Bůh Otec

Bůh otec na vyobrazení zvaném Trůn milosti spolu s ukřižovaným Kristem a holubicí Ducha svatého a také dvojicí adorujících světců, obraz Andrey Previtaliho

Obecně boží titul Otec vyjadřuje roli boha jako tvůrce a pána. Jako takový se používal už pro klíčové bohy polyteistických náboženství, jako byli egyptský Thovt a římský Jupiter. Z nejrozšířenějších monoteistických systémů přijímají toto označení judaismus a křesťanství. Hlavní proud křesťanství chápe Boha Otce, tedy Boha ve stvořitelské roli, jako jednu z osob boží Trojice.

Korán se vymezuje vůči židovskému a křesťanskému pojetí lidského synovství vůči Bohu jakožto privilegovaného postavení a zdůrazňuje lidskou smrtelnost a Boží suverenitu. V 5. súře, verš 18, Korán píše: „Židé a křesťané říkají: 'My jsme synové Boží a miláčci Jeho.' Rci: 'Proč vás tedy trestá za vaše hříchy? Nikoliv, vy jste obyčejní smrtelníci, jedni z těch, které on stvořil. On odpouští, komu chce, a trestá také, koho chce. Bohu náleží království na nebesích i na zemi i vše, co je mezi nimi – a u Něho cíl je konečný.'“ Tento verš někdy bývá vykládán jako odmítnutí Božího titulu Otec islámem.

Tento článek týkající se náboženství je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.