Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Isaac Asimov (2. ledna, 1920 Petroviči (Петровичи), Gorecký újezd Mogilevské gubernie, Rusko (dnes v Bělorusku) – 6. dubna, 1992 New York, USA) byl americký spisovatel a biochemik.
Obsah |
Isaac Asimov se narodil 2. ledna 1920 v sovětském Rusku do židovské rodiny. To, že byl Žid, však nemělo v jeho životě žádnou váhu. V roce 1923 celá rodina emigrovala do USA. Stal se americkým občanem v roce 1928. Asimov se nikdy nenaučil rusky a nikdy svou rodnou zemi nenavštívil. Isaac vyrůstal v Brooklynu v New Yorku. Jeho otec měl malý obchod se smíšeným zbožím, ve kterém se Asimov poprvé setkal časopisy a novinami. Asimov se naučil sám číst v pěti letech, své první články začal psát už v jedenácti a od devatenácti je dokonce prodával do různých časopisů. Po vystudování střední školy nastoupil Asimov na Kolumbijskou univerzitu, kde promoval v roce 1939.
Během druhé světové války sloužil Asimov na námořní základně ve Filadelfii. Po válce v roce 1948 dokončil studia a stal se doktorem biochemie. Začal pracovat jako učitel biochemie na Bostonské univerzitě. Od roku 1958 se stává profesionálním spisovatelem. Asimov byl dvakrát ženatý. Poprvé se oženil s Gertrude Blugerman v roce 1942. Spolu měli dvě děti, syna Davida a dceru Robyn Joan podle které vytvořil postavu Wandy Seldon. Wanda byla vnučkou hlavního hrdiny knih o Nadaci Hariho Seldona. Manželství se rozpadlo v roce 1973 a rok po té se Asimov opět oženil. Vzal si americkou autorku sci-fi Janet O. Jeppson. Isaac Asimov zemřel v roce 1992 v New Yorku. Po jeho smrti jeho druhá žena odhalila, že jeho smrt byla zapříčiněna nemocí AIDS. Při operaci v roce 1983 byla Asimovovi podána krev, která byla HIV pozitivní.
Asimov trpěl klaustrofilií, což je přímý opak ke klaustrofobii. Miloval malé uzavřené prostory. Toto mělo velký vliv na jeho dílo. Především na romány Ocelové jeskyně, Nahé Slunce a Roboti úsvitu, a hlavní postavu první povídky ze série Nadace. Lidé na Zemi v těchto románech žijí v podzemních městech a panicky se bojí otevřeného prostoru. Velkým paradoxem je, že Asimov se bál létat letadlem. Jeho dílo, především romány o Nadaci, je plné kosmických letů a meziplanetárních válek a Asimov za celý svůj život letěl v letadle pouze dvakrát. Zajímavostí je také, že Asimov se nikdy nenaučil plavat či jezdit na kole. Přestože nikdy nebojoval proti náboženství jako takovému, byl proti spoléhání se na víru v neověřitelné.
Jeho dílo zahrnuje velké množství beletrických i vědeckých prací, z nichž v češtině vyšel jen nepatrný zlomek. Je známý hlavně svými díly z vědecko-fantastického žánru (sci-fi) a populárně vědeckými knihami. Nejznámějším Asimovým dílem je série Nadace (Foundation), kterou později spojil s dalšími dvěma sériemi o galaktické říši (Galactic Empire Series) a o robotech (Robot series).
Robotům se Asimov věnoval celý život. První povídku o robotovi napsal v rozmezí 10.–22. května 1939. Jmenovala se „Robbie“ a můžete ji najít ve sbírce povídek Já, robot. Napsal bezpočet povídek a několik knih o této problematice. Mezi nejznámější patří sbírka povídek Já, robot. Je tvůrcem tzv. zákonů robotiky. Asimov sám přiznal, že slovo robot je přejaté z dramatu Karla Čapka RUR z roku 1920. Sám Asimov toto drama přečetl a netajil se tím, že se mu dílo nelíbí.
Psal také detektivky, fantasy, velké množství „ne-fantastických“ knih. Celkem napsal nebo jako editor upravil kolem 500 knih a přibližně 90 000 dopisů nebo pohlednic. Jeho práce spadají do všech hlavních kategorií Mezinárodního desetinného třídění, k tzv. „velké trojce“ autorů sci-fi. Isaac Asimov byl humanista a racionalista. Asimov je všeobecně považován za mistra žánru vědecké fantastiky a za svého života společně s Robertem A. Heinleinem a Arthurem C. Clarkem patřil mezi tři nejlepší autory sci-fi.
Asimov je tvůrcem zákonů robotiky, které se časem staly dogmatem sci-fi literatury. Popisují, jakými pravidly se roboti mají chovat. Byly poprvé uvedeny v březnu 1942 v povídce „Hra na honěnou“ (Randaround). Povídka vyšla v časopise Astounding. Tuto povídku můžeme najít ve sbírce povídek Já, robot. Tři robotické zákony zní:
1) Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby mu bylo ublíženo.
2) Robot musí poslechnout člověka, kromě případů, kdy je to v rozporu s prvním zákonem.
3) Robot se musí chránit před poškozením, kromě případů, kdy je to v rozporu s prvním nebo druhým zákonem.
postupem byl přidán nultý zákon (v knize Roboti a Impérium, stvořen organickým robotem Daneelem R. Oliwavem):
0) Robot nesmí ublížit lidstvu nebo svou nečinností dopustit, aby mu bylo ublíženo.
Postupem doby byly pokusy zákony doplnit či pozměnit. Za zmínku stojí bulharští sci-fi autoři jako Lyuben Dilov či Nikola Kesarovski, kteří vytvořili další dva zákony robotiky:
4) Robot se musí vždy prokazovat jako robot.
5) Robot musí vědět to, že je robot.
