Architektura Olomouce

Městská památková rezervace - model historické části města přidaný na Horní náměstí během jeho úprav v letech 1998-2001

Historická část města Olomouc je od roku 1971 podle výnosu Ministerstva kultury ČSR čj. 6.489/71-II/2 o prohlášení historického jádra města Olomouce za památkovou rezervaci chráněna jako městská památková rezervace (druhá největší památková rezervace v Česku).

sloup Nejsvětější Trojice

Nejvýznamnější památkou na území města je sloup Nejsvětější Trojice zapsaný v roce 2000 na seznam světového dědictví UNESCO.

Národními kulturními památkami na území Olomouce jsou:

• areál Olomouckého hradu (1962) s katedrálou svatého Václava, Zdíkovým palácem a budovami Kapitulního děkanství
• klášter Hradisko (1995)
• proboštský kostel svatého Mořice (1995)
• soubor barokních kašen a sloupů (sloup Nejsvětější Trojice, Mariánský sloup) (1995)

Dalšími významnými stavbami jsou např. olomoucká radnice s orlojem, měšťanské a šlechtické paláce, mnoho významných kostelů a další.

V Olomouci jsou kostely katolické, pravoslavné, husitské, evangelické a byla zde i synagoga.

V architektuře města jsou zastoupeny všechny architektonické slohy, od románského slohu po současnost.

Na architektonických plánech města se podílel např. Camillo Sitte a další.

[editovat] Románská architektura

Nelomený oblouk románského slohu ve Zdíkově paláci

• Zdíkův palác (dříve Přemyslovský palác)
• barokní kaple svaté Barbory v Olomouci stojí na románských základech hlavní věže Olomouckého hradu. Jednalo se o okrouhlou obytnou hlásku z poloviny 12. století, první stavbu tohoto typu v České republice importovanou z Německa.

Odkaz: rekonstrukce Olomouckého hradu kolem roku 1220. Na rekonstrukci je zachycena např. v té době nově postavená výše zmiňovaná okrouhlá hláska, za ní Zdíkův palác a napravo od ní katedrála svatého Václava.

[editovat] Gotická architektura

křížová chodba ve Zdíkově paláci

Kostel svatého Mořice - Jižní věž

• proboštský farní kostel sv. Mořice - nejvýznamnější gotická stavba na území města
• kostel sv. Kateřiny v Kateřinské ulici (při klášteře voršilek z pozdějšího období)
• kostel Neposkvrněného početí Panny Marie při klášteře dominikánů (dříve bernardinů) v Sokolské ulici
• gotická radnice (později prošla řadou přestaveb, jádro však zůstalo gotické)
• radniční kaple sv. Jeronýma s arkýřem
• křížová chodba s kaplí sv. Jana Křtitele ve Zdíkově paláci
• kaple sv. Alexeje při kostele sv. Michala
• dům s gotickým podloubím (Dolní náměstí 46)
• měšťanský dům s gotickým jádrem (Kapucínská 6)

[editovat] Renesanční architektura

Edelmannův palác na Horním náměstí

• radnice - renesanční lodžie s portálem a zemskými znaky, věž s renesanční helmicí a sloupovým ochozem
• Edelmannův palác na Horním náměstí
• hrobka Václava Edelmanna z Brosdorfu u kostela sv. Mořice
• Hauenschildův palác na Dolním náměstí č. 38 (obrázek - celkový pohled), (obrázek - detail arkýře)
• Prombergrův dům s barokním průčelím má renesanční portál z roku 1590 house.html.cz

• měšťanské domy
  • „U zlatého beránka“ (Denisova ul. 28)
  • měšťanské domy (Dolní náměstí 16, 17, 18, 19, 21, 22 a 23, Purkrabská 5 a 6)
  • renesanční měšťanské domy s barokním průčelím (ul. 8. května 35 a 37)
  • domy s renesančními arkýři (Dolní náměstí 49, 13, 14)
  • renesanční arkáda v zadním dvoře domu (Dolní náměstí 6)
  • mnoho domovních portálů na měšťanských domech

[editovat] Barokní architektura

Klášter Hradisko

Budova olomouckého arcibiskupství raně barokního stylu.

