Bamberk

Znak

Bamberk (německy: Bamberg) je starobylé město ležící v úrodném údolí mezi dvěma rameny řeky Regnitz v Bavorsku v jihovýchodní části Německa.

[editovat] Dějiny

První zmínky o Bamberku jako hradu v vlastnictví rodu Babenberků pocházejí již z roku 902, ale předpokládá se zde starší, snad již keltské osídlení (na vrcholu Altenburg). V době stěhování národů sem Germáni zatlačili Slovany, kteří se zde živili rybolovem. Památkou na ně jsou zbytky primitivních soch kamenných božstev, které byly nalezeny v 19. století. Později však byla zdejší krajina znovu osdílena germánským obyvatelstvem. Roku 903 Babenberkové v boji s franskými Konrádovci o Bamberk přišli a město později připadlo královské koruně.

Roku 973 udělil císař Ota II. Bamberk svému bratranci, bavorskému vévodovi Jindřichu Svárlivému. Jeho syn, římský král a později císař Jindřich II. založil roku 1007 v Bamberku biskupství. Zároveň zde začal stavět císařskou falc a honosný Dóm (od roku 1004). Předpokládá se, že si Bamberk zvolil za své sídelní město. Biskupství bylo původně podřízeno přímo papeži. Později se biskupové stali pány města a nic na tom nezměnila ani měšťanská povstání (největší proběhlo roku 1435), město svobodu nezískalo. Zpočátku se zde úspěšně rozvíjel dálkový obchod, Bamberští měly obchodní kontakty v Porýní i v Čechách (z Norimberka přes Bamberk do Tachova vedla jedna linie Zlaté stezky), ve 13. století je však o jejich postavení v tranzitu připravil Norimberk.

Biskupská moc byla oslabena v době nástupu reformace. Za třicetileté války město zůstalo na straně Katolické ligy a bylo 1631-1648 obsazeno švédskými vojsky (tehdy biskupství dočasně zaniklo). Po válce nastala pro Bamberk doba vrcholného kulturního rozkvětu. Pod vedením biskupů z rodu Schönbornů došlo v první polovině 18. století k rozsáhlé výstavbě ve stylu baroka a barokizaci interiérů středověkých kostelů. Jako stavitelé působili tehdy v biskupských službách čtyři bratři Dienzenhoferové (pátý Christoph zůstal trvale v Čechách, kam se bratři vypravili na zkušenou). Roku 1801 připadl Bamberk po ujednání francouzsko-rakouského míru v Lunéville Bavorsku jako kompenzace za ztrátu Rýnské Falce. 1802 bylo město obsazeno vojáky a biskup se podřídil. Jeho úřad byl dočasně zrušen. Začlenění bamberského území do bavorského království potvrdil na svém jednání Vídeňský kongres v letech 1814-1815. Roku 1817 bylo bamberské biskupství povýšeno na arcibiskupství. Do nové arcidiecéze byla začleněna biskupství ve Würzburgu, Špýru a Eichstättu.

Dóm

[editovat] Pamětihodnosti

Bamberk, který bývá taky nazýván „Francký Řím“ se rozkládá na sedmi pahorcích a v údolí mezi rameny řeky Regnitz. Půvabným domkům na březích řeky, kdysi obývaných rybáři, se říká "Malé Benátky" (Klein Venedig) V jeho historické měšťanské části (Bürgerstadt) jsou domy natěsnány na sebe a město je protkáno sítí křivolakých uliček. Bamberg má i světovou raritu v podobě původně gotické stavby radnice, stojící na mostě uprostřed řeky. Radnice byla v polovině 18. století přestavěna v barokním stylu. Nedaleko Staré radnice stojí prstencová stavba zámku Geyerswoerth s věží.

Dominantou biskupské části města (Bischofsstadt) je Dóm postavený v románsko-gotickém slohu (jedná se o třetí chrám z let 1211-1237, předchozí dva shořely) se čtyřmi štíhlými věžmi a interiérem s překrásnou gotickou výzdobou. Světoznámá je jezdecká socha v životní velikosti z první poloviny 13. století, tzv. Bamberger Reiter, která představuje neznámého muže, ideál středověkého rytíře (soudí se, že by mohlo jít o uherského krále sv. Štěpána I., švagra císaře Jindřicha II. Domněnky, že by mohlo jít, o samotného Jindřicha II. nebo tehdy vládnoucího císaře Fridricha II. Štaufského vyvrací ta skutečnost, že jezdec sedí na ryzáku /zbytky inkrustace/ a císař jezdil vždy na bělouši. Navíc i koruna není císařská, ale královská. Zároveň to musela být osoba svatořečená, protože v kostele smí být zobrazen pouze nějaký svatý, pokud se nejedná o náhrobek zemřelého, což je tento případ). Interiér katedrály je pozoruhodný také tím, že má dva chóry s oltáři. Západní je zasvěcený sv. Petru a jsou v něm uloženy osatky papeže Klementa II. Jedná se o jediný papežský hrob severně od Alp. Východní chór s oltářem sv. Jiří. Před chórem hrobka s ostatky jediného svatořečeného panovnického páru, císaře Jindřicha II. a jeho manželky Kunhuty. Ve východní kryptě se nachází sarkofág s rakví dalšího německého krále, Konráda III., který v Bamberku zemřel.

Na náměstí před dómem naproti Starému knížecímu dvoru (Alte Hofhaltung) ze 16. století nechal kníže-biskup Lothar Franz von Schönborn na přelomu 17. a 18. století postavit skvostnou barokní Novou rezidenci (Neue Residenz). V reprezentativních prostorách Nové rezidence má dnes sídlo bamberská pobočka státní galerie, a tak zde návštěvníci mohou obdivovat díla starých mistrů i zámecké sály vyzdobené překrásnými štukami.

V roce 1647 byla v Bamberku založena akademie, která byla roku 1803 zrušena a později znovu obnovena - dnes Otto-Friedrichova univerzita v Bamberku.

[editovat] Partnerská města

Bamberk má smlouvu o partnerských vztazích s těmito městy:

• Bedford, velká Británie
• Ostřihom, Maďarsko
• Feldkirchen in Kärnten, Rakousko
• Praha, Česká republika
• Rodez, Francie
• Villach, Rakousko

[editovat] Externí odkazy

• Oficiální web města
• Hotel and Travel Information

Dóm

Stará radnice

Kostel sv. Michala

Nová rezidence

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Bamberk