Arthur C. Clarke

Arthur Charles Clarke
Arthur C. Clarke
Narození
Datum:	16. prosince 1917
Místo:	Minehead
Úmrtí
Datum:	19. března 2008
Místo:	Kolombo
Citát
Dostatečně pokročilou technologii nelze odlišit od magie.

Sir Arthur Charles Clarke (16. prosince 1917, Minehead, Velká Británie – 19. března 2008, Kolombo, Šrí Lanka) byl britský autor science fiction a vynálezce, nejvíce známý svým románem 2001: Vesmírná odysea. Společně s Robertem Heinleinem a Isaacem Asimovem byli nazýváni „Velkou trojkou science fiction“. Byl předním představitelem hard science fiction a technického optimismu.

2001: Vesmírná odysea vznikala současně s filmovou verzí režiséra Stanley Kubricka. Byla inspirována Clarkovou povídkou Hlídka (The Sentinel), ale během přípravy scénáře se rozrostla v celý román. Kubrick přišel za Clarkem se žádostí o román, podle kterého bude možné natočit „příslovečně dobrý vědeckofantastický film“. To vyústilo ve skutečně jedinečnou spolupráci v celé historii sci-fi filmů.

Clarke napsal také mnohé jiné knihy včetně Setkání s Rámou (na tu později navázala celá série knih napsaných ve spolupráci s Gentry Leem), tří pokračování Vesmírné odyssey a mnoha příběhů vážných i humorně laděných – například povídka Hvězda o duchovním dilematu jezuitského kněze na archeologické expedici v dalekém vesmíru.

Clarke byl vynálezce geostacionární telekomunikační družice. S myšlenkou satelitu zavěšeného na pevném místě na obloze přišel dávno před vypuštěním první družice – už v roce 1945.

Clarkovým jménem byla pojmenována planetka – „4923 Clarke“ a dinosaurus „Serendipaceratops arthurcclarkei“ objevený v australském Inverlochu.

Velkou část života strávil na Šrí Lance, kde také přežil tsunami v roce 2004.

[editovat] Životopis

Clarke se narodil v pobřežním městě Minehead v hrabství Somerset v jihozápadní Anglii do farmářské rodiny. V zhruba deseti letech se jeho zálibou stalo sbírání zkamenělin a poté pozorování hvězd. Kvůli svému zájmu o astronomii si postavil vlastní malý teleskop. Dalším jeho výtvorem byl fotofon – přístroj pro přenos zvuku pomocí měnící se intenzity světla. Někdy v této době se mu do ruky dostal časopis Amazing Stories, publikující fantastické povídky. Takovéto americké časopisy se do Anglie dostávaly jako lodní balast. Během studia Huishova gymnázia v Tauntonu začal psát vlastní povídky. V roce 1934 vstoupil do Britské meziplanetární společnosti.

Po gymnáziu si nemohl dovolit pokračovat ve studiu a tak odešel do Londýna, kde pracoval jako účetní revizor na ministerstvu školství. Zároveň se rozhodl stát se profesionálním spisovatelem. Setkal se s Walterem Gillingsem, vydavatelem časopisu Scientification, který mu otiskl dva články v letech 1938 a 1939 (jeden shrnoval soudobé poznatky o Sluneční soustavě, druhý se týkal možností letu raketou na Měsíc).

Během Druhé světové války sloužil v britském královském letectvu (RAF) jako instruktor pro práci s radarem. V říjnu 1945 otiskl v časopise Wireless World myšlenku, jak pomocí tří družic zajistit celosvětový příjem televizního signálu. Bohužel pro něj však je v Británii k udělení patentu potřeba dvou fungujících exemplářů vynálezu. Takto Clarke mohl jen v roce 1962, kdy se jeho myšlenka uskutečnila, publikovat v časopise článek Jak jsem přišel o miliardu dolarů vynalézáním Telstaru ve volném čase. Díky tomu je dnes známý jako vynálezce telekomunikační družice a na jeho počest je geostacionární oběžná dráha někdy nazývána Clarkova. Kromě tohoto vynálezu publikoval Clarke za války ještě jiný článek: Raketa a válka budoucnosti o spojení rakety a jaderné hlavice, díky němu získal stipendium k dalšímu studiu.

Roku 1946 se stává předsedou Britské meziplanetární společnosti a pracuje na vývoji automatických přistávacích systémů. V letech 1946 – 1948 získal bakalářský titul z fyziky a teoretické i aplikované matematiky na King's College (získal červený diplom). V tomto roce mu John W. Campbell zaplatil 180 dolarů za povídku Rescue Party pro časopis Astouding Stories. V roce 1948 mu v časopise vychází jeho první větší dílo Proti pádu noci, později přepracované jako Město a hvězdy.

