Architráv

Architráv nesený korintskými sloupy; Martův chrám na Augustově fóru v Římě, Itálie.

Architráv, jinak také zvaný epistýlion, epistylos nebo násloupí, je vodorovný pravoúhlý překlad (břevno) nesený podporami (sloupy nebo pilíři). Název vznikl spojením řeckého slova archai (první) a latinského trabs (kláda, břevno).

[editovat] Historie

Architráv byl poprvé v jednoduché formě použit již na monumentálních stavbách ve starověkém Egyptě. Zde býval přitesán do tvaru pravidelného hranolu a byl zpravidla tvořen jedním kusem kamene (přičemž v Karnaku je 8 m dlouhý).

V antické a odvozené architektuře se nazývá architrávem ta část kladí, která leží přímo na hlavicích sloupů nebo na pilířích. V řecké architektuře se uplatňuje ve sloupovém řádu, kdy v dórském slohu je hladký a případně nahoře ukončený páskem a v jónském a korintském slohu je členěn třemi a někdy i dvěma podélnými pásky. V tom případě byl architáv složen až ze tří kusů kladených vedle sebe a nebo (konstrukčně nesprávně) i na sebe (například v chrám v Paestu nebo v Agrigentu).

V helénistickém slohu byl často tvořen jedním kusem, zatímco v římské architektuře byl často sestrojen jako klenba s přímým obloukem a architráv se stal pouze dekoračním prvkem.

Tento architektonický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.