Běh na 400 m

Běh na 400 metrů je nejdelším sprintem, který se běží téměř maximálním úsilím od startu do cíle, běžec musí spojit základní rychlost z 100m sprintu a běžeckou technikou, která mu dovolí vypořádat se s odstředivými silami při sprintu v zatáčce. Při délce trati však musí také šetřit alespoň částečně vytrvalostní síly. Běžecká trať na 400 m se běhá v oddělených drahách širokých 122 – 125 cm. Start běhu na 400 m je umístěn na cílové pásce (délka stadiónu je 400 m), startovní bloky jsou posunuty úměrně poloměru zatáček, tak že závodník běžící po vnitřním oblouku je na startu opticky nejdál a všechny soupeře má před sebou, náběhem do cílové rovinky se všichni běžci dostanou na stejnou úroveň. Závodník musí startovat z nízkého startu a ze startovních bloků. Světový rekord může být uznán pokud rychlost větru vanoucího do zad běžce je menší než 2 m/s (platí jen při sprintech 100m a 200m, od 400m se rychlost větru neměří).

Absolutním suverénem MS běhu na 400m je Michael Johnson, který v této disciplíně získal 4 tituly mistra světa. Jako jediný atlet dokázal tuto trať běžet více než dvacetkrát pod hranici extratřídy 44 sekund. V letmém štafetovém úseku také jako zatím jediný člověk na světě dokázal tuto vzdálenost běžet i pod 43 sekund (42,94 s. v roce 1995). V dnešní době je nepřekonatelný na 400m americký sprinter Jeremy Wariner, který je největším kandidátem na překonání světového rekordu Michaela Johnsona. Mezi ženami jsou Marie-José Pérecová a Cathy Freeman se dvěma tituly, královnami 400m běhu.

[editovat] Historie

Běh na 400 m vznikl z běhu na čtvrt míle, což je 440 yardů nebo 402,34 m. Běžci musí mít dobrou základní rychlost, musí být schopní zkoordinovat rychlost a vytrvalost a musí se naučit ignorovat bolest, protože v důsledku kyslíkového dluhu se ve svalech tvoří kyselina mléčná. Běžci se dělí na dvě skupiny, ty co běhají 200m/400m a ty co běhají 400m/800m.

[editovat] Vývoj světového rekordu - muži

• 47.8 Maxie LONG (USA) New York 29-09-00
• 47.7 Ted MEREDITH (USA) Cambridge,US 27-05-16
• 47.0 Emerson SPENCER (USA) Palo Alto 12-05-28
• 46.4 Ben EASTMAN (USA) Palo Alto 26-03-32
• 46.2 Bill CARR (USA) Los Angeles 05-08-32
• 46.1 Archie WILLIAMS (USA) Chicago 19-06-36
• 46.0 Rudolf HARBIG (Německo) Frankfurt 12-08-39
• 46.0 Grover KLEMMER (USA) Philadelphia 29-06-41
• 46.0 Herb McKENLEY (Jamaika) Berkeley, USA 05-06-48
• 45.9 Herb McKENLEY (Jamaika) Milwaukee 02-07-48
• 45.8 George RHODEN (Jamaika) Eskilstuna 22-08-50
• 45.4 Lou JONES (USA) Mexico City 18-03-55
• 45.2 Lou JONES (USA Los Angeles 30-06-56
• 44.9 Otis DAVIS (USA) Rome 06-09-60
• 44.9 Carl KAUFMANN (Německo) Rome 06-09-60
• 44.9 Adolph PLUMMER (USA) Tempe 25-05-63
• 44.9 Mike LARRABEE (USA) Los Angeles 12-09-64
• 44.5 Tommie SMITH (USA) San Jose 20-05-67
• 44.1 Larry JAMES (USA) Echo Summit 14-09-68
• 43.8 Lee EVANS (USA) Mexico City 18-10-68
• 43.86 Lee EVANS (USA) Mexico City 18-10-68
• 43.29 Butch REYNOLDS (USA) Curych 17-08-88
• 43.18 Michael JOHNSON (USA) Sevilla 26-08-99

[editovat] Vývoj světového rekordu - ženy

• 51.02 Marylin Neufvilleová (Jamajka) Edinburgh 23-07-70
• 50.98 Jelica Pavličičová (Jugoslávie) 03-08-74
• 50.78 Riitta Salinová (Finsko) 17-08-74
• 50.14 Riitta Salinová (Finsko) Rome 04-09-74
• 49.77 Christina Brehmerová (Německo)Dresden 09-05-76
• 49.75 Irena Szewinská (Polsko) Bydgoszcz 22-06-76
• 49.28 Irena Szewinská (Polsko) Montreal 29-07-76
• 49.19 Marita Kochová (NDR) Lipsko 02-07-78
• 49.03 Marita Kochová (NDR) Potsdam 19-08-78
• 48.94 Marita Kochová (NDR) Praha 31-08-78
• 48.89 Marita Kochová (NDR) Potsdam 29-07-79
• 48.60 Marita Kochová (NDR) Turin 04-08-79
• 48.16 Marita Kochová (NDR) Atény 08-09-82
• 47.99 Jarmilla Kratochvílová (Československo)Helsinki 10-08-83
• 47.60 Marita Kochová (NDR) Canberra 06-10-85

Je vhodné dodat, že i o rekordu Marity Kochové panují poměrně značné pochybnosti, stran jejího možného užívání dopinkových prostředků. Objevují se i návrhy tento čas anulovat^[zdroj?], čímž by se rekordmankou a zároveň jedinou ženou v historii s časem pod 48 sekund stala česká běžkyně Jarmila Kratochvílová (která již od roku 1983 drží SR na dvojnásobné trati)

[editovat] Olympijští vítězové

[editovat] Mistři světa

[editovat] Mistři světa v hale

[editovat] Mistři Evropy

[editovat] Mistři Evropy v hale

[editovat] Externí odkazy

• Oficiální stránky Mezinárodní asociace atletických federací (IAAF)
• Atletické rekordy (IAAF)
• Stránky Českého atletického svazu
• Veteranska Atletika