• sloup Nejsvětější Trojice
• Mariánský sloup (Morový sloup)
• kašny v Olomouci
• socha svatého Floriána před kostelem svatého Michala. Sochu v roce 1728 vytvořil Jan Jiří Schauberger, podstavec vytvořil Václav Render [1]
• bývalý kapucínský klášterní kostel Zvěstování Panny Marie na Dolním náměstí - první větší barokní stavba v Olomouci [2]
• Arcibiskupský palác raně barokního stylu
• jezuitský konvikt (obrázek)
• kaple Božího Těla (obrázek)
• kostel Panny Marie Sněžné
• Klášter Hradisko
• dominikánský klášter
• kostel sv. Michala ze 13. st., zbarokizován v letech 1676-1703, např. gotická křížová chodba a kaple sv. Alexeje
• barokní kaple sv. Barbory na základech románské okrouhlé hlásky
• Petrášův palác na Horním náměstí s gotický jádrem a renesanční a barokní přestavbou
• Salmův palác (Horní nám. č. 1) z roku 1687, 3. patro z roku 1791 palace.html.cz
• bývalý klášter klarisek - dnes Vlastivědné muzeum, přestavěn v duchu pozdního baroka

• • v okolí: bazilika minor Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce.

[editovat] Barokní a klasicistní pevnostní architektura

Plán hradeb města Olomouce z roku 1686 ukazuje obranu pevnostního města. Později v 18. století se obranné stavby ještě rozšířily.

plán dokončené bastionové pevnosti z r. 1757 se zaplavením, ale hladina ještě nedosáhla maxima

Hlavní článek: pevnost Olomouc

• bastionová barokní pevnost a fortová pevnost (Olomouc a okolí)
• Terezská brána je kryta zeleným drnem (obrázek) [3]
• Litovelská brána, přenesená na dnešní místo u Čechových sadů r. 1895 (obrázek) [4]
• Tereziánská zbrojnice na Biskupském náměstí (obrázek)
• Staroměstská kasárna na Slovenské ulici z roku 1810
• Dům armády (bývalá kadetka, ještě dříve augustiniánský klášter) na třídě 1. Máje
• Hanácká kasárna na třídě 1. Máje
• Vodní kasárna a kasematy na třídě Svobody (obrázek)

[editovat] Rokoko

• dům s bohatou rokokovou výzdobou (Dolní náměstí 47)

[editovat] Klasicismus a empír

Dveře klasicistního stylu na domě U zlaté štiky

• průčelí Moravského divadla (Horní náměstí č. 22) theatre.html.cz
• krajinská lékárna - empírový „dům biskupa Marka Kuena“ (Horní náměstí č. 10) pharmacy.html.cz
• lékárna „U Salvatora“ s empírovým reliéfem (Dolní náměstí 51)
• sloupový portikus před bývalým dominikánským klášterem na Žerotínově náměstí - architekt Anton Arche
• novoklasicistní měšťanská střelnice z roku 1838 (dnes již neexistující - byla demolována po požáru v roce 1998), architekt: Anton Arche

[editovat] Historismus 19. století

[editovat] Neorománská a neobyzantská architektura

• soubor hřbitovních kaplí různých vyznání na ústředním hřbitově
• židovská synagoga (zničena za nacistické okupace) v byzantsko-orientálním stylu, návrh Jakob Gartner
• pravoslavný kostel svatého Gorazda postavený ve východním byzantském stylu teprve v roce 1939

[editovat] Neogotická architektura

Neogotická budova Pöttingea

• katedrála svatého Václava - neogotická přestavba podle návrhu architekta Gustava Meretty
• Červený kostel - novogotický kostel severoněmecké cihlové gotiky (luteránská německá evangelická církev augšpurského vyznání)
• Pöttingeum - bývalý Ústav hraběte Pöttinga na roku Palackého a Pöttingovy ulice, návrh Jakob Gartner a Karel Starý starší

[editovat] Neorenesanční architektura

Neorenesanční budova Komenia

• Soubor nájemních domů za bývalou Hradskou bránou podle návrhu Karla Starého staršího
• Komenium - bývalá Německá reálka na ulici 8. května - návrh August Krumholz
• Národní dům (ul. 8. května 21) stojí na místě hostince „U modré hvězdy“, kde byl r. 1800 ruský mašál Suvorov. Národní dům vybudovali r. 1888 čeští vlastenci za pomoci peněžních sbírek v době německé správy města. [5]
• budova Okresního a Krajského soudu s vazební věznicí na třídě Svobody (obrázek)
• Ditrichštejnský palác na Horním náměstí 9
• soubor vil na Vídeňské ulici podle návrhu Jakoba Gartnera - stylově různorodé od severské renesance po baroko
  • vila Eduarda Hamburgera z roku 1895 v ulici Vídeňská 2, architekt: Jakob Gartner - nejvýznamnější vila souboru
• rodinný dům Willibalda Müllera - z roku 1886 v ulici Dvořákova 3, architekt: Johann Aulegk

