Autobiografie

Autobiografie (z řeckého auton „vlastní“, bios „život“ a graphein „psát“) je epický literární žánr spočívající v autorově vylíčení vlastního života, popřípadě některých jeho úseků. Termín pochází z pozdního 18. století, ale forma je mnohem starší. Zatímco životopisci se obvykle opírají o širokou sbírku dokumentů a hledisek, autobiografie může být založena pouze na vlastní paměti pisatele.

Autobiografie může mít různé formy:

• apologie (obrana), jejímž smyslem bylo již ve starověku sebeospravedlňění,
• deník, tj. vyprávění v první osobě ve formě denních či chronologických záznamů, v nichž autor zachycuje události osobního i společenského života (např. Proklaté dny Ivana Alexejeviče Bunina).
• konfese (vyznání) zdůrazňující důvěrnost stylizace a vnitřní psychologii autora (např. Vyznání svatého Augustýna nebo Jeana Jacquese Rouseaua),
• memoáry (vzpomínky, paměti) mnohdy stojící na rozhraní mezi uměleckou literaturou a literaturou faktu (například Paměti Giacoma Casanovy),
• autobiografický román (např. Život Alexeje Arseněva od ruského spisovatele Ivana Alexejeviče Bunina), v této formě má autor i jiné postavy pozměněná jména.

V umělecké litratuře se vyskytuje rovněž fiktivní autobiografie se zcela smyšlenou životopisnou fabulí vyjádřená ich-formou (např. Utrpení mladého Werthera od Johanna Wolfganga Goetheho ve formě fiktivního deníku nebo Zpověď hochštaplera Felixe Krulla od Thomase Manna jako fiktivní autobiografický román).

[editovat] Zdroje

• Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Autobiography na anglické Wikipedii.