Hledat:

Invia.cz Pojeďte do Egypta Kanárské ostrovy Dovolená - Turecko Dominikánská republika Madeira Last minute
 

Autobusová nádraží a stanoviště v Česku

Autobusové nádraží v Třebíči

Autobusové nádraží (v českých jízdních řádech obvykle označované aut.nádr.) je účelová komunikace s větším počtem autobusových stání (zastávek) a odbavovací budovou. Podle zákona (§ 14 odst. 2 písm. d) zák. 13/1997 Sb.) autobusové nádraží nikdy není součástí silnice ani místní komunikace.

Autobusové stanoviště (v českých jízdních řádech obvykle „aut.st.“ je samostatný terminál na účelové komunikaci nebo skupina zastávek na silnici nebo místní komunikaci, které nejsou vybaveny odbavovací (výpravní) budovou a mají menší vybavení pro cestující i pracovníky dopravců než autobusové nádraží.

Technické požadavky[editovat | editovat zdroj]

Technické požadavky na česká a slovenská autobusová nádraží upravuje od 1. listopadu 1991 ČSN 73 6075 Navrhovanie autobusových staníc (Navrhování autobusových nádraží). Nahradila oborovou normu ON 73 6075 z 31. října 1977. Jsou normalizovány všeobecné požadavky, požadavky na dopravní plochy, výpravní budovy, na vybavení autobusových nádraží městské hromadné dopravy, na servisní a technická zařízení, předstaniční prostory, ukazatele apod. V souvislosti s probíhající revizí ČSN 73 6425 Autobusové, tramvajové a trolejbusové zastávky se uvažuje o možném zrušení či nahrazení ČSN 73 6075, také proto, že podle některých názorů jsou stávající autobusová nádraží v menších městech většinou rozlohou předimenzovaná, což prodlužuje přístupové, odchozí a přestupní pěší vzdálenosti.

Stavební a dopravní uspořádání[editovat | editovat zdroj]

Obvodová a ostrovní nástupiště[editovat | editovat zdroj]

Dopravní plocha autobusového nádraží je obvykle oddělena od průjezdních komunikací a opatřena samostatným vjezdem, který může i nemusí být společný s výjezdem. Poblíž vjezdu obvykle bývá výstupní stání (zastávka), jehož délka bývá větší než u nástupních stání. Nástupní stání bývají umístěna v řadě za sebou jednak na obvodu dopravní plochy, a zpravidla ještě na jednom či několika dlouhých souběžných nástupních ostrůvcích uvnitř plochy. Jednotlivé zastávky (stání) jsou za sebou umístěny buď v těsném řazení (tedy ve vzdálenosti délky autobusu) nebo v polotěsném řazení (v takové vzdálenosti, aby autobus mohl bez couvání vyjet ze zastávky i tehdy, je-li následující zastávka také obsazena). Jednotlivé nástupní ostrůvky mohou být propojeny pomocí přechodů pro chodce, nadchodu nebo podchodu. Zábradlí by měla usměrňovat pohyb osob po dopravní ploše a chránit čekající na nástupních ostrůvcích.

Nástup z úrovně vozovky[editovat | editovat zdroj]

Některá starší autobusová nádraží nebo autobusová stanoviště (například u hlavního nádraží v Hradci Králové) nemají na jednotlivých stáních zvýšená nástupiště, ale jsou určena pro nástup z úrovně vozovky.

Šikmé stání[editovat | editovat zdroj]

Autobusové stanoviště v Častolovicích se šikmým stáním

Na některých autobusových nádražích ve stísněných poměrech je dopravní plocha ohraničená pravoúhle zubovitým okrajem chodníku, přičemž autobus dojede k nástupnímu stání šikmo, čelem k levé straně zubu tak, že přední dveře autobusu jsou umístěny nad pravou stranou zubu tvořeného zalomením chodníkové hrany. Při odjezdu tedy musí autobus couvat.

Integrace terminálů a odbavovacích budov[editovat | editovat zdroj]

Do osmdesátých let dvacátého století bývala česká autobusová nádraží budována zpravidla odděleně od terminálů městské hromadné dopravy i od železničních stanic, třebaže pokud možno v jejich blízkosti. Nyní se někde opět prosazuje tendence zřizovat společné odbavovací budovy a terminály co nejvíce integrovat tak, aby pěší přestup byl co nejjednodušší a služby poskytovány co nejefektivněji.

Vybavení[editovat | editovat zdroj]

V prostoru autobusového nádraží, zpravidla ve výpravní budově, mají být umístěny čekárna, záchody, občerstvovací zařízení, odpočinkové a střídací místnosti pro řidiče, místnosti a vybavení pro dispečery.

