Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
| Kulomet BREN | |
|---|---|
Lehký kulomet BREN |
|
| Typ: | Lehký kulomet |
| Místo původu: | |
| Historie služby | |
| Ve službě: | 1927 — |
| Používána: | |
| Války: | Druhá světová válka, První arabsko-izraelská válka |
| Historie výroby | |
| Konstruktér: | Václav Holek |
| Navrženo: | 1922 |
| Základní údaje | |
| Hmotnost: | 10,2 kg (Mk.I s prázdným zásobníkem) 9,97 kg (L4A4 s prázdným zásobníkem) |
| Délka: | 1156 mm (Mk.I) 1133 mm (L4A4) |
| Obsluha: | 1 - 2 |
| Typ náboje: | .303 British 7,62 x 51 mm NATO (L4A4) |
| Ráže: | .303 (7,7 mm) nebo 7,62 |
| Kadence: | 500 ran/min |
| Počáteční rychlost střely: | 800 m/s |
| Maximální dostřel: | 2000 yardů (1830 m) |
| Zásobování municí: | schránkový zásobník na 30 nábojů, později i pás na 100 nábojů |
Lehký kulomet BREN byl jednou z legendárních zbraní druhé světové války, jehož vznik se váže k předválečné ČSR.
Obsah |
Kulomet BREN vychází konstrukčně z předchozího úspěšného československého kulometu ZB vz. 26 Počátky vzniku lehkého kulometu jsou již ve 20. letech 20. století, kdy český konstruktér Václav Holek ze Zbrojovky Praga vytvořil prototyp této zbraně. Kulomet byl předveden na jaře roku 1922 a byl zaveden do výzbroje československé armády pod označením PRAGA vz. 24. Licenci zakoupila Zbrojovka Brno, která provedla dílčí úpravy a začala vyrábět lehký kulomet ZB vz. 26. Sériová výroba začala v roce 1927 a armáda převzala celkem 34 550 ks. Díky kvalitě se začaly kulomety vyvážet a docházelo k prodejům licence. Jednou z nich byla licence do Velké Británie, kde na základě žádosti britského ministerstva války vznikl ZGB 33, který byl zkonstruovaný pro anglické střelivo ráže 7,7 mm. Po úspěšných zkouškách byla zakoupena licence a kulomet se začal vyrábět ve státní zbrojovce Small Arms Factory v Enfieldu. Ten byl pojmenován jako BREN, což jsou počáteční názvy Brna a Enfieldu. Během války byla výroba zahájena i v zemích Britského společenství - v Kanadě, Indii a Austrálii. Během války vzniklo několi obměn a vývoj pokračoval i po roce 1945, kdy došlo k jeho úpravám. V zemích východního bloku se jednalo o překonstruování na sovětský náboj 7,62 x 39 mm, v zemích NATO byl roku 1958 BREN upraven pro standardní náboj 7,62 x 51 mm NATO a zaveden jako typ L4.
Anglická armáda již na počátku 20. let začala hledat náhradu z dosud používaný lehký kulomet amerického původu Lewis. V prosinci 1922 proběhly první srovnávací zkoušky dostupných kulometů amerických, dánských i francouzských, ale žádný nevyhověl přísným požadavkům zkušební komise. V roce 1930 byl zakoupen od Zbrojovky Brno vzorkový kulomet ZB vz. 27 s příslušenstvím a tato zbraň úspěšně prošla zkouškami v říjnu téhož roku.
Kulomet ZB vz. 27 byl vyroben v československé ráži 7,92 mm Mauser, proto anglické úřady požadovaly přepracování zbraně na jejich 7,7 (.303 British). V červnu 1931 byl testován upravený kulomet, avšak projevily se zde některé závady vyplývající z odlišné konstrukce anglického střeliva (nadměrné zanášení plynového mechanizmu). V létě 1932 se s upraveným vzorkem ZB vz. 30 vypravil do Anglie sám konstruktér Václav Holek a po konzultacích s anglickými odborníky provedl některé úpravy k zlepšení činnosti zbraně. V říjnu 1932 v Brně začali pracovat na konstrukci vylepšeného typu ZGB vz. 33, který byl úspěšně předveden anglické komisi a v květnu 1933 dodáno prvních 10 kusů do Velké Británie.
