Argos

Argos - (latinsky Argus) je v řecké mytologii jméno několika postav.

[editovat] Argos - stooký pastýř

Záletný nejvyšší bůh Zeus se zamiloval do kněžky Íó a před svou žárlivou manželkou Hérou ji skryl v podobě krávy. Ovšem Héra zjistila, jak se věci mají a Dia přemluvila, aby jí krávu daroval. Nechala ji potom hlídat stookým (někdy ovšem popisovaným jako jednooký či čtyřoký) pastýřem Argem, obrem z pradávných dob, konajícím většinou dobro.

Zeus poslal boha Herma, aby pastýře zabil. Poté Héra poslala na začarovanou Íó velkého ováda, který ji zahnal až severozápadnímu moři, které bylo po ní nazváno mořem Iónským. Tam však pouť Íó neskončila, prchala před ovádem až do Egypta, kde porodila Diova syna Epafa.

Argovýma očima pak Héra ozdobila paví ocas.

[editovat] Argos - stavitel lodi

Jiný Argos byl synem Arestora. Proslavil se tím, že postavil slavnou loď Argó, na níž Argonauti pluli do Kolchidy pro zlaté rouno. Loď provázela a chránila na cestě bohyně Athéna. Vůdcem výpravy byl Iásón, právoplatný nástupce trůnu v Iólku, který se však naplnění svého práva nikdy nedočkal. Jménem Argos prý také Argonauti nazvali místo, kde loď poprvé na své dlouhé cestě přistála.

[editovat] Argos - syn Frixův

Nositelem jména Argos byl také nejstarší syn Frixa, syna orchomenského krále Athamanta a bohyně oblaků Nefelé. Frixos byl jako dítě počátkem legendy o zlatém rounu, když ho před obětováním bohům unesl i se sestrou Hellé zlatý beran do daleké Kolchidy. Tam se oženil s Chalkiopé a měl s ní čtyři syny, nejstaršího Arga, nejmladší se jmenoval Frontis.

[editovat] Argos - syn Dia a Nioby

Syn Dia a Nioby, dcery krále v Argu Forónea, jehož zemi získal Tak pak byla nazvána po novém králi.

[editovat] Argos - Odysseův pes

Když se Odysseus vrátil po dlouhém putování z trojské války, byl jeho stařičký pes Argos jediný, kdo svého pána poznal.

[editovat] Argos - město

Město při vrchu Larissa, hlavní město řecké Argolidy, východně od Lakónie a Arkadie, jedno ze středisek mykénské kultury. Vedlo mnoho válek proti Spartě, vyvrátilo v roce 468 př. n. l. Mykény a Tiryos, spravovalo nemejské hry. Bylo jedním z prvním demokratických území spřátelených s Athénami.

[editovat] Reference

• Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky
• Publius Ovidius Naso, Proměny
• Rudolf Mertlík, Starověké báje a pověsti
• Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí