Armstrong Whitworth F.K.8

Armstrong Whitworth F.K.8 byl britský dvoumístný víceúčelový letoun vyráběný firmou Armstrong Whitworth během první světové války.

[editovat] Vývoj

Letoun (přezdívaný „Big Ack“) navrhl nizozemský letecký konstruktér Frederick Koolhoven jako nástupce typů Royal Aircraft Factory B.E.2c a Armstrong Whitworth F.K.3. F.K.8 byl odolnější letoun s muhotnějším trupem a se spolehlivým, vodouchlazeným motorem. Jeho přímým konkurentem byl Royal Aircraft Factory R.E.8. První let nového typu se uskutečnil v květnu 1916 a byl dodáván Ústřední letecké škole Royal Flying Corps v Upavon. I když se ovládal snadněji než R.E.8 a byl odolnější, jeho výkony byly ještě nevýraznější a rovněž sdílel vrozenou stabilitu obdobných typů z Royal Aircraft Factory. I přes to bylo celkem vyrobeno 1650 kusů a F.K.8 sloužil po boku R.E.8 až do konce války. V době podepsání příměří se u jenotek RAF nacházelo 694 kusů F.K.8. Stroje pozdějších výrobních sérií měly aerodynamičtější tvary – původní těžkopádný podvozek a velké krabicovité chladiče byly nahrazeny vhodnějšími.

Letouny F.K.8 byly ve své době neobvyklé pro své dvojité řízení, které umožňovalo převzít pozorovateli řízení v případě pilotova zranění.^[1]

[editovat] Válečné nasazení

F.K.8 tvořil výzbroj několika perutí ve Francii, Makedonii, Palestině a na domácích (britských) ostrovech. U posádek byl oblíbenější než jeho známější současník R.E.8. První perutí vyzbrojenou novým typem se stala 35. peruť RAF. Hlavním úkolem strojů F.K.8 bylo provádět průzkum, ale byly využívány i k lehkému bombardování. Při bombardovacích misích mohly nosit až šest 40lb fosforových pum nebo až čtyři 65lb pumy nebo dvě 112lb pumy na závěsnících pod křídly.^[2]

Dva piloti F.K.8 získali Kříž královny Viktorie: 27. března 1918 Second Lieutenant Alan Arnett McLeod z 2. perutě RFC a 10. srpna 1918 kapitán Ferdinand Maurice Felix West z 8. perutě RAF.

Jak R.E.8, tak F.K.8 měly být ve službě nahrazeny novou verzí stroje Bristol Fighter s motorem Sunbeam Arab. Ale protože nový motor ve svých výkonech zklamal, nové verze Bristol Fighteru se do služby nikdy nedostala. Po válce byl F.K.8, stejně jako R.E.8, urychleně vyřazen ze služby – poslední peruť, 150. peruť RAF, byla rozpuštěna Kirecu v Řecku 18. září 1919.

[editovat] Civilní služba

Celkem osm letounů létalo po válce s civilními registračními značkami. Z nich dva v Austrálii u Queensland and Northern Territory Aerial Services (pozdější Qantas).

[editovat] Uživatelé

[editovat] Civilní

• Austrálie: QANTAS

[editovat] Vojenští

• Velká Británie: Royal Flying Corps/Royal Air Force (perutě číslo 2, 8, 10, 17, 31, 35, 39, 47, 50, 55, 82, 98, 142 a 150)

[editovat] Specifikace (F.K.8)

Data podle The Encyclopedia of World Aircraft^[3]

[editovat] Technické údaje

• Posádka: 2
• Délka: 9,58 m
• Rozpětí: 13,26 m
• Výška: 3,33 m
• Plocha křídel: 50,17 m²
• Plošné zatížení: kg/m²
• Prázdná hmotnost: 869 kg
• Maximální vzletová hmotnost : 1275 kg
• Pohonná jednotka: 1x 6válcový motor Beardmore
• Výkon pohonné jednotky: 160 k (112 kW)

[editovat] Výkony

• Maximální rychlost: 153 km/h na úrovni hladiny moře
• Dolet: 3 hod
• Dostup: 3960 m
• Stoupavost:

[editovat] Výzbroj

• 160 lb (73 kg) pum
• 2x kulomet

[editovat] Odkazy

[editovat] Reference

1. ↑ MUNSON, Kenneth. Aircraft of World War I. [s.l.] : Ian Allan, 1967. ISBN 0-7110-0356-4.
2. ↑ MASON, Francis K. The British Bomber Since 1914. London : Putnam Aeronautical Books, 1994. ISBN 0-85177-861-5.
3. ↑ DONALD, David; LAKE, Jon. Encyclopedia of World Military Aircraft. London : AIRtime Publishing, 1996. ISBN 1-880588-24-2.

[editovat] Zdroje

• Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Armstrong Whitworth F.K.8 na anglické Wikipedii.
• TAYLOR, John W.R. Armstrong Whitworth F.K.8 - Combat Aircraft of the World from 1909 to the present. New York : G.P. Putnam's Sons, 1969. ISBN 0-425-03633-2.

[editovat] Externí odkazy

• (en) Armstrong Whitworth F.K.8