Roku 1956 se přestěhoval do Colomba na Šrí Lance (tehdy ještě Cejlon). Tamní prostředí jej inspirovalo k napsání románu Rajské fontány, v němž popisuje ideu vesmírného výtahu. Na počátku své kariéry se také zajímal o paranormální jevy, což zužitkoval v románu Konec dětství. Již před dlouhou dobou se od všelijakých pseudověd distancoval, vždy však obhajoval výzkum na poli telekineze a podobných jevů. Je také známý ze svých dvou seriálů: Tajemný svět Arthura C. Clarka (1981) a Svět tajemných sil Arthura C. Clarka (1984).

Od roku 1988 byl upoután na kolečkové křeslo. V roce 1988 se začalo oficiálně mluvit o udělení rytířského titulu. To bylo pozdrženo během vyšetřování jeho obvinění z pedofilie vzneseného bulvárním časopisem The Sunday Mirror. Clarke byl očištěn od tohoto obvinění v roce 2000. Jeho zdravotní stav v této době mu však neumožnil odcestovat do Londýna a převzít tuto poctu od královny osobně. Slavnostní ceremoniál se tedy uskutečnil za přítomnosti britského vysokého komisaře přímo v Colombu. Byl čestným předsedou Institutu pro spolupráci ve vesmíru.

V roce 1962 byl za své knihy a články navržen na cenu UNESCO: Kalingovu cenu za popularizaci vědy. Roku 1986 založil Cenu A. C. Clarka, která se každoročně uděluje nejlepšímu sci-fi románu vydanému na britské půdě.

Arthur C. Clarke zemřel 19. března 2008 nedlouho po svých 90 narozeninách v Kolombu na Šrí Lance, kde žil od roku 1956. V posledních měsících svého života trpěl respiračními problémy.

[editovat] Dílo

[editovat] Vesmírná odysea

• 2001: Vesmírná odysea, Svoboda 1971 (2001: The Space Odyssey, 1968)
• 2010: Druhá vesmírná odysea, Práce 1991 (2010: Odyssey Two, 1982)
• 2061: Třetí vesmírná odysea, Práce 1991 (2061: Odyssey Three, 1988)
• 3001: Poslední vesmírná odysea, Baronet 1996, ISBN 80-7214-032-9 (3001: The Final Odyssey, 1997)

[editovat] Ráma

• Setkání s Rámou, Svoboda, 1984 (Rendezvous with Rama, 1973
• Návrat Rámy, Baronet, 1994, ISBN 80-85621-90-8 (Rama II, 1989) – spoluautor Gentry Lee
• Zahrada Rámova, Baronet, 1994, ISBN 80-85621-91-6 (The Garden of Rama, 1991) – spoluautor Gentry Lee
• Ráma tajemství zbavený, Baronet, 1995, ISBN 80-85621-21-5 (Rama Revealed, 1993) – spoluautor Gentry Lee

Do série ještě patří knihy Poslové Rámových světů a Noc dvojího úplňku, jejichž autorem je Gentry Lee.

[editovat] Oko času/Odysea času

• Oko času, Baronet 2005 (Time's Eye, 2004) – spoluautor Stephen Baxter
• Sluneční bouře, Baronet 2006 (Sunstorm, 2005) – spoluautor Stephen Baxter
• Prvorození, Baronet 2008 (Firstborn, 2007) – spoluautor Stephen Baxter

[editovat] Jiné romány

• Prelude to Space, 1951
• Marťanské písky, Baronet 1998, ISBN 80-7214-132-5 (The Sands of Mars, 1951)
• Islands in the Sky, 1952
• Konec dětství, Laser 1992, ISBN 80-85601-06-0 (Childhood's End, 1953)
• Světlo Země, Laser, 1992 (Earthlight, 1955)
• Město a hvězdy, Laser 1992, ISBN 80-85601-11-7 (The City and the Stars, 1956)
• Hluboké pastviny, Baronet 1997, ISBN 80-85890-99-2 (The Deep Range, 1957)
• Měsíční prach, SNKLU, 1965 (A Fall of Moondust, 1961)
• Ostrov delfínů, Mustang 1997, ISBN 80-7191-165-8 (Dolphin Island, 1963)
• Sestupová dráha (Glide Path, 1963)
• Impérium, Baronet 1996, ISBN 80-85890-66-6 (Imperial Earth, 1975)
• Rajské fontány, Odeon 1982 (The Fountains of Paradise, 1979)
• Zpěv vzdálené Země, Bonus Press, 1993, ISBN 80-85621-15-0 (The Songs of Distant Earth, 1986)
• Kolébka, Baronet 1996 (Cradle, 1988) – spoluautor Gentry Lee
• Proti pádu noci (Beyond the Fall of Night, 1990) – spoluautor Gregory Benford
• Duch z Grand Banks, Polaris 1996, ISBN 80-8599-22-1 (The Ghost from the Grand Banks, 1990)
• Kladivo boží (The Hammer of God, 1993)
• Desátý stupeň (Richter 10, 1996) – spoluautor Mike McQuay
• Spoušť (The Trigger, 1999) – spoluautor Michael P. Kube-McDowell
• Svit vzdálených dní, Baronet 2001 (The Light of Other Days, 2000) – spoluautor Stephen Baxter
• The Last Theorem, 2008 - spoluautor Frederik Pohl

