Avidin-peroxidáza

Avidin-peroxidáza (též avidin-peroxidasa) je modifikovaná peroxidáza (nejčastěji získávaná z křenu selského, Armoracia rusticana), na kterou je kovalentně připojen protein avidin (z vaječného bílku).

Avidin-peroxidasa se velmi často používá v laboratoři k vizualizaci různých biochemických interakcí (protein-proteinových, protein-sacharidových, …), kde jeden z účastníků této interakce je modifikován biotinem. Avidin je schopen specificky a velmi silně vázat biotin a přes tzv. avidin-biotinový můstek připojit peroxidasu k interagujícím látkám. Peroxidasa pak po dodání zdroje peroxidu (H₂O₂,NaBO₃, ...) a vhodného substrátu, který oxiduje a změní jeho vlastnosti (barva, rozpustnost) vizualizuje tuto interakci. Příkladem můžou být 4-chloro-1-naftol - po oxidaci dochází ke vzniku nerozpustné fialové látky a ABTS (2,2'-azino-bis(3-ethylbenzthiazolin-6-sulfonát), který tvoří stabilní, zeleně zbarvené rozpustné radikály.

vzorec ABTS

• Avidin peroxidasy se často využívá v ELISA a ELBA metodě a ve western blottingu.
• Podobně jako avidin-peroxidasa se také často využívá kyselá nebo alkalická avidin-fosfatasa.

[editovat] Křenová peroxidáza

[editovat] Avidin

biotin

Podobně jako avidin se používá i streptavidin - protein o podobných vlastnostech jako avidin (silná a specifická vazba biotinu) izolovaný z Streptomyces avidinii. Narozdíl od avidinu není streptavidin vůbec glykosylován.

[editovat] příprava avidin-peroxidázy

Křenová peroxidáza je kovalentně připojena na avidin pomocí bismaleimidu (dimaleimidu) v poměru přibližně 2:1 (HRP:avidin)^[5]

[editovat] používané substráty avidin peroxidázy

[editovat] Související články

• ELISA
• avidin
• peroxidázy
• mikrotitrační destička

[editovat] Zdroje

[editovat] Reference

1. ↑ Welinder, K.G., Eur. J. Biochem., 96, 483–502 (1978)
2. ↑ Shannon, L.M., et al., J. Biol. Chem., 241, 2166–2172 (1966).
3. ↑ Schomberg, D., Salzmann, M., and Stephan, D., Enzyme Handbook 7, EC 1.11.1.7:1–6 (1993).
4. ↑ Zollner, H., Handbook of Enzyme Inhibitors, 2nd Ed., Part A: 367–368 (1993).
5. ↑ O'Sullivan MJ, et al, FEBS letters, 35, 311-313 (1978).

Tento biochemický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.