Konstrukčně vycházel kulomet BREN ze známého typu lehkého kulometu ZB vz. 26, respektive z jeho zdokonalené varianty ZB vz. 27. Byla to samočinná zbraň pracující na principu tlaku plynů odebíraných ze střední části hlavně kanálkem s regulovatelným průřezem. Prachové plyny působily na plynový válec umístěný v pouzdru pod hlavní, který byl spojen s mechanizmem závěru a zajišťoval jeho odemčení, vyhození prázdné nábojnice a natažení závěru do zadní polohy. Vratná pružina pak hnala závěr dopředu a po zasunutí nového náboje ze zásobníku do nábojové komory a uzamčení závěru došlo k dalšímu výstřelu.
Hlaveň byla chlazená vzduchem a vyměnitelná, k čemuž pomáhalo držadlo v její střední části. Spoušťový mechanizmus umožňoval střelbu jednotlivými ranami i dávkou. Zásobování náboji probíhalo ze segmentového zásobníku na 30 nábojů, umístěného na horní ploše pouzdra závěru. Mířidla byla tvořena pevnou muškou a dioptrickým hledím, které bylo u základního typu Mk.I stavitelné pomocí bubínkového mechanismu, u pozdějších typů bylo jednodušší sklopné rámečkové. Mířidla byla vyosena doleva, kvůli zásobníku vyčnívajícímu nahoru. Možnost upevnění protiletadlových mířidel.
Zbraň byla vybavena sklopnou dvojnožkou. Kulomet mohl být rovněž uchycen na trojnohý podstavec.
V Československu byly v letech 1930 - 1934 vyrobeny vzorkové kusy kulometu BREN v britské ráži 7,7 mm a sedm kusů BRENu v ráži 7,92 mm Mauser pro případný zájem ze strany československé armády.
Za války bylo exportováno 3334 kusů kulometu BREN československé výroby do Bulharska. Tyto kulomety používaly náboje 8 mm Mannlicher.
V poválečném období byl v Československu zkoušen BREN upravený pro nové zkrácené střelivo 7,62 x 45 mm, ale nebyl sériově vyráběn.
V Anglii, Kanadě a Austrálii se postupně vyráběly verze BREN Mk.I, Mk.II/1, Mk.II, Mk.3 a Mk.4. Postupný vývoj směřoval k zjednodušení výroby a snížení hmotnosti. V 50. letech byly transformovány původní kulomety BREN Mk.II a MK.3 na standardní ráži NATO - 7,62 x 51 mm NATO a tyto zbraně byly označeny jako BREN L4A1 až L4A7. Podobně byly upravovány rovněž exempláře vyráběné v poválečném období v Indii.
Kanadská firma John Inglis exportovala za druhé světové války kulomety BREN Mk.II pro Čínu v ráži 7,92 mm Mauser se zásobníkem československého typu na 20 nábojů. Tyto zbraně spolu s předválečnými československými dodávkami kulometu vz. 26 byly v Číně upraveny na sovětský náboj 7,62 x 39 mm a používaly zásobníky typu Kalašnikov.
Na Tchaj-wanu se vyráběl kulomet BREN v poválečném období jako typ 41 v americké ráži .30-06 Springfield.
Ve stejné ráži (.30-06 Springfield) byly dodávány anglické BRENy po válce do Itálie.
Lehký kulomet Bren se stal standardní výzbrojí britských vojsk, používal ho i německý Wehrmacht, který jej zavedl do výzbroje jako MG. 26 a MG. 30 - jednalo se o kořist v Československu a v Jugoslávii. Lehký kulomet byl ve výzbroji pěchotních jednotek, opevněných objektů i obrněných vozidel (např. Bren Carrier).
Střelecká revue, 3/1995, str. 12-13 - článek: Vladimír Francev - Legenda jménem BREN