Balada

Balada je původně epická, později lyricko-epická nebo lyrická báseň s ponurým, tragickým dějem a zejména koncem. Děj se obyčejně obtáčí okolo viny z porušení mravních principů, za což neodvratně následuje trest. Balady mají prudký dějový spád a bohatý, často zkratkovitý, dialog. Původní balady jsou lidové, jejich náměty čerpají zejména z legend, kde vystupují hrdinové konfrotovaní s nadpřirozenými silami. Od konce 18. století vznikají balady umělé, které mají většinou sociální náměty. Tato forma se stala oblíbenou ve více uměleckých oblastech, především v hudbě, kde má stejné atributy a vyskytuje se ve všech hudebních žánrech, především však v hudbě vážné, folkové a rockové či folk-rockové.

Ve dvacátém století získává balada sociální nádech: místo nadpřirozených jevů se jako zlo objevuje nespravedlnost společenského zřízení či nespravedlnost sociální. U Bezruče jsou to majitelé dolů (Rotschildové, Larischové), u Jiřího Wolkera továrníci jako zosobnění nespravedlivého společenského zřízení, kterými jsou dělníci vykořisťováni.

[editovat] Klasická balada

• Karel Jaromír Erben - Kytice z pověstí národních (sbírka)
• František Ladislav Čelakovský - Toman a lesní panna (balada)
• Jan Neruda - Balady a romance (Neruda záměrně nerozlišuje mezi baladou a romancí)

[editovat] Moderní balada

• Petr Bezruč - Kantor Halfar, Maryčka Magdónova (sociální balady)
• Jiří Wolker - Balada o snu, Balada o námořníku

[editovat] Známí světoví tvůrci

• Francois Villon - Závěť (zvláštní forma, tzv. villonská balada)

Tento článek o literatuře je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Tento článek o hudbě je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Související články obsahuje: Portál Literatura

Související články obsahuje Portál Hudba