Hledat:

Invia.cz Last minute Tunisko Dovolená v Chorvatsku Pojeďte do Egypta Bulharsko Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
 

B (linka metra v Praze)

Vestibul stanice Anděl (do roku 1990 Moskevská) s netypickou výzdobou napodobující metro v Moskvě
Vestibul stanice Anděl (do roku 1990 Moskevská) s netypickou výzdobou napodobující metro v Moskvě

Linka B pražského metra vede centrem ve směru jihozápad-severovýchod, na obou koncích se stáčí v rovnoběžkového směru. Je označována žlutou barvou. Má 24 stanic a délku 25,6 km; jízdní doba činí 41 minut. Přepravní kapacita činí ve špičce cca 21 000 osob za hodinu, v sedle polovic.

B je nejdelší a zároveň nejmladší linka v síti metra; zároveň je první plně dokončená, u níž se neplánuje další rozšiřování. (V 80. letech existovaly předběžné záměry například vybudování větve ve směru StodůlkyHorky[zdroj?], ty však počítaly s výstavbou panelových sídlišť.)

Obsah

[editovat] Historie

[editovat] I.B

Stanice Smíchovské nádraží, otevřená roku 1985
Stanice Smíchovské nádraží, otevřená roku 1985

Výstavba prvního úseku I.B byla zahájena v roce 1979, otevřen byl 2. listopadu 1985. Tento úsek obsahuje sedm stanic od Smíchovského nádraží po Florenc, délka úseku je 4,9 km. Vzhledem k složitému geologickému podloží byl náročný na výstavbu (okolí Můstku a úsek AndělKarlovo náměstí, který podchází Vltavu).

Architektonické provedení linky I.B není tak nákladné jako na lince I.A, resp. I.C. Nicméně bylo provedeno ve vkusném estetickém souladu. Hlavním slučujícím prvkem trasy B byly originální závěsné sdružené nosiče osvětlení. Pak to byl způsob nasvícení prostoru - dolů svítilo bílé zářivkové světlo a klenby stanic osvětlovaly tmavě oranžové (teplé) sodíkové výbojky. Za třetí linka B je oproti mramorovému céčku a hliníkovému áčku vyvedená v barevném skle typu Connex. Každá stanice měla obložené nosné sloupy Connexem v jiné barvě. Kromě stanice Karlovo náměstí - zde byly použity obklady ze skleněných válcovitých dílů, u přestupních Florence a Můstku obklady z keramiky a Smíchovského nádraží nosné sloupy obložené leštěným hliníkem. Stanice Anděl tvořila výjimku; obklady jsou zde vzhledem k tematickému zaměření z mramoru (imitace stanic metra v Moskvě).

[editovat] III.B

Úsek III.B o délce 4,9 km a mezi Smíchovským nádražím a Novými Butovicemi byl otevřen 26. října 1988. Nachází se na něm 3 stanice - Radlická, Jinonice (dříve Švermova) a Nové Butovice (dříve Dukelská). Stanice Radlická a Nové Butovice jsou hloubené, stanice Jinonice je ražená. První dvě stanice se velmi málo využívají - stanice Radlická je dokonce druhá nejméně využívaná v celé síti pražského metra. Na konci 80. let zde bylo totiž plánováno sídliště, které se ale po pádu komunismu nevystavělo.

[editovat] II.B

Vestibul stanice Českomoravská (v původním projektu pojmenována Antonína Zápotockého)
Vestibul stanice Českomoravská (v původním projektu pojmenována Antonína Zápotockého)

Dne 22. listopadu 1990 byl otevřen úsek II.B, který k trase přidal 4,4 km trati a 4 nové stanice za Florencí po Českomoravskou. K jeho dokončení byly také odstraněny všechny ideologické názvy stanic v síti metra (na tomto úseku Zápotockého a Hakenova). Vzhledem k úsporným opatřením zavedeným po pádu komunismu nebyly důsledně dokončeny prvky pro ochranu podzemní části trati při jejím ohrožení, což se projevilo při povodních v srpnu 2002.

[editovat] V.B

Úsek V.B mezi Novými Butovicemi a Zličínem (5 stanic, délka 5,1 km + Depo Zličín), který je veden jako jeden z mála v celé síti metra jako nadzemní, byl otevřen 11. listopadu 1994.

[editovat] IV.B

Rajská zahrada, atypická povrchová stanice, kde jsou koleje uspořádány nad sebou
Rajská zahrada, atypická povrchová stanice, kde jsou koleje uspořádány nad sebou

Poslední část IV.B, se zprovoznila 8. listopadu 1998, má 6,3 km a vede z Českomoravské na Černý Most. Tento úsek obsahuje 5 stanic, v roce 1998 však zůstávaly nedostavěny stanice Hloubětín a Kolbenova, které byly otevřeny až v letech 1999, resp. 2001. Bylo tomu tak z finančních důvodů; díky zpoždění výstavby dvou stanic se náklady na celý úsek snížily o dvě miliardy . Celá akce s neotevřenými stanicemi byla rychle zpolitizovaná, neboť tehdejší kandidát na primátora Martin Bursík začal veřejnou kritikou tehdejšího primátora Koukala.[zdroj?]

[editovat] Stanice

Schéma stanic linky B
Schéma stanic linky B
← směr Zličín Metro v Prazelinka B směr Černý Most
     
Zličín bezbariérový přístupStodůlky bezbariérový přístupLuka bezbariérový přístupLužiny bezbariérový přístupHůrka bezbariérový přístupNové Butovice bezbariérový přístupJinoniceRadlickáSmíchovské nádraží bezbariérový přístupAndělKarlovo náměstíNárodní třídaMůstek ANáměstí RepublikyFlorenc C bezbariérový přístupKřižíkovaInvalidovnaPalmovkaČeskomoravskáVysočanská bezbariérový přístupKolbenova bezbariérový přístupHloubětín bezbariérový přístupRajská zahrada bezbariérový přístupČerný Most bezbariérový přístup

[editovat] Externí odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu
 
B (linka metra v Praze) v jiných jazycích: English, Nederlands, Polski, Română, Slovenčina
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „http://cs.wikipedia.org/wiki/B_%28linka_metra_v_Praze%29
Stránka byla naposledy upravena v Stránka byla naposledy editována 25. 3. 2008 v 07:22.
Veškerý text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License (Autorské právo pro podrobnosti).
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt