Aurora (křižník)

Křižník Aurora zakotvený v Petrohradě (2002)
Základní údaje
Zahájení stavby:	23. května 1897
Spuštěna na vodu:	24. května 1900
Aktivní od:	29. července 1903
Osud:	Vyřazena 17. listopadu 1948, přeměněna na muzeum
Technicko-taktická data
Výtlak:	6731 t
Délka:	126,8 m (416 stop)
Šířka:	16,8 m (55,1 stop)
Ponor:	7,3 m (24 stop)
Rychlost:	19 uzlů
Posádka:	578
Výzbroj:	1903: 8 děl ráže 152 mm (6 palců), 24 děl ráže 75 mm,8 děl ráže 37 mm,3 torpédomety 1917: 14 děl 152 mm,4 děla AA ráže 76 mm, kulomety, 3 torpédomety

Aurora (rusky: Аврóра) je ruský chráněný křižník, který v současnosti slouží jako muzeum v Petrohradu.

Byl nasazen v rusko-japonské válce a v první světové válce. Dne 7. listopadu 1917 na Leninův rozkaz vystřelil křižník Aurora salvu slepých nábojů jako signál pro dělostřelecký pluk, který zahájil útok na Zimní palác. Byla tak zahájena Říjnová revoluce. Od roku 1922 křižník sloužil jako výcviková loď. V průběhu druhé světové války byly lodní zbraně demontovány a použity k pozemní obraně Leningradu (Petrohradu), loď samotná byla poškozena bombardováním a potopena. Po válce byl křižník v letech 1945 – 1947 opraven a natrvalo zakotvil na řece Něvě v Leningradu jako symbol Říjnové revoluce. V roce 1957 se Aurora stala muzeem.

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Aurora (křižník)

Tento článek o válečné lodi je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.