[editovat] Neobarokní architektura

• Budova Salesiana na Žerotínově náměstí 2, návrh Jaroslav Kovář starší
• Přestavba Arcibiskupské konzistoře na Biskupském náměstí podle návrhu Jaroslava Kováře st.
• Sarkandrova kaple (kaple sv. Jana Sarkandra) z let 1909-1912 je v Olomouci poslední stavbou historizujícího romantismu. Na místě nejdříve stálo městské vězení s mučírnou a potom barokní kaple z roku 1721. Zejména v interiéru kaple se již vyskytují secesní prvky.

[editovat] Secesní architektura

reliéf hanačky s fotoaparátem na secesním domě v Ostružnické 25

Secesní mozaika ve vchodu vily Primavesi

Secesní dům U Smékalů v Riegrově ulici 10

• Vila Primavesi postavená v letech 1905-1906 jako městské sídlo bankéřské rodiny Otty a Eugenie Primavesi
• secesní dům U Smékalů v Riegrově ulici 10 postavený v roce 1910 podle návrhu Jaroslava Kováře staršího
• dům manželů Bubeníkových v Ostružnické ulici 25 s průčelím ve stylu organické secese a reliéfní postavou Hanačky s fotoaparátem od sochaře Josefa Hladíka, architekti: Bohumil Vodička a Josef Juránek
• pozdně secesní budova Muzea moderního umění s kubizujícími a klasicizujícími prvky na fasádě v Denisově ulici 47, architekt: Jaroslav Kovář starší
• pozdně secesní vila Antonína a Ludmily Hofmanových z let 1911-1912 v ulici Resslova 20, architekt: Karel Starý ml.
• pozdně secesní a moderní vila Elly Krickové z roku 1911 v ulici třída Spojenců 10, architekt: Heinrich Czeschner

[editovat] Architektura 20. století

[editovat] Neoklasicismus a monumentalismus

kostel sv. Cyrila a Metoděje

• mauzoleum jugoslávských vojínů z první světové války z r. 1926 (Bezručovy sady) - architekt Hubert Aust
• kostel sv. Cyrila a Metoděje v Olomouci-Hejčíně
• palmový skleník z let 1927 a 1930 (Smetanovy sady)
• hlavní nádraží - architekt Antonín Parkman (1936)
• kostely československé církve husitské
  • Husův sbor - trojlodní bazilika na severozápadním okraji historického jádra postavena v letech 1925-1926, architekt: Hubert Aust
  • Husův sbor v Olomouci-Hodolanech
  • kostel v Olomouci-Černovíře (obrázek)
• sbor Českobratrské církve evangelické v Husově ulici - architekt Otto Kuhlmann
• vila Camilly a Josefa Krausových a Franze Bruckmanna ve slohu konstruktivního neoklasicismu z roku 1932 v ulici Vídeňská 14, architekt: Hans Stratil
• neoklasicistní vila Hanse a Else Stratilových z roku 1933 v ulici Čajkovského 17, architekt: Hans Stratil
• neoklasicistní vila Otto Zweiga z let 1931-1932 v ulici třída Spojenců 16, architekt: Franz Kuhn
• administrativní budovy podle návrhu Klaudia Madlmayra: Pozemkový ústav (1931, Horní náměstí 11), Okresní úřad (1937, Třída Svobody 32), Sborové velitelství (1938, Žižkovo náměstí 5)

[editovat] Kubismus

Rondokubistická budova bývalé Moravskoslezské banky s freskami a sgrafity od Jano Köhlera

• kubistická vila Františky Lipčíkové z let 1918-1919 v ulici Brněnská 80, architekt: Rudolf Stockar, stavitel: Rudolf Kvapil. Od roku 1996 vilu spravuje Knihovna města Olomouce a od prosince 1991 je sídlem pobočky s názvem Knihovna Antonína Šprince.
• rondokubistická budova bývalé Moravskoslezské banky z let 1922-1923 v ulici Denisova 10, architekt: Jaroslav Kovář starší

