Aztécká říše

Aztécká říše byl významný státní útvar v předkolumbovské Americe, který se rozkládal na území Mezoameriky, respektive Mexika. Během její vlády došlo ke stavbě značného množství měst, ve kterých se do dnešních dnů zachovalo velké množství památek (např. chrámy, pyramidy atd.), skrytých částečně v džungli. Říše byla rozvrácena evropskými dobyvateli, které vedl Hernán Cortés.

Obsah

1 Historie
2 Panovníci
3 Kodexy
4 Náboženství
- 4.1 Bohové
5 Kalendář
- 5.1 Názvy jednotlivých dnů
- 5.2 Názvy jednotlivých měsíců
6 Související články

[editovat] Historie

Aztécká říše vznikla z konfederace městských států Tenochtitlánu, Texcoca a Tlacopánu, jež byla vytvořena roku 1428 po vítězné válce proti městskému státu Azcapotzalco, po níž Tenočkové získali rozhodující vojenský a politický vliv. Následně se Tenochtitlán stal hlavním městem konfederace.

Panovník Itzcóatl zahájil vojenské výboje, provedl administrativní reformy a uspořádal náboženskou hierarchii. Za jeho nástupců Motecuhzomy I., Axayacatla, Tízoca a Ahuitzotla pokračovala územní expanze a do konce 15. století byla podrobena většina kmenů středního a jižního Mexika. Od začátku 16. století, za vlády Motecuhzomy II., narůstaly problémy se správou země a vnitřní rozbroje, které říši oslabovaly. Tato situace napomohla Hernánu Cortésovi při dobytí aztécké říše v letech 1519–1521. Poslední dva panovníci Cuitláhuac (1520) a Cuauhtémoc (1520–1521) marně usilovali o její obnovení a vyhnání španělských dobyvatelů.

[editovat] Panovníci

Ténoch (legendární) - Penca de Nopal - List Nopálu (kaktusu)
Acamapichtli (1376–1395) - Puňado de Caňas - Hrst Třtiny
Huitzilíhuitl (1395–1417) - Fiesta del Colibrí - Svátek Colibříka
Chimalpopoca (1417–1427) - Escudo Humeante - Dýmající Štít
Itzcóatl (1427–1440) - Serpiente de Obsidiana - Pazourkový Had
Motecuhzoma Ilhuicamina I. (1440–1469) - Nuestro Seňor Enojado , Flechador de Nube, Cielo - Náš Rozlícený Pán , Nebeský Lukostřelec
Axayacatl (1469–1481) - Rostro de Agua - Tvář Vody
Tízoc (1481–1486)- Lugar de Gises - Místo Pěny
Ahuitzotl (1486–1502) - Ardilla de Agua - Vodní Veverka(nutrie)
Motecuhzoma II. (1502–1520) - Nuestro Seňor Enojado , Último Hijo - Náš Rozlícený Pán , Nejmladší Syn
Cuitláhuac (1520) - Excremento Seco - Suchý Výkal
Cuauhtémoc (1520–1521) - Águila que Desciende - Klesající Orel (padlý , sestupující)

(více Seznam aztéckých panovníků)