Na jednotlivých stáních musí být umístěny označníky zastávek (zastávkové sloupky), jejichž součástí (nebo vybavením) je dopravní značka „Zastávka“. Každé stání musí být vybaveno též zastávkovými jízdními řády příslušných linek. K orientaci cestujících bývají stání označena výraznými rozlišujícími čísly. V dobře vybavených autobusových nádražích bývá na zastávkovém sloupku nebo poblíž něj vyznačen přehled linek a směrů odjíždějících z příslušného stání. Teoreticky podle právních předpisů by mělo být každé stání označeno i názvem zastávky. Dříve podle technických předpisů postačilo označení názvu na velké tabuli poblíž výstupního stání nebo například na odbavovací budově tak, aby bylo viditelné z prostoru celého nádraží.

Autobusové nádraží by mělo být v ideálním případě též vybaveno:

  • grafickým schématem nádraží s vyznačenými čísly jednotlivých stání a se zakresleným vybavením nádraží, přestupními vazbami na jiné druhy dopravy, případně i plánem města nebo okolí nádraží
  • přehledem odjezdů, případně i příjezdů spojů, včetně údajů o čísle odjezdového stanoviště; v lépe vybavených autobusových nádražích bývá umístěna i elektronická informační tabule s aktuálními údaji o nejbližších spojích
  • abecední přehled cílových stanic nebo obcí s údaji o čísle linky a odjezdovém stání,
  • případně přehled významných dopravních směrů s přehledem odjezdů u každého z nich

Přehled autobusových nádraží a některých autobusových stanovišť[editovat | editovat zdroj]

Tučně jsou v přehledu uvedena všechna autobusová nádraží, která mají toto označení (aut. nádr.) v názvu zastávky ve schváleném jízdním řádu. Zvláštními případy jsou autobusová nádraží označená jako ústřední (ÚAN) nebo centrální (CAN): Praha, ÚAN Florenc“, „Brno, ÚAN Zvonařka“, „Ostrava, ÚAN“ a „Plzeň, CAN“.

Některé z ostatních autobusových stanovišť a terminálů jsou v seznamu uvedeny netučným písmem.

V nedávné době se uskutečnily nebo se chystají mnohé rekonstrukce nebo výstavby nových autobusových nádraží i sdružených terminálů.[1]

Praha[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Meziměstská autobusová doprava v Praze.

Středočeský kraj[editovat | editovat zdroj]

Jihočeský kraj[editovat | editovat zdroj]

V roce 2014 bylo celkově v kraji 35 autobusových nádraží,[zdroj?] z nichž ve vlastnictví dopravců bylo 17, a 3105 autobusových zastávek (i s nádražími).[zdroj?]

Plzeňský kraj[editovat | editovat zdroj]

Karlovarský kraj[editovat | editovat zdroj]

  • Okres Karlovy Vary:
    • V Karlových Varech má hlavní autobusové stanoviště Karlovy Vary, terminál společnou odbavovací budovu s železniční stanicí Karlovy Vary dolní nádraží. Dalšímu rozvoji a modernizaci brání nedořešené majetkové vztahy.[3] V roce 2012 se plánuje projekt nového terminálu.[9]
  • Okres Cheb:
    • Cheb, v roce 2012 probíhá rekonstrukce autobusového nádraží na prostranství před železničním nádražím. V novém terminálu mají být odjezdová stání soustředěna na obvod šestiúhelníkového ostrůvku, který bude zastřešenou cestou propojen s vlakovým nádražím. V centrální budově na ostrůvku bude infocentrum, úschovna kol, občerstvení a provozní zázemí pro řidiče a dispečery. Rekonstrukce má stát 117 milionů Kč, z toho 108 miliony přispívá kraj z dotace, kterou získal dotaci z Regionálního operačního programu, a 9 miliony město.[9]
    • Mariánské Lázně: od března 2011 do června 2012 byl budován nový, moderní dopravní terminál, přičemž bylo revitalizováno Nádražní náměstí. Součástí je šest stanovišť pro příměstské autobusy, centrální stání pro městskou hromadnou dopravu a parkoviště s 61 místy pro automobily, prostor má mít podobu kolonády. Celkové náklady projektu, hrazeného krajem, činí 75 milionů Kč, projekt měl přislíbenou 85% dotaci z Regionálního operačního programu (ROP) Severozápad.[10] Město hradí vedlejší náklady, například veřejné osvětlení nebo zeleň.[11]
  • Okres Sokolov:
    • Sokolov 1. září 2011 byl uveden do provozu nový dopravní terminál sdružený s železničním nádražím.[3])
    • Chodov

Ústecký kraj[editovat | editovat zdroj]

