Bělehrad

Bělehrad Београд
Pohled na Bělehrad
znak vlajka
poloha
souřadnice:	44°49′14″s.š. 20°27′44″v.d.
stát:	Srbsko
rozloha a obyvatelstvo
rozloha:	3,222 km²
počet obyvatel:	2 200 000 (2002)
hustota zalidnění:	7,450/km2 obyv. / km²
správa města
starosta:	Dragan Đilas
oficiální web:	www.beograd.rs
PSČ:	11000

Centrum Bělehradu

Kostel Sveti Sava

Bělehrad (sr. Београд, Beograd) je hlavním městem Srbska. Mezi lety 1918–1992 byl také hlavním městem velké Jugoslávie. Žije zde 1,5 milionu obyvatel, město leží na soutoku řek Dunaj a Sáva.

[editovat] Historie

V dobách Keltů tu existovala osada; poté, co se Bělehradu zmocnili Římané, dali mu název Singidunum, měli zde také přístav svojí flotily. Od 6. století město patřilo Byzantské říši, po stěhování národů a úpadku Byzantské říše se sem nastěhovali Slované. V roce 1284 se Bělehrad stal poprvé hlavním městem Srbska. V letech 1316–1402 byl součást Uher. V roce 1402 se Bělehrad stal hlavním městem posledního srbského státu v středověku – Srbského despotátu. V tomto období dochází k rozkvětu Srbska i Bělehradu. Srbsko bylo po Českých zemích největším dodavatelem stříbra v Evropě. V období husitských válek a úpadku těžby stříbra se Srbsko stalo státem s největší těžbou stříbra, což umožnilo srbském králi Štěpánu Lazarevičovi udělat z Bělehradu jedno z největších kulturních a hospodařských měst Evropy. Turecké obléhání Bělehradu proběhlo 4. července až 22. července 1456. V důsledku tureckých nájezdů řada vysoce vzdělaných lidí z Byzance, Bulharska, Řecka a Makedonii utekla do Bělehradu. V tomto důsledku se Bělehrad stal jednotným kulturním centrem, ne jen ve Východní ale v celé Evropě. Jedním z nejvýznamnějších takových lidí byl Bulhar Konstantin Filosof, který byl osobním životopiscem krále Štěpána. Sám král Štěpán také psal. Král napsal první renesanční dílo srbské literatury – sonetní věnec Slovo ljubve (Slovo lásky). V 15. století tu byla pohraniční pevnost Uherska, kterou však roku 1521 po několika neúspěšných pokusech dobyli Turci. V letech 1688–1690, 1717–1739 a 1789–1791 ho drželi Rakušané, od roku 1806 je hlavním městem Srbska; přesto až do roku 1867 tu byla stále přítomná turecká vojenská posádka. Od roku 1918 byl pak hlavním městem Království SHS, v roce 1929 Jugoslávie. Za druhé světové války byl obsazen nacistickým Německem, osvobodili ho v říjnu 1944 jugoslávská národní armáda a Rudá armáda. V roce 1999 byl bombardován vojsky NATO.

[editovat] Charakter města

Jako jediné město v zemi nad 1 milion obyvatel má Bělehrad dominantní postavení v zemi. Je hospodářským, politickým i kulturním centrem státu. V Surčinu je i mezinárodní letiště Nikoly Tesly a velký přístav na Dunaji. Město má také mnoho vysokých škol a dvě univerzity (1863, 1975). Z Bělehradu vedou dálnice do Záhřebu, Subotice a do Skopje.

[editovat] Průmysl

Na bělehradských předměstích jsou i četné, i když většinou nevelké strojírenské závody (především na výrobu obráběcích a zemědělských strojů), dále podniky textilní, kožedělné, dřevozpracující, chemické a potravinářské.

[editovat] Související články

• Tramvajová doprava v Bělehradu

Aktuální počasí

Beograd / Surcin, Srbsko

14.10.2008 v 09:30 (UTC) byla
teplota 15 °C,
bez význačné oblačnosti, opar.

---

Vítr vane rychlostí 0.5 m/s
z různých směrů (proměnlivý).

• více informací o počasí včetně historie

[editovat] Externí odkazy

• Oficiální Web

Související články obsahuje Portál Srbsko

Související články obsahuje Portál Balkán

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Bělehrad

Srbsko – Србија, Srbijа – (SRB)
Okruhy v Srbsku a jejich hlavní města Centrální Srbsko Město Bělehrad | Borský okruh (Bor) | Braničevský okruh (Požarevac) | Jablanický okruh (Jablanica) | Kolubarský okruh (Valjevo) | Mačvanský okruh (Šabac) | Moravický okruh (Čačak) | Nišavský okruh (Niš) | Pčinjský okruh (Vranje) | Pirotský okruh (Pirot) | Podunajský okruh (Smederevo) | Pomoravský okruh (Jagodina) | Rašinský okruh (Kruševac)| Rašský okruh (Kraljevo) | Šumadijský okruh (Kragujevac) | Toplický okruh (Prokuplje) | Zaječarský okruh (Zaječar) | Zlatiborský okruh (Užice) Vojvodina Jihobačský okruh (Novi Sad) | Jihobanátský okruh (Pančevo) | Severobačský okruh (Subotica) | Severobanátský okruh (Kikinda) | Středobanátský okruh (Zrenjanin) | Sremský okruh (Sremska Mitrovica) | Západobačský okruh (Sombor) Kosovo * okruhy (neexistující od roku 1999, avšak srbskou vládou nadále uznávané): Kosovský okruh (Priština) | Kosovskomitrovický okruh (Kosovska Mitrovica) | Kosovsko-Pomoravský okruh (Gnjilane) | Pećský okruh (Peć) | Prizrenský okruh (Prizren) * Kosovo jednostranně vyhlásilo nezávislost, avšak Srbsko a některé další státy jej nadále považují za součást srbského území a nezávislé Kosovo neuznávají (viz článek Autonomní oblast Kosovo a Metochie).