[editovat] Kodexy

Pařížský kodex

[editovat] Náboženství

[editovat] Bohové

Centeotl – bůh kukuřice.
Coatlicue – Hadí suknice, bohyně země. Tzv. "květinové války" - xochiyaoyotl - byly vedeny k získání zajatců, kteří byli obětováni této bohyni.
Huitzilopochtli – Modrý mocný pták po levici, hlavní aztécký bůh a bůh války, který žádá lidské oběti.
Mictlantecuchtli – bůh podsvětí, přes tohoto boha vcházely duše zemřelých do podsvětí.
Ometecuhtli – Dvojí pán (viz níže).
Omecihuatl - Dvojí žena - Dvojí pán a Dvojí žena byl manželský pár původních božstev, tvůrců pozdějších božstev a lidí.
Quetzalcoatl – Opeřený had, přesněji Vzácný bůh - staré toltécké božstvo.
Tezcatlipoca – Kouřící zrcadlo, aztécký bůh slunce toltéckého původu, střídavě vlídný a střídavě krutý. Je nepřítelem boha Quetzalcoatla.
Tlaloc – bůh deště, přinášející plodnost a vyžadující dětské oběti.
Tlazolteotl – bohyně lásky, bohatství a čarodějnictví.
Xipe Totec – Pán z kůže stažený, bůh zlatotepců, zemědělství a mučení kajícníků.
Xuihtecuhtli – bůh ohně, slunce a vulkánů.
Xochiquetzal – Květinové pírko,Opeřený Květ,Vzácný květ, bohyně květin, ovoce, řemeslníků, manželství a plodnosti, rozkoše, milenců a prostitutek.
Xolotl – bůh noční oblohy.
Ehecatl (resp. Ehecatecuhtli) - Pán větru, "Ten jenž přináší bouřku".
Huehueteotl - Velmi starý vznešený bůh, býval ztotožňován s Ometeotlem, dále patron ohně.
Tonatiuh - Bůh slunce - uctíván zejména v Tezcocu (Texcocu).
Yiyacatecuhtli - Pán se špičatým nosem, bůh mexických obchodníků pochtecah, zobrazován s pytlem na zádech.

[editovat] Kalendář

Aztékové měli podobně jako Mayové rovněž kalendář dvojího druhu, jeden 260 denní zvaný Tonalpohualli , (počet dní), resp. Tonalamatl (kniha dní) a dále 365 denní zvaný xiuhpohualli - (vzácný počet) Aztécký kalendář zvaný xiuhpohualli - byl 365 denní, s osmnácti měsíci po dvaceti dnech a pěti dnech na závěr roku, zvaných nemontemi - neužitečné , které byly pokládány za nešťastné a v těchto dnech se nedoporučovala zahajovat práce.

[editovat] Názvy jednotlivých dnů

Cipactli - cocodrillo - krokodýly
Ehecatl - viento - vítr
Calli - casa - dům
Cuetzpallin - llagartija - ještěrka
Coatl - serpiente - had
Miquiztli - muerte - smrt
Mazatl - venado - jelen
Tochtli - conejo - králík
Atl - agua - voda
Itzcuintli - perro - pes
Ozomatli - mono - opice
Malinalli - hierba - tráva
Acatl - caňa - třtina
Ocelotl - jaguar - jaguar
Cuauhtli - aguila - orel
Cozcacuauhtli - buitre - sup
Ollin - terremoto(seizmo) - pohyb (zemětřesení)
Tecpatl - cuchillo - nůž
Quiahuitl - lluvia - déšť
Xochitl - flor - květina

[editovat] Názvy jednotlivých měsíců

Atlcahualo - fin de las lluvias - konec dešťů
Tlacaxipehualiztli - desollamiento - stahování (kůže z člověka)
Tozoztontli - pequeňa velacion - krátká hlídka
Hueytozoztli - gran velacion - velká stráž
Toxcatl - sarta de maíz - šňůra(náhrdelník) z kukuřice
Etzalcualiztli - comida de maíz y de fríjol tierno - jídlo z kukuřice a fazolí(měkkých)
Tecuhilhuitontli - pequeňa fiesta de los seňores - malý svátek pánů
Hueytecuhilhuitl - gran fiesta de los seňores - velký svátek pánů
Tlaxochimaco - ofrenda de flores - obětování květin
Xocohuetzi - caída de los frutos - padání ovoce
Ochpaniztli - barrida de calles - zametání ulic
Pachtontli - epoca de poco heno - období , kdy je málo sena
Hueypachtli - epoca de mucho heno - období , kdy je mnoho sena
Quecholli - flamenco - plameňák(vzácná pera)
Panquetzaliztli - izamiento de banderas - vztyčování vlajky
Hueymiccailhuitl - gran fiesta de los muertes - velký svátek mrtvých
Atemoztli - cascada o caída de aguas - vodopády nebo padání vod
Tititl - retraimiento - svraštělý
Izcalli - resurgimiento - vzkříšení