  • Okres Ústí nad Labem:
    • Ústí nad Labem,[12] Po válce několik let fungovalo autobusové nádraží na vybombardovaném Lidickém náměstí, poté bylo několik desetiletí u kostela Nanebevzetí Panny Marie. V 80. letech 20. století bylo postaveno nové autobusové nádraží u křižovatky Revoluční a Masarykovy ulice, autorem byl architekt Jan Štípek.[12] Využití autobusového nádraží začalo klesat zejména po krizi autobusové dopravy v Ústeckém kraji v létě 2006, po níž vlastník autobusového nádraží, Dopravní podnik Ústeckého kraje, přišel o zakázku kraje na provozování dopravy. Ještě v roce 2007 se plánovala rekonstrukce.[1][3] S účinností ke konci října 2011 majitel, společnost BUS.COM, vypověděla smlouvy všem dopravcům, nádraží začala bourat a pozemky chce využít jiným způsobem. Podle územního plánu města je pozemek určen pro veřejnou dopravu.[13] Koncem září 2011 byla z důvodu havarijního stavu odstraněna zastřešení nástupišť.[12] Četnost linek a spojů využívajících nádraží rok od roku klesala, autobusové nádraží bylo dlouhodobě ztrátové.[12] Vlastník v tiskovém prohlášení připomněl, že nikdy nebyl v žádném smluvním vztahu v žádném smluvním vztahu s městem či krajem a město ani kraj neprojevily zájem o provoz a další rozvoj autobusového nádraží.[12] Autobusy od té doby využívají, podle návrhu pracovníků krajského úřadu, tři zastávky MHD "Divadlo" v sousedství zrušeného autobusového nádraží. Podle krajského úřadu to postačuje, protože veřejná autobusová doprava není tak intenzivní jako v minulosti. Budoucí využití pozemku a případné vybudování nového terminálu závisí na vývoji územního plánu města.[12][14]
  • Okres Děčín:
  • Okres Chomutov:
  • Okres Litoměřice:
  • Okres Louny:
  • Okres Most:
  • Okres Teplice:

Liberecký kraj[editovat | editovat zdroj]

Královéhradecký kraj[editovat | editovat zdroj]

Pardubický kraj[editovat | editovat zdroj]

Vysočina[editovat | editovat zdroj]

Moravskoslezský kraj[editovat | editovat zdroj]

Olomoucký kraj[editovat | editovat zdroj]

Jihomoravský kraj[editovat | editovat zdroj]

Zlínský kraj[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h Města trápí zastaralá autobusová nádraží (ČTK, České noviny, 28. 1. 2007
  2. Ústřední autobusové nádraží Praha-Florenc
  3. a b c d e f g h i j k l m n Autobusová nádraží, logistika.ihned.cz, 21. 5. 2007, autor (mr)
  4. Autobusové stanoviště Praha-Holešovice
  5. Autobusová stanoviště TSK v Praze
  6. Provizorním autobusovým nádražím projde denně sedmnáct tisíc lidí. (BUSportál, 18. 9. 2006)
  7. provoz Centrálního autobusového nádraží Plzeň, ČSAD autobusy Plzeň a. s.
  8. Plzeň chce autobusové nádraží vedle vlakového (Plzeňský deník, 31. 5. 2006)
  9. a b V Chebu vznikne nový dopravní terminál za 117 milionů, Aktuálně.cz, 21. 12. 2011, ČTK
  10. Začíná realizace projektu Dopravní terminál Mariánské Lázně, ecconsulting
  11. Nádraží v Mariánských Lázních rozšíří autobusový terminál, ČT24, 1. 11. 2011
  12. a b c d e f Ústí ztratí autobusové nádraží, místo něj budou pouze tři zastávky, iDnes.cz, 14. 10. 2011, oks (Ondřej Kůs)
  13. Ústí bude bez autobusového nádraží, Česká televize, ČT24, 11. 10. 2011, reportáž Jana Stuchlíka
  14. Autobusové nádraží v Ústí nad Labem je v likvidaci!, Internetový zpravodaj Komunikace a doprava, 13. 10. 2011
  15. Autobusové nádraží Liberec (ANL, s. r. o.)
  16. Liberecké autobusové nádraží se snad dočká důstojné budovy (iGenus, 29. 1. 2007)
  17. a b c d e Autobusová nádraží a stanoviště ČSAD BUS Chrudim a. s. (plánky z měst Hradec Králové-Koruna, Hradec Králové-nádr., Pardubice, Holice, Chrudim, Havlíčkův Brod, Ledeč nad Sázavou)
  18. Přelouč bude mít nové autobusové nádraží (www.rozhlas.cz, 15. 12. 2006)
  19. Radek Laudin: V Třebíči rychle předali nádraží. Panují obavy, že budou zmatky, iDnes.cz, 2. 9. 2017
  20. Oficiální stránky Frýdku-Místku: Nové autobusové nádraží
  21. Nové autobusové nádraží začali v těchto dnech budovat stavbaři v šedesátitisícovém Frýdku-Místku. (idnes.cz, převzal BUSportál, 19. 10. 2006)
  22. V Karviné bude do konce srpna nové autobusové nádraží (10. 4. 2006, ČTK, Morava24.cz)
  23. Přerov se ještě letos pustí do opravy autobusového nádraží (23. 1. 2007, BUSportál, převzato z Deníku veřejné správy)
  24. Autobusy až k hlavnímu nádraží? Hezká myšlenka s mnoha komplikacemi

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Autobusová_nádraží_a_stanoviště_v_Česku&oldid=15281950
Stránka byla naposledy upravena 2. 9. 2017 v 11:27. Editovat celý článek Autobusová nádraží a stanoviště v Česku.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy