Bad Elster
| Bad Elster |
||
|---|---|---|
.JPG) |
||
|
||
| poloha | ||
| souřadnice: | ||
| stát: |  Německo |
|
| Spolková země: | Sasko | |
| okres: | Vogtland | |
| rozloha a obyvatelstvo | ||
| rozloha: | 23,42 km² | |
| počet obyvatel: | 3.953 (2007-12-31) | |
| hustota zalidnění: | 169 obyv. / km² | |
| správa | ||
| starosta: | Christoph Flämig | |
| oficiální web: | www.badelster.de | |
| PSČ: | 08645 | |
Bad Elster (česky někdy také jako Lázně Halštrov) je německé lázeňské město v saském zemském okresu Vogtland. Město se nachází v blízkosti hranic mezi třemi historickými zeměmi; Saskem, Bavorskem a Čechami, a v blízkosti měst Aš, Hof a Plavno. Bad Elster patří mezi města mikroregionu Přátele v srdci Evropy. Město ležící v údolí podél Bílého Halštrova, obklopují vysoké lesní porosty, které ho chrání před extrémními teplotními výkyvy.
Obsah |
[editovat] Historie
[editovat] Bad Elster do konce 18. století
Jeden až dva kilometry severozápadně od města se nachází zbytky kruhového valu (tzv. Starého zámku) z 12. století, které dokazují osídlení oblasti dlouho před první historickou zmínkou o městu v roce 1324. V roce 1412 vykupují pozemky města a okolí Zedtwitzové, v jejichž držení zůstavají až do 18. století. Léčebný účinek Halštrovského pramene (kdysy označován jako Säuerling (Kyselka), dnes Moritzquelle) byl spoznán velmi brzy. Jiří Leisner, tehdejší plavenský městský fyzik a osobní lékař zemského pána, vévody Moritze ze Saska a Zeitzu zapisuje v roce 1669, že „tato voda byla od nepaměti používána nejen obyvateli Elsteru, ale jezdili si pro ni až z Adorfu“ a také píše, že „byla využívána pacienty s mnoha nemocemi“. V roce 1795 navštívil Elster slavný básník Johann Wolfgang von Goethe, a později ve svém díle uvádí halštrovské prameny Hermanna a Dorotheu.
[editovat] 19. a 20. století
Před rokem 1851 byl Elster jen samostatnou farou. V roce 1892 byl vysvěcen nový novogotický kostel Svaté Trojice. Starý kostel Svatého Petra a Pavla byl zbourán. Elster od roku 1848 patřil k Saským královským státním lázním, díky čemuž se rychle rozrůstal počet lázeňských hostů: 1848: 129; 1850: 378, 1860: 1.750, 1870: 2450, 1890: 5870, 1900: 8900, 1990: 15.600. Od roku 1875 nese místo název Bad Elster a od roku 1935 užívá městských práv. Roku 1880 zde bylo otevřeno Lázeňské muzeum, které se stalo prvním svého druhu nejen ve městě, ale i v celém zemském okresu Vogtland.
[editovat] Památky
- katolický kostel sv. Alžběty, vystavěn v letech 1912-1913
- evangelicko-luteránský kostel sv. Trojice
- hrob na městském hřbitově pro čtyři neznámé válečné zajatce 2. světové války, kteří zemřeli během nucených prácí.
[editovat] Městské části
- Sohl
- Mühlhausen
[editovat] Ekonomika
Bad Elster žije především z turismu, který do městské kasy přináší velké množství peněz. Ve městě se nachází sedm lázeňských rehabilitačních klinik. V roce 2005 se zde nacházelo 35 ubytovacích míst, které nabízeli až 2400 lůžek. Během téhož roku bylo napočítáno 540 000 přenocování.
[editovat] Doprava
V blízkosti města se nachází rychlostní silnice B 92, která bývá však jen velmi málo používána. Do Bad Elsteru vedou dva turistické hraniční přechody s Českou republikou; jeden v Doubravě, a druhý v Hranicích (část Krásňany). V roce 2008 byl otevřen dopravní hraniční přechod Hranice-Embath (jen pro vozidla do 3,5 tuny), kudy je možné dostat se z České republiky do Bad Elsteru nejrychleji. Původně měl být pro osobní automobily otevřen i hraniční přechod Doubrava-Bad Elster, ale přes protesty měst Aše i Bad Elsteru (státní hranice se totiž nachází v chráněné oblasti Smrčiny) zůstává stále jen přechodem turistickým. Nádraží v Bad Elsteru na trati Cheb - Plauen se nachází asi 2,5 kilometru od středu města, na okraji místní části Mühlhausen.
[editovat] Vývoj počtu obyvatel
| Rok | 1834 | 1871 | 1890 | 1910 | 1925 | 1939 | 1946 | 1964 | 1971 | 1990 | 2003 | 2004 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 701 | 1248 | 1120 | 2251 | 3368 | 3546 | 3657 | 3353 | 3336 | 4701 | 4101 | 4060 |
[editovat] Partnerská města
Bad Waldsee, Německo (od roku 1990)
[editovat] Odkazy
|
|
 |
|---|---|
|
Adorf | Auerbach | Bad Brambach | Bad Elster | Bergen | Bösenbrunn | Burgstein | Eichigt | Ellefeld | Elsterberg | Erlbach | Falkenstein | Grünbach | Hammerbrücke | Heinsdorfergrund | Klingenthal | Lengenfeld | Leubnitz | Limbach | Markneukirchen | Mehltheuer | Morgenröthe-Rautenkranz | Mühlental | Mühltroff | Mylau | Netzschkau | Neuensalz | Neumark | Neustadt | Olešnice (Oelsnitz) | Pausa | Plavno (Plauen) | Pöhl | Reichenbach im Vogtland | Reuth | Rodewisch | Schöneck | Steinberg | Syrau | Tannenbergsthal | Theuma | Tirpersdorf | Treuen | Triebel | Weischlitz | Werda | Zwota |
|
V tomto článku je použit překlad textu z článku Bad Elster na německé Wikipedii. Číslo revize nebylo určeno.