Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Letní dětský tábor
Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Letní dětský tábor
| Bílé Karpaty | |
|---|---|
 |
|
| Vršatské bradlá | |
| Nejvyšší bod | Velká Javořina (970 m) |
| Délka | km |
| Rozloha | 575 km² |
| Střední výška | 473 m |
| Nadřazená jednotka | Slovensko-moravské Karpaty |
| Sousední jednotky | Javorníky, Vizovická vrchovina |
| Podřazené jednotky | Chmeľovská hornatina, Javořinská hornatina, Lopenická hornatina, Straňanská kotlina, Žalostinská vrchovina |
| Světadíl | Evropa |
| Státy |  Česko Slovensko |
| Horniny | křída, pískovec, slepenec |
| Poznámka | |
| Povodí | Váh, Morava |
Bílé Karpaty (slovensky Biele Karpaty) jsou geomorfologický celek a pohoří nacházející se na česko-slovenské hranici. Geograficky patří do Vnějších Západních Karpat. Tvoří nejzápadnější část karpatského horského systému. Vznik horstva byl podnícen vyvrásněním z mořských sedimentů.
Obsah |
Nejvyšším vrchem je zde Velká Javořina (970 m), poblíž které se nachází prales s porosty javoru, buku a jasanu. Dalšími horami jsou Velký Lopeník (911 m) či Chmeľová (925 m). Patří do povodí řek Moravy a Váhu, které se vlévají do Dunaje. Bílé Karpaty se dělí na několik celků: Žalostinská vrchovina, Javořinská hornatina, Beštiny, Lopenická hornatina, Súčanská vrchovina, Kobylináč, Kýčerská hornatina, Bošácke bradlá a Vršatské bradlá. Mezi nejnavštěvovanější pozoruhodnosti patří Vršatecká bradla, Červený Kameň, Lednický hrad či unikátní květnaté louky.
Pohoří leží na jihovýchodě Moravy i České republiky. Nachází se po obou stranách hranice se Slovenskem. Samotné pohoří začíná na jihu u Sudoměřic a končí na severu u Lyského průsmyku, který je odděluje od Javorníků. Pohoří je ohraničeno údolím řeky Váh a Dolnomoravským úvalem. Ve středověku se v této oblasti rozprostírala tzv. Lucká provincie, o kterou vedli spory vládcové Moravy a Uher.
Z geologického hlediska se jedná o flyšové pohoří s převahou pískovců, slepenců a jílovců z období paleocénu až spodního eocénu. Výrazné zastoupení zde mají kromě pískovců a slepenců i jílovce z období vrchní křídy až paleocén. Flyšové pásmo je v oblasti Bílých Karpat tvořeno magurským příkrovem. Ten je tvořen příkrovovou bělokarpatskou jednotkou, která leží v bystrické jednotce. V reliéfu se výrazně projevují odolné vápence, které pocházejí z jurských usazenin bradlového pásma.
Nejvýznamnější jsou:
Tato bradla byla odkryta po denudaci flyšových souvrství. V bradlovém pásmu Bílých Karpat se nalézá i několik jeskyní, např. :
Z geomorfologického hlediska je geomorfologický celek Bílé Karpaty součástí subprovincie Vnější Západní Karpaty a oblasti Slovensko-moravské Karpaty.
Na Slovensku hraničí s následujícími geomorfologickými celky:
Vnitřně se člení na 9 geomorfologických podcelků:
Centrální části pohoří jsou chráněny ve slovenské CHKO Biele Karpaty, na kterou pak na české straně navazuje česká CHKO Bílé Karpaty.
Většina území Bílých Karpat patří k povodí řek Váh a Moravy. Největšími přítoky Váhu jsou zde :
Vlára zpětnou erozí pronikla do Vizovických vrchů, kde se říčním pirátstvím zmocnila části povodí Moravy.
Do Moravy z oblasti vtékají :
Flyšový charakter pohoří, který způsobuje nedostatečné vsakování podzemních vod a jejich celkově mělký oběh, způsobuje nevyrovnaný průtok vodních toků. Největší bývá v jarním období.
V oblasti Bílých Karpat převládají listnaté lesy, ve kterých převládají buky. Na jižních úbočích pohoří se ve výškách nad 500 m n. m. nachádzejí hlavně dubohabrové lesy, ze severozápadu se zvyšuje podíl jehličnanů. Vyskytují se zde tito plazi:
CHKO Bílé Karpaty byla zřízena 3. listopadu 1980. Celková rozloha chráněné oblasti je 715 čtverečních kilometrů a leží v nadmořské výšce 175-970 m. CHKO zasahuje do okresů Hodonín, Uherské Hradiště a Zlín. V roce 1996 bylo zařazeno na seznam biosférických rezervací UNESCO.
V tomto článku je použit překlad textu z článku Biele Karpaty na slovenské Wikipedii.
