Australopithecus

Australopithecus
Australopithecus afarensis
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia) Kmen: strunatci (Chordata) Třída: savci (Mammalia) Řád: primáti (Primates) Čeleď: hominidi (Hominidae) Rod: Australopithecus R.A. Dart, 1925
Druhy
†A. afarensis †A. africanus †A. anamensis †A. bahrelghazali †A. garhi

Australopithecus je rod vymřelých lidoopů, který patří k linii vedoucí k člověku. V překladu znamená „jižní opice“, protože žil na jihu Afriky.

Podle součastných představ žili asi na rozhraní třetihor a čtvrtohor to je asi 2 až 3 miliony let před naším letopočtem. Žili na území Afriky ve stepích a lesostepích. Australopithekové byli již vzpřímení, lebka připomínala spíše lebku opice (mozkovna měla objem 500 cm³), chrup se už blížil dnešnímu člověku – špičáky se téměř zarovnaly s ostatními zuby. Pračlověk měřil kolem 120 cm a vážil kolem 35 kg (asi jako dnešní osmileté dítě). Vyskytoval se asi před 4,5 miliony let.

Živil se převážně rostlinnou potravou – sběr plodů a drobných živočichů. Žil ve tlupách pod převisy skal nebo pod jednoduchými přístřešky z křoví a větví. Používal jednoduché nástroje z kostí, klacků a kamenů. Největším nalezištěm australopitheca je Tanzanie. Měl výrazné nadočnicové oblouky.

Nejdůležitějším z nálezů je AL 288-1 „LUCY“

Tento článek o primátech je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Aferensis A.Aferensis byl pojmenován v roce 1978 D. Jonhansonem a Tim Whitem. Je to jeden z více prozkoumaných Australopitheků, díky mnohým nálezům. Bylo nalezeno více než 300 fosilií tohoto druhu převážně v Tanzanii, Keňe a Etiopii. Australopithecus afarensis žil přibližně před 4.1 až 2.7 milionu let. Hlavni znaky A.Aferensis- Nízké čelo -Kostěný oblouk nad očima -Plochy nos -zuby jsou podobné dnešnímu člověku -pánev a kosti nohy jsou podobné dnešnímu člověku - samice byly menší než muži (Pohlavní dimorfismus) Hodne vědců věří ze Australopithecus se často pohyboval na stromech protože jeho prsty a chodidla byla vice zahnuta a delší než prsty a chodidla dnešního člověka.

Africanus Raymond Dart nalezl v listopadu roku 1924 lebku která připomínala lebku nedospělé opice. Raymond Dart prohlásil, že tato lebka je lebka předků dnešního člověka a pojmenoval tento druh Australopithecus Africanus. Stejně jako lebka opice i tato lebka měla protáhlý obličej, malou mozkovnu, ale chrup se významně odlišoval od chrupu opice. Australopithecus Africanus se vyskytoval v období před 3 až 2.5 milionu let.

Garhi Věří se že Australopithecus Garhi existoval v období před dvěma až třemi miliony let v regionu Ethiopie. První pozůstatky Garhi, které byly nalezeny byla lebka, zuby a kosti končetin. Nalezeny byly Berhanem Asfawem a Tim Whitem. Toto byl důležitý a překvapující nález, protože Garhi i přestože měl malý mozek, už používal a vyráběl nástroje pro rozdrcení kostí zvířat za účelem dostat se k výživné části ve středu kosti. Ještě před objevením Australopitheka Garhi byl jako za prvního tvora schopného používat nástroje považován Homo Genus. Australopithecus Garhi je tedy považován za propojení mezi rody Australopithecus a Homo.