Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Arktida je název pro oblast okolo severního pólu. Název pochází z řeckého slova αρκτος, které znamenalo medvěd a vztahuje se k souhvězdí Malý medvěd a Velká Medvědice a na hvězdu Polárku.
Obsah |
Hranice Arktidy lze stanovit různými způsoby. Nejčastěji se definuje buď jako oblast na sever od severního polárního kruhu, tj. 66°32’ sev. šířky (v tom případě zabírá oblast o rozloze 21,18 mil. km²), nebo jako oblast na severní polokouli, v níž průměrná teplota ani v létě nepřesahuje 10 stupňů Celsia. Její hranice se přibližně kryje s hranicí lesa. V současné době má takto vymezená Arktida rozlohu více než 26 mil. km². Z politického hlediska je Arktida definována jako oblast ležící na území 8 arktických států (Norsko, Finsko, Rusko, USA, Kanada, Island, Grónsko (Dánsko), včetně Laponska.
Většinu plochy Arktidy zaujímá Severní ledový oceán, převážnou část roku zamrzlý nebo s plovoucími ledovými krami, které cirkulují kolem pólu. Zbytek připadá na severní okraje Evropy, Asie, Grónska a Severní Ameriky včetně přilehlých ostrovů.
|
|
Arktidské klima je ovlivňováno relativním oteplujícím vlivem moře (mořské proudy) a relativně ochlazujícím vlivem pevniny, zejména v zimním období (pevninské ledovce a studené vnitrozemské klima).
Na Severním pólu dosahuje v létě teplota 0 - 3 °C, v zimě se pohybuje okolo -30 až -40 °C. Extrémní teploty se vyskytují zejména v oblasti kontinentální Sibiře a Severní Ameriky, kde např. v okolí východosibiřského Ojmjakonu dosahují zimní minima -78°C a letní maxima přesahují +30 °C.
Globální oteplování v posledních desetiletích se nejzřetelnějí projevuje právě v polárních oblastech a způsobuje tání pevninských ledovců i mořského kerného ledu. Tato situace může v blízké budoucnosti významně ovlivnit nejenom stoupání mořské hladiny, ale i celosvětové změny klimatu v důsledku změn působení a tras mořských proudů.
Původními obyvateli Arktidy jsou už po tisíciletí Eskymáci, kteří sami sebe nazývají Inuité (Lidé). Naučili se žít v těchto nehostinných polárních krajích Severní Ameriky a Grónska. Kolem polárního kruhu na Aleutských ostrovech žijí Aleuté, kočovní Laponci (Saamové) obývají severní Skandinávii a Čukčové osídlili severovýchodní Sibiř, kde chovají stáda sobů. Polární Eskymáci, nejseverněji žijící lidé na světě, obývají zemi věčného ledu v Qaanaaqu v severozápadním Grónsku, necelých 1 600 km od severního pólu.
Arktida je převážně oblast ledu, sněhu a nezalesněné zmrzlé půdy. I přes nehostinné prostředí však není Arktida mrtvou oblastí, ale překypuje životem. Od jednoduchých organismů žijících v ledě, přes pestrou skladbu mořského života, mořských a suchozemských savců až po lidské osídlení.
Prvními objeviteli v moderním slova smyslu byli zřejmě Vikingové, kteří v r. 870 objevili island, r. 986 Grónsko a okolo roku 1000 vstoupil Leif Eriksson poprvé na území Severní Ameriky (Cap Dyer, Baffinův ostrov). V roce 1194 byl objeven Svalbard (Špicberky).
Oblast je strategickou i z pozice supervelmocí, jelikož přelet přes Arktidu byl v dobách Studené války nejkratší spojnicí mezi soupeřícími velmocemi. Stavba vojenských základen v oblasti na sebe nenechala dlouho čekat.
Na počátku 21. století vyvstala také otázka nároků na mořské dno v této oblasti. Jsou předpoklady, že se zde nacházejí ložiska surovin, o něž jeví zájem všechny státy oblasti. V roce 2007 zahájilo Rusko výzkumy, mající zdůvodnit jeho nároky na oblast až k pólu.