Arginin

Arginin
Obecné
Systematický název	2-amino-5-guanidinovalerová kyselina 2-amino-5-(ureido)pentanová kyselina
Triviální název	Arginin
Funkční vzorec	NH2C=NH2-NH-CH2CH2CH2CHNH2-COOH
Sumární vzorec	C6H14N4O2
Vzhled	Bezbarvá pevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS	157-06-2 (D), 74-79-3 (L)
PubChem	{{{PubChem}}}
ChEBI	{{{ChEBI}}}
Vlastnosti
Molární hmotnost	174,2 g/mol
Teplota tání	244 °C
Hustota	1,1 g.cm-3
Disociační konstanta pKa	2,03; 9,00; 12,10
Rozpustnost ve vodě	148,7 g·l−1 (20 °C)
Izoelektrický bod	10,76
NFPA 704
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Arginin (zkratka Arg nebo R) je biogenní aminokyselina obsahující bazickou guanidinovou skupinu. Patří mezi tzv. semiesenciální aminokyseliny, je esenciální jen v době růstu. Během proteosyntézy je kódována triplety CGU, CGC, CGA, CGG, AGA a AGG.

Arginin je součástí bílkovin, je intermediátem ornitinového cyklu, ve kterém je syntetizována močovina, dále je arginin výchozím metabolitem syntézy oxidu dusnatého, což je kromě jiného tkáňový hormon způsobující vazodilataci, a podílí se na biosyntéze kreatinu. Skrze ornithin (který vzniká z argininu v ureosyntetickém cyklu) je prekursorem polyaminů sperminu a spermidinu.

[editovat] Biosyntéza

Arginin je meziproduktem syntézy močoviny - v reakci katalyzované argininsukcinasou je reverzibilně štěpen argininsukcinát na arginin a fumarát. Reakce probíhá v ledvinách a játrech.

[editovat] Degradace

Při degradaci argininu je nejprve hydrolyticky štěpena guanidinová skupina. Vzniká ornithin, který prochází transaminací oxidací. Vzniklá kyselina glutamová může být dále transaminována na 2-oxoglutarát, který je jednou z látek Krebsova cyklu. Arginin je glukoplastická aminokyselina.

Tento biochemický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

[editovat] Související články

• aminokyseliny
• močovinový cyklus
• ornitin
• močovina
• oxid dusnatý
• kreatin
• polyaminy
• guanidylová skupina
• lysin
• histidin

[editovat] Literatura

• MURRAY, Robert K., et al. Harperova biochemie. Z angl. 23. vyd. přel. Lenka Fialová et. al. 4. vyd. v ČR. Praha: H & H, 2002. ix, 872 s. ISBN 80-7319-013-3.
• MURRAY, Robert K., et al. Harperova biochemie. Z angl. 23. vyd. přel. Lenka Fialová et. al. 3. vyd. v ČR. Praha: H & H, 2001. ix, 872 s. ISBN 80-7319-003-6.
• MURRAY, Robert K., et al. Harperova biochemie. Z angl. 23. vyd. přel. Lenka Fialová et. al. 2. vyd. v ČR. Praha: H & H, 1996. ix, 872 s. ISBN 80-85787-38-5.