[editovat] Sbírky

• Oceánem hvězd, Praha 1962 (Across the Sea of Stars, 1959):

Konec dětství, Earthlight a 18 dalších

• Zpráva o třetí planetě, Práce 1982, ISBN 24-007-82
• Hlídka, Knižní Klub 1994 (The Sentinel, 1983):

Záchranná výprava, Anděl strážný, Mez pevnosti, Hlídka, Jupiter V, Útočiště, Sluneční vítr, Setkání s medúzou a Zpěvy vzdálené Země

• Zkazky z planety Země, Baronet 1996, ISBN 80-7176-426-4 (Tales From Planet Earth, 1990)
• Historky od Bílého jelena, Polaris 2001 (Tales from the White Hart, 1957)
• Devět miliard božích jmen, Baronet 2002, ISBN 80-7214-455-3 (The Nine Billion Names of God, 1967)
• Směr času, Polaris 2002, ISBN 80-7332-002-9
• Výprava na Zemi, Baronet 2007, ISBN 978-80-7214-997-1 (Expedition to Earth, 1953)
• Povídky z deseti světů, Baronet 2007, ISBN 978-80-7384-054-9 (Tales of Ten Worlds, 1962)

• Reach for Tomorrow, 1956
• The Other Side of the Sky, 1958
• From the Ocean, From the Stars, 1962

The City and the Stars, The Deep Range, The Other Side of the Sky

• An Arthur C. Clarke Omnibus, 1965:

Konec dětství, Prelude to Space a Expedition to Earth

• Prelude to Mars, 1965:

Prelude to Space, The Sands of Mars

• The Lion of Comarre & Against the Fall of Night, 1968
• An Arthur C. Clarke Second Omnibus, 1968:

A Fall of Moondust, Earthlight, The Sands of Mars

• Of Time and Stars, 1972
• The Wind from the Sun, 1972
• The Best of Arthur C. Clarke, 1973
• Four Great SF Novels, 1978:

Město a hvězdy, The Deep Range, Měsíční prach, Setkání s Rámou

• More Than One Universe, 1991
• The Collected Stories of Arthur C. Clarke, 2000

[editovat] Povídky a novely

• Hvězda
• Devět miliard božích jmen
• Setkání s medůzou

[editovat] Nefantastické

• The Exploration of Space, 1951
• The Challenge of the Space Ship, 1959
• Glide Path: To The Heart of Experimental Technology.In WWII!, 1963
• Ztracené světy 2001, Eminent 2001, ISBN 80-7289-054-5 (Lost Worlds of 2001, 1972)
• 1984: Spring a Choice of Futures, 1984
• How the World was One: Beyond the Global Village, 1992
• By Space Possesses: Essays on the Exploration of Space, 1993
• Greetings, Carbon-Based Bipeds!: Collected Works 1934-1988, 1999
• From Narnia to a Space Odyssey: The War of Letters Between Arthur C. Clarke and C.S. Leiws, 2003 – spoluautor C. S. Lewis

[editovat] Filmová zpracování

• 2001: Vesmírná odysea (A Space Odyssey) (1966) – viz výše
• 2010: The Year We Make Contact (1984) – dle románu 2010: Druhá vesmírná odysea
• Rendezvous with Rama (2009?) – dle románu Setkání s Rámou, film je ve stádiu příprav

[editovat] Ocenění

• Cena Hugo (3 + 1 retro)
  • 1954 – povídka – Hvězda
  • 1973 – román – Setkání s Rámou
  • 1980 – román – Rajské fontány
  • 2004 – povídka, retro – Devět miliard božích jmen
• Cena Nebula (3)
  • 1973 – novela – Setkání s medůzou
  • 1974 – román – Setkání s Rámou
  • 1980 – román – Rajské fontány
• Cena Locus (1)
  • 1974 – román – Setkání s Rámou
• British SF
  • 1974 – Setkání s Rámou
• Campbell Memorial Award
  • 1974 – román – Setkání s Rámou
• Jupiter Award
  • 1974 – Setkání s Rámou

[editovat] Citáty

Projekt Wikicitáty má sbírku citátů na téma

Arthur C. Clarke

• Dostatečně pokročilou technologii nelze odlišit od magie.

Jediný způsob, jak se můžeme dostat za hranice možného, je ponořit se do nemožného.

[editovat] Viz také

• Svět záhad Arthura C. Clarka A-Z (kniha Simona Welfara a Johna Fairleyho)

[editovat] Externí odkazy

Seznam děl
v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je
Arthur C. Clarke

• Životopis na SciFiWorldu
• Bibliografie na SciFiWorldu
• Biografie a bibliografie na LEGIE

• The Arthur C. Clarke Foundation - anglicky
• A. C. Clarke na ISFDB - anglicky

[editovat] Zdroje

• Neff, O., Olša, J.: Encyklopedie literatury science fiction. AFSF a H&H, Praha 1995. ISBN 80-85390-33-7