[editovat] Modernismus 20. a 30. let 20. století

• vila Julia Pelikána (obrázek, [6]) ovlivněná neoplasticismem z let 1924-1925 v ulici Na vozovce 21, architekt: Josef Štepánek
• Okresní nemocenská pojišťovna (dnes sídlo SPEA) na náměstí Národních Hrdinů 2 z let 1925-1927 - architekt Jindřich Kumpošt
• vila Wilhelma Giebela ve stylu nové věcnosti s romantizujícími tendencemi z roku 1928 v ulici Na Šibeníku 26, architekt: Karl Fischer
• vila Roberta Schneidera - typizovaný rodinný dům amerického stylu z let 1930-1931 v ulici Černochova 10, architekt: Berty Vojtěch Ženatý
• vila Vladimíra Müllera ve stylu loosovského purismu z roku 1927 v ulici Černochova 6, architekt: Paul Engelmann
• Dům Pozemkového ústavu na Horním náměstí 11 (dnes zde sídlí kavárna Mahler) z roku 1932 - architekt Klaudius Madlmayr

[editovat] Funkcionalismus

• krematorium na třídě Míru z let 1931-1932

budova krematoria

budova krematoria

• Nakládalova vila na ulici Polívkova 35 z roku 1936 - projektoval Lubomír Šlapeta
• vila Františka a Ludmily Kousalíkových z roku 1936 v ulici Na vozovce 33, architekt: Lubomír Šlapeta
• obchodní dům ASO na Legionářské ulici z let 1931-1935
• obchodní dům Baťa v Riegrově ulici z let 1931-1932, architekt: Vladimír Karfík
• vila Rudolfa Seidlera z roku 1935 v ulici Václavkova 2, architekt: Jacques Groag
• vila Pauly a Hanse Briessových z let 1933-1935 v ulici Na vozovce 12, architekt: Jacques Groag

Nakládalova vila

vila Na vozovce 33

vila Na vozovce 33

nájemní vila Na vozovce 12 se zataženými slunolamy

• 1938-1940 - Sbor Prokopa Holého v Olomouci-Černovíře, projektoval a postavil Jan Komrska

[editovat] Socialistický realismus

Památník osvobození Olomouce Rudou armádou

• přestavba olomouckého orloje podle návrhu Karla Svolinského
• Památník Rudé armády v Čechových sadech z roku 1945 - pravděpodobně první stavba socialistického realismu v Česku. Základní vzhled sloupu byl inspirován Sloupem Nejsvětější Trojice.
• Pomník Lenina a Stalina na bývalém náměstí VŘSR (dnešní Palachovo náměstí) na místě někdejší synagogy - odstraněn v roce 1990
• Teoretické ústavy Lékařské fakulty Univerzity Palackého z let 1950-1961, architekti Jiří Kroha a Václav Roštlapil (obrázek interiéru)
• úpravy interiéru hlavního nádraží se sgrafitem Wilhelma Zlamala (obrázek)

[editovat] Bruselský styl a neofunkcionalismus

• areál výstaviště Flora Olomouc s Pavilónem A od architekta Petra Braunera
• věžový obytný dům s vodojemem na ulici I. P. Pavlova - architekt Petr Brauner
• tzv. Hotelový dům na Velkomoravské ulici z let 1959-1963, architekti Tomáš Černoušek, Karel Dolák, Jiří Zrotal
• budova Jednoty na Třídě Svobody (1968 - 1974)

[editovat] Brutalismus

Obchodní dům Prior

• Obchodní dům Prior na ulici 28. října - architekt Jan Melichar 1972 - 1982

[editovat] Postmoderní architektura

• obchodní pasáž v paláci U zeleného stromu na Horním náměstí 26
• hotel Gemo na Třídě Svobody od architekta Petra Braunera (1994)
• obytný dům Pyramida v Okružní ulici
• interiér cukrárny Mahler na Horním náměstí z roku 1992 - architekt Otto Schneider

[editovat] Minimalismus a současná architektura

vila na sile

• rekonstrukce Arcidiecézního muzea z let 1998-2006, architektonická kancelář HŠH architekti
• budova Povodí Moravy (1994-1996)
• adaptace a nadstavba budovy sila - vila na sile Barbory a Radima Králíkových z let 2004-2007 v ulici Polská 7, architekti: Tomáš Pejpek a Szymon Rozwałka

[editovat] Lidová architektura

Dřevěná zvonička v Bezručových sadech

• kostel Panny Marie Pomocnice dostavěný r. 1907 v Jiráskově ulici v Olomouci-Hodolanech (obrázek)
• dřevěná zvonička z r. 1920, přenesena 1969 (Bezručovy sady)

