Baškortostán

Baškortostán Республика Башкортостан Башҡортостан Республикаһы
vlajka znak
geografie
Hlavní město:	Ufa
Rozloha:	143, 600 km²
Časové pásmo:	+3
obyvatelstvo
Počet obyvatel:	4 104 336
Hustota zalidnění:	28,6 ob. / km²
Jazyk:	ruština, baškirština
Národnostní složení:	Rusové, Baškirové, Tataři
Náboženství:	Pravoslaví
správa regionu
Nadřazený celek:	Rusko
Druh celku:	republika Ruské federace
Podřízené celky:	15 rajónů
prezident	Murtaza Rachimov

Baškortostán neboli Baškirsko je republika Ruské federace v Povolžském federálním okruhu, při jižním Uralu na pomezí evropské části země. Má rozlohu 143 600 km² (o něco větší než bývalé Československo) a žije v ní 4 104 336 obyvatel (2002). Hlavním městem je Ufa.

[editovat] Poloha a přírodní podmínky

Baškortostán sousedí s republikami Tatarstán a Udmurtsko, dále pak s Permskou, Sverdlovskou, Čeljabinskou a Orenburskou oblastí. Západní část země představují zbrázděné pahorkatiny Bugulmsko-belebejevská vrchoviny a výběžky plošiny Obščij Syrt o nadmořské výšce kolem 300–400 metrů, na východě republiky se od severu k jihu táhne jižní konec pohoří Ural s četnými souběžnými vedlejšími hřebeny. Ural dosahuje výšek 1000–1600 m, nejvyšší horou je zde Jamantau (1638 m) v severní části země. Východní hranice Baškortostánu probíhá až za pásmem Uralu, na jeho předhůří. Hlavním vodním tokem je řeka Belaja (1430 km) s přítoky Ďoma, Ufa a Bystryj Tanyp, která náleží k povodí Volhy. Na severovýchodě země pramení další velká řeka Ural, která však dál teče mimo baškirské území. Jih Baškortostánu odvodňuje Sakmara, která je přítokem Uralu. Podnebí je kontinentální s průměrnou teplotou v lednu −18 °C a v červenci 18 °C. Roční úhrn srážek se pohybuje od 300 do 600 mm. Délka vegetačního období je 120 až 135 dní.

[editovat] Obyvatelé

Majoritní národností v zemi jsou Rusové, žije jich v Baškortostánu 39 %. Následují Tataři (28 %) a Baškirové (22 %) Ostatní národnosti, jako např. Čuvaši, mají téměř zanedbatelné zastoupení. Ve školách se vyučují tři jazyky: ruština, tatarština a baškirština.

[editovat] Ekonomika

Země má velmi dobré zásoby surovin, hlavně ropy, která byla poprvé objevena u Išimbaje roku 1932. Na Baškortostán připadá 1/8 ruské těžby ropy a na jejím zpracování stojí velká část baškirského průmyslu (56 %). Průmysl, který po rozpadu SSSR prořídl, je soustředěný hlavně v hlavním a největším městě země – Ufě.

[editovat] Doprava

Díky strategické poloze má Baškortostán poměrně dobrou silniční i železniční síť. Slouží hlavně jako tranzitní země ve směru Moskva – Ufa – Magnitogorsk – Astana. Země vyniká hustou sítí potrubní dopravy – ropovodů a plynovodů. V říční dopravě je nejvýznamnější řeka Belaja, jejíž dolní tok je součástí Nižekamské přehrady a která se prostřednictvím Kamy vlévá do Volhy. V Ufě se nachází také letiště.

[editovat] Města

Ufa, Leninova ulice

• Ufa (hlavní, 1 049 000 obyvatel)
• Sterlitamak (266 000)
• Salavat (157 000)
• Něftěkamsk (114 000)
• Kumertau
• Išimbaj
• Bajmak
• Belebej
• Okťabr'skij
• Birsk
• Beloreck

[editovat] Externí odkazy

• http://www.bashkortostan.ru/ - oficiální stránky Baškortostánu (rusky)

Rusko – Россия – (RUS)
Subjekty Ruské federace Republiky Adygejsko (Majkop) | Altajsko (Gorno-Altajsk) | Baškortostán (Ufa) | Burjatsko (Ulan-Ude) | Čečensko (Groznyj) | Čuvašsko (Čeboksary) | Dagestán (Machačkala) | Chakasko (Abakan) | Ingušsko (Magas) | Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) | Kalmycko (Elista) | Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) | Karélie (Petrozavodsk) | Komi (Syktyvkar) | Marij El (Joškar-Ola) | Mordvinsko (Saransk) | Sacha (Jakutsk) | Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) | Tatarstán (Kazaň) | Tuva (Kyzyl) | Udmurtsko (Iževsk) Kraje Altajský (Barnaul) | Chabarovský (Chabarovsk) | Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) | Krasnodarský (Krasnodar) | Krasnojarský (Krasnojarsk) | Permský (Perm) | Přímořský (Vladivostok) | Stavropolský (Stavropol) | Zabajkalský (Čita)  Oblasti Amurská (Blagověščensk) | Archangelská (Archangelsk) | Astrachaňská (Astrachaň) | Belgorodská (Belgorod) | Brjanská (Brjansk) | Čeljabinská (Čeljabinsk) | Irkutská (Irkutsk) | Ivanovská (Ivanovo) | Jaroslavská (Jaroslavl) | Kaliningradská (Kaliningrad) | Kalužská (Kaluga) | Kemerovská (Kemerovo) | Kirovská (Kirov) | Kostromská (Kostroma) | Kurganská (Kurgan) | Kurská (Kursk) | Leningradská (Sankt Petěrburg) | Lipecká (Lipeck) | Magadanská (Magadan) | Moskevská (Moskva) | Murmanská (Murmansk) | Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) | Novgorodská (Novgorod) | Novosibirská (Novosibirsk) | Omská (Omsk) | Orjolská (Orjol) | Orenburská (Orenburg) | Penzenská (Penza) | Pskovská (Pskov) | Rjazaňská (Rjazaň) | Rostovská (Rostov na Donu) | Sachalinská (Južno-Sachalinsk) | Samarská (Samara) | Saratovská (Saratov) | Smolenská (Smolensk) | Sverdlovská (Jekatěrinburg) | Tambovská (Tambov) | Tomská (Tomsk) | Tverská (Tver) | Tulská (Tula) | Ťumeňská (Ťumeň) | Uljanovská (Uljanovsk) | Vladimirská (Vladimir) | Volgogradská (Volgograd) | Vologdská (Vologda) | Voroněžská (Voroněž) Federální města Moskva | Sankt Petěrburg Autonomní oblast Židovská (Birobidžan) Autonomní okruhy Čukotský (Anadyr) | Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) | Jamalskoněnecký (Salechard) | Něnecký (Narjan-Mar)