona a vydávat své statuty a řády, které musí být uveřejněny v Obchodním věstníku. Tyto mohou určit způsob jmenování rozhodců (či přímo jejich výběr omezit jen na seznam vedený u stálého rozhodčího soudu), jejich počet, způsob řízení a rozhodování i jiné otázky související s činností stálého rozhodčího soudu a rozhodců včetně pravidel o nákladech řízení a odměňování rozhodců. V České republice zatím takové soudy existují tři, jsou jimi:

• Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky
• Burzovní rozhodčí soud při Burze cenných papírů Praha (rozhoduje jen spory z obchodů s investičními instrumenty)
• Rozhodčí soud při Českomoravské komoditní burze Kladno (rozoduje jen spory z obchodů, uzavřených na Českomoravské komoditní burze Kladno a na Obchodní burze Hradec Králové, jakož i spory z mimoburzovních obchodů, jejichž předmětem jsou komodity, jimiž se na těchto burzách obchoduje)

[editovat] Rozhodce

Rozhodcem se může stát kterýkoliv občan České republiky nebo i cizí státní příslušník, který je zletilý a má plnou způsobilost k právním úkonům. Osoba, která přijme funkci rozhodce, je povinna řídit se zákony a dalšími předpisy. Rozhodce musí být nezávislý a nestranný a je vázán mlčenlivostí ohledně skutečností, které se dozvěděl v souvislosti s rozhodčím řízením. Této mlčenlivosti může být zbaven jen za souhlasu obou stran sporu nebo na základě zákona (například v trestním řízení). Počet rozhodců není nijak omezen co do počtu, vždy jich ale musí být lichý počet, přičemž nejčastěji bývají spory řešeny jedním nebo třemi rozhodci.

[editovat] Rozhodčí nález

Při rozhodování se rozhodci řídí hmotným právem pro spor rozhodným, mohou však spor rozhodnout podle zásad spravedlnosti, avšak jen tehdy, jestliže je k tomu strany výslovně pověřily. Výsledkem rozhodčího řízení je zpravidla rozhodčí nález, který je soudně vykonatelný.

[editovat] Mezinárodní arbitráž

Arbitráž se často používá i při řešení sporů v mezinárodním právu soukromém. Takovéto arbitráže mohou být rozhodovány dle práva určitého státu, na základě přátelského urovnání (pak respektují pouze kogentní normy daného státu) či na základe ekvity (tedy obecného pojímání spravedlnosti), v takovém případě jsou oprávněni zcela se oprostit od právních norem daného státu).

Česká republika uzavřela s mnohými státy dohody o podpoře a ochraně investic, které předpokládají takovouto arbitráž jako způsob řešení sporů vzniklých v souvislosti s dohodou. Na základě takovéto smlouvy s Nizozemským královstvím byla s Českou republikou vedena arbitráž společností CME o neochránění svých investic do TV Nova a byla jí přiznána náhrada ve výši 353,395 milionu dolarů (tedy přibližně 10,4 miliardy korun českých).^[1]. Na základě dalších prohraných arbitráží se vláda rozhodla tyto smlouvy se státy Evropské unie postupně vypovídat.^[2]

[editovat] Uznání rozhodčích nálezů

Česká republika dle zákona o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů rozhodčí nálezy vydané v cizím státě uznává a české soudy je vykonávají jako tuzemské rozhodčí nálezy. Tato úprava plyne z Newyorské úmluvy a obdobná uprava tedy platí ve státech uznávajících tuto úmluvu i pro české rozhodčí nálezy.

[editovat] Související články

• Finanční arbitr České republiky

[editovat] Reference

• Zákon č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů v platném znění
• Vyhláška ministerstva č. 74/1959 Sb. o Úmluvě o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů (tzv. New Yorská úmluva)
• WINTEROVÁ, Alena, a kol. Civilní právo procesní. 4. vyd. Praha : Linde Praha, a.s., 2006. Kapitola Alternativní řešení sporů.

1. ↑ http://www.comrad.cz/arbitrs.htm
2. ↑ http://ekonom.ihned.cz/c4-10045110-26782280-40O000_d-ekonom-vlada-bude-vypovidat-smlouvy-o-ochrane-investic

Související články obsahuje Portál Právo

Wikizprávy nabízejí žurnalistický obsah k tématu Rozhodčí řízení s názvem:

Česká republika vypoví smlouvy o arbitráži