[editovat] Regionalistická architektura

• rodinný dům Jana Mišauera z roku 1939 v ulici Skřivánčí 23, architekt: Lubomír Šlapeta
• vila Bohumíra Dvorského z let 1948-1949 v ulici Dvorského 1, Olomouc – Svatý Kopeček, architekt: Karel Dudych

[editovat] Seznam dalších významných staveb

[editovat] Vily

• vila Eduarda Šrota z let 1923-1924 v ulici třída Spojenců 20, architekt: Ladislav Skřivánek
• vila Josefa Andera z let 1933-1934 v ulici Dvorského 36, Olomouc – Svatý Kopeček, architekt: Bohumír F. A. Čermák

[editovat] Paláce a domy

Bývalý Dominikánský klášter, dnes kněžský seminář Teologické fakulty Univerzity Palackého

Budova Slovanského gymnázia

• Handkův dům (Ztracená č. 10) (obrázek dvěřního portálu)
• dům Leo Falla (Denisova č. 35, č. p. 291)
• dům U zlatého rytíře (Denisova č. 17)
• dům U Sedmi Ďáblů (Denisova č. 7)
• Podštatského palác (Ztracená č. 2)
• dům U zlaté štiky (Horní náměstí)
• dům U černého psa (Horní náměstí)
• dům Petra Pino (Horní náměstí 15, Školní ul. 2)
• dům „U zlatého jelena“ (Horní náměstí 16)
• čtvrtý poštovní dům (Horní náměstí 18)
• císařská pošta (Horní náměstí 26)
• první poštovní dům z r. 1589 (Riegrova ul. č. 19)
• dům Lípy slovanské (Riegrova ul. č. 33)
• Spannerův dům (ul. 8. května 22)
• budova pěveckého spolku Žerotín z roku 1928 (Sokolská 17)
• bývalý kupecký dům s arkádami a malovanými trámovými stropy v patře (Dolní náměstí 7)
• dům „U černého koně“ (Dolní náměstí 44)
• masné krámy z r. 1586 s divadlem v patře (Dolní náměstí 40)
• třetí poštovní dům „U žlutého lva“ (Dolní náměstí 34)
• tři bývalé kupecké domy z 15. století (Dolní náměstí 2, 3 a 4)
• Žerotínův dům = Žerotínský palác, později městské purkrabství (Purkrabská 2)
• domy na Žerotínově náměstí č. 4 až 12 jsou renesanční a barokní
• bývalý jezuitský seminář z r. 1720, dnes Cyrilometodějská teologická fakulta UP (Univerzitní náměstí 1)
• vikářský dům Ignáta Wurma z 18. st. (Wurmova ul. 1)

[editovat] Jiné

• bývalá nová katedrální škola z let 1562 a 1827 (Mlčochova 3)
• první budova Stavovské akademie z r. 1725 (Křížkovského 5)
• druhá budova Stavovské akademie z r. 1773 (Sokolská 21)
• část budovy Mořických kasáren z 2. pol. 18. st. (Zámečnická 3)
• Mořická fara z r. 1683 (Opletalova ul. 10)
• bývalý měšťanský pivovar z r. 1716 (Lafayettova ul. 12 a 14)
• bývalá občanská beseda (Dolní náměstí 29, dnes banka)
• bývalý měšťanský špitál upravený r. 1778 (Kateřinská 8)

[editovat] Doporučená literatura

• Kšír J. (1969) Olomoucké renesanční portály. - Práce odboru společenských věd Vlastivědného ústavu v Olomouci č. 24, Vlastivědný ústav v Olomouci, Olomouc, 36 pp.
• Nather, William (2005, 2006) Kroniky olomouckých domů. - Vydavatelství Univerzity Palackého.
• Pojsl M. & Londin V. (2003) Dvanáct století naší architektury. - Olomouc s. r. o., Olomouc, 208 pp., ISBN 80-7182-163-2
• Zatloukal, Pavel (1981) Olomoucká architektura 1900-1950. - Olomouc
• Zatloukal, Pavel (1983) Olomoucká architektura 1950-1983. - Olomouc.
• Zatloukal, Pavel (2002) Příběhy z dlouhého století. - Olomouc, ISBN 80-85227-49-5

Filmové záznamy

• Šumná Olomouc (1996)

Externí odkazy

• Seznam objektů v městské památkové rezervaci Olomouc

[editovat] Související články

• seznam církevních